Čtyřicet korun k dobru. Češi kvůli inflaci šetří i na poplatcích za dobírku, nejčastěji platí online

6. 9. 2022
Doba čtení: 3 minuty
Zdroj: Depositphotos
  • Češi se nakupování na e-shopech už nějakou dobu nebojí. Platbu online volí nejčastěji více než polovina zákazníků

  • Ve snaze vyhnout se zbytečným výdajům naopak klesá zájem o dobírku, která před sedmi lety představovala nejběžnější způsob platby

  • Tendence více spořit je důsledkem zdražování, inflace i energetické krize. Situaci nepomohl ani bezmála desetiprocentní pokles reálné mzdy ve druhém čtvrtletí

  •  

Online nakupování je i díky pandemii dnes naprosto přirozenou součástí běžného dne většiny Čechů. Ti se navíc stále častěji spoléhají také na internetové platby. Kartou či pomocí služeb Apple a Google Pay běžně platí více než polovina zákazníků, nejčastěji pak mladí lidé ve věku mezi 18 a 26 lety.

Se zvyšující se oblibou e-shopů však roste i spořivost nakupujících, kteří vzhledem k 17,5procentní červencové inflaci a rostoucím cenám energií systematicky zvažují každý zbytečný výdaj. Výsledkem je strmě klesající zájem o platbu na dobírku. Vyplývá to průzkumu společnosti GSL, jejž prostřednictvím aplikace Instant Research na vzorku 1050 respondentů realizovala agentura Ipsos.

Změnu popohnala pandemie

Ještě před sedmi lety byla dobírka nejčastějším způsobem platby. Využívalo ji až 35 procent lidí. Výraznou změnu přinesla až pandemie koronaviru. Náhlý důraz na hygienu, uzavřené prodejny a obavy z osobního kontaktu naučily platit předem dokonce i starší a konzervativnější část populace. Ostatně, podle aktuálních průzkumů volí platbu kartou online už 44 procent zákazníků ve věku 54 až 56 let, což je o 17 procentních bodů více než loni.

graf-GSL-1024x560 Vývoj preferovaného způsobu platby za posledních šest let. Zdroj: GLS

Dobírce navíc nepomáhá ani současná ekonomická situace, která nutí šetřit stále více lidí. „Platba kartou online není oproti dobírce v nákupních košících zpoplatněna. Pokud si zákazník zvolí platbu kartou, ušetří zpravidla až 40 korun za nákup. Vzhledem ke zhoršující se ekonomické situaci českých domácností očekáváme, že lidé budou více šetřit, a projeví se to i ve způsobu platby na e-shopech,“ uvádí Pavel Včela, ředitel GLS Česká republika.

Z průzkumu dále vyplývá, že výrazně přibývá i těch, kteří kartou platí na denní bázi. Současně se snižuje množství lidí, jež tuto formu volí jen zřídka, a to včetně osob starších 50 let. „V období před pandemií platilo každý týden na internetu kartou pouze 11 procent lidí ve věku 54 až 65 let. Těší nás, že přibývá seniorů, kteří jdou s dobou a nakupování na internetu bez problémů zvládají,“ vysvětluje Včela.

Za více peněž pořídíme méně

Potřebu utrácet momentálně do postranní odsouvá i současný stav reálné průměrné mzdy, která meziročně poklesla o 9,8 procenta. A tak ačkoli si průměrný Čech přijde na více než 40 tisíc hrubého, což je o necelé dva tisíce více než loni touto dobou, ve skutečnosti si za svoji výplatu koupí o desetinu méně. Hlavním důvodem mzdového propadu byla jednoznačně extrémně vysoká spotřebitelská inflace, která v rámci celého druhého čtvrtletí činila 15,8 procenta.

Šetřiví Češi. Na většinu slev narážejí na internetu a skupují vše možné, výjimkou jsou šperky či léky
Přečtěte si také:

Šetřiví Češi. Na většinu slev narážejí na internetu a skupují vše možné, výjimkou jsou šperky či léky

Podle odborníků bude pro následující období důležité například to, jak mzdovou sféru ovlivní tlak z veřejného sektoru, jehož zaměstnanci od září dostali o 10 procent přidáno. „Vzhledem k tomu, že mnoho firem je teď pod obrovským nákladovým tlakem kvůli drahým energiím a prodražujícímu se financování, bude pro ně velmi obtížné zvyšovat mzdy tempem kopírujícím inflaci,“ komentuje expertka na řízení lidských zdrojů poradenské společnosti PwC Andrea Linhartová.

Špatnou zprávou pro ekonomicky aktivní část obyvatel je, že ačkoli růst mezd v druhé polovině letošního roku nominálně zrychlí, extrémně vysokou inflaci pokrýt nedokáže. „V souhrnu by se za celý letošní rok měl nominální růst mezd pohybovat mezi šesti až sedmi procenty,“ upřesňuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

  • Našli jste v článku chybu?