Umělá inteligence může přinést kratší pracovní týden, vyšší životní úroveň a nebývalý růst produktivity. Stejně tak je ale možné, že vytvoří svět, v němž bude většina bohatství soustředěna v rukou majitelů technologických firem a Evropa přijde o značnou část svého hospodářského i politického vlivu.
Alespoň tak to vidí autoři studie Beyond Tomorrow strategického think tanku společnosti Boston Consulting Group, BCG Institute, kteří popisují čtyři možné scénáře vývoje do roku 2050. Podle nich nejde o ty nejpravděpodobnější varianty, ale o reálné a věrohodné světy, jež jdou za rámec běžného uvažování o budoucnosti a na něž by se vlády i firmy měly připravit. O tom, jakým směrem se vydáme, přitom mohou rozhodnout kroky učiněné už v příštích pěti letech.
Podle hlavního ekonoma ING Davida Havrlanta navíc jednotlivé scénáře nejsou od současné reality tak vzdálené, jak by se mohlo zdát. Každý z nich je jen o protažení již probíhajících trendů. „Naše současnost už vykazuje výrazné rysy zejména druhého a třetího scénáře: bohatství se koncentruje, demokracie prochází krizí, Evropa ztratila vliv, oddělenost bloků a rivalita rostou, populace stárne a porodnost padá jak kámen. Takto viděno jde pouze o popis již probíhajících procesů, jejichž intenzifikace je logickou volbou,“ uvádí pro Euro.cz.
Hojnost, či nerovnost?
Nejoptimističtější scénář „Hojnost díky AI“ počítá s tím, že současný chaos kolem umělé inteligence nakonec povede k mezinárodní spolupráci. Neregulovaný rozvoj AI a geopolitické soupeření nejprve vyústí do kybernetických válek, které zasáhnou kritickou infrastrukturu. Právě tato krize ale v polovině 30. let přiměje státy vytvořit globální koalici pro transparentní a bezpečnou AI.
Výsledkem pak bude rychlý technologický a ekonomický rozvoj. Lidé budou podle tohoto scénáře pracovat zhruba o čtvrtinu méně a očekávaná délka života ve zdraví se celosvětově prodlouží ze současných 63 na 70 let. AI se tak nestane pouze nástrojem pro růst firem, nýbrž také prostředkem ke zvýšení životní úrovně většiny společnosti.
Stejný technologický boom však může podle BCG dopadnout zcela opačně. Ve scénáři nazvaném „Digitální Darwinismus“ nebude AI dostatečně regulována a její ekonomický potenciál povede vlády k ještě těsnějšímu propojení s velkými technologickými firmami. Výnosy z růstu pak zůstanou především u vlastníků technologií, zatímco náklady ponese zbytek společnosti. Jedno procento nejbohatších by v této variantě kontrolovalo polovinu světového bohatství. A Evropa by zcela ztratila ekonomický vliv a nakonec i svůj dlouho budovaný demokratický humanismus.
Nová studená válka, nebo klimatická koalice?
Třetí scénář je naneštěstí ještě pesimističtější. Věští totiž rozpad světa na soupeřící geopolitické bloky, novou studenou válku a rozsáhlé kybernetické útoky. Obnovení protekcionismu by nakonec mohlo vést až k rozpadu Světové obchodní organizace, přičemž objem mezinárodního obchodu by v takovém případě klesl ze současných zhruba 60 na 35 procent, tedy na úroveň studené války.
I zde by přitom Evropa patřila mezi poražené. Ba co hůř, její marginalizaci by umocnilo stárnutí populace a dramatický pokles porodnosti, jenž znásobí tlak na produktivní část společnosti, kterou se ale nebude dařit zvyšovat pro nedostatek pracovníků.
A s čím počítá čtvrtý scénář s názvem „Klimatická koalice“? Podle něj přiměje série extrémních klimatických jevů ve 30. letech státy ke spolupráci za využití AI, jež pomůže s řešením problémů spojených s environmentálními změnami. Ekonomický růst v takovém případě potáhnou zelené technologie, ovšem náklady tohoto přerodu ponesou především rozvinuté země včetně evropských států a mladá populace, na jejíchž bedrech bude vše stát. Důsledkem bude mimo jiné rychle klesající porodnost.
Evropa se „ureguluje k smrti“
Jak hodnotí zmíněné scénáře další čeští odborníci a které z nich považují za nejpravděpodobnější? Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka odpověď závisí spíše na tom, zda je člověk životní optimista s vírou, že se vše nakonec obrátí k lepšímu, nebo skeptik plný pochybností. „Za nejpravděpodobnější považuji jakýkoli scénář, který počítá s další marginalizací Evropy. V tuto chvíli asi ten třetí. Ani pod tlakem války a energetické krize se totiž Evropská unie nedokázala vzpamatovat a začít systematicky pracovat na dlouhodobé prosperitě,“ říká naší redakci.
A obdobné to je podle něj i v případě umělé inteligence, která zajistí prosperitu především těm zemím, jež ji vytvářejí, ovládají a kontrolují. „Stejně jako většina technologických gigantů stojí i dnešní vývoj AI fakticky mimo Evropu, a zůstává tak především mimoevropským produktem a nástrojem,“ upozorňuje Dufek s tím, že problémem je především evropská závislost na dovozu technologií, jejichž klíčové části nemá Starý kontinent pod svou kontrolou.
O něco optimističtější je hlavní ekonom Portu Jan Berka. Z nabízených scénářů se podle něj nedá plně ztotožnit ani s jedním a za pravděpodobnou považuje spíše kombinaci „Hojnosti díky AI“ a „Klimatické koalice“. Podle něj může umělá inteligence výrazně zvýšit produktivitu a životní úroveň a zároveň pomoci s efektivnějším využíváním energie a zdrojů. Pro Evropu bude klíčové, aby si nenechala ujet vlak v oblasti technologií. Stejně tak by neměla pokračovat v zažitém trendu, kdy platí, že zatímco zde se reguluje, Amerika inovuje.
„Evropa musí vytvořit podmínky nejen pro vznik inovací, ale především pro jejich rychlé zavádění do ekonomiky. S tím úzce souvisí energetika, protože bez dostatku stabilní a cenově konkurenceschopné energie se neposuneme ani v průmyslu, ani v technologiích. Vedle toho bychom se měli soustředit na rychlejší zavádění nových technologií a automatizace a vytvářet podmínky pro posun hospodářství směrem k činnostem s vyšší přidanou hodnotou, stejně jako na dokončení jednotného evropského trhu a zlepšení podmínek financování,“ dodává Berka.
ČLÁNKY DO MAILU