Nová dvacetiprocentní daň podle CNBC dopadá prakticky na každou fázi fungování svěřenského fondu – od založení přes rozdělování výnosů až po jeho konec. Lidé musí zároveň do letošního 22. října přiznat a doplatit daň z majetku, který do těchto struktur převedli od začátku roku 2023. Kdo přitom danou lhůtu nestihne, může ho čekat poměrně vysoká pokuta.
Zveřejnění nových pravidel tedy okamžitě spustilo vlnu telefonátů právníkům, privátním bankéřům i správcům majetku především v Hongkongu a Singapuru, tedy dvou hlavních centrech, kde si čínští milionáři a miliardáři zahraniční svěřenské fondy zakládají. Mnozí klienti byli přitom změnami velmi nepříjemně zaskočeni a nyní se snaží zjistit, zda se jich nové předpisy vůbec týkají a jak vysokou daň budou muset zaplatit.
Daně se týkají biliónového majetku
Odborníci na čínské investiční trhy se shodují, že současná situace je skutečně velmi výjimečná, a bude mít rozsáhlé dopady na celé odvětví. „Toto je zlomový okamžik z hlediska spravování soukromého majetku pro mnoho bohatých Číňanů,“ uvedl Kia Meng Loh, ředitel singapurské advokátní kanceláře Dentons Rodyk.
Problémem pro mnoho lidí může být už jen samotné ocenění majetku. Zatímco někteří Číňané budou muset dohledávat staré bankovní či obchodní záznamy, majitelé podílů v neveřejně obchodovaných firmách, ve společnostech čekajících na vstup na burzu, nebo vlastníci některých nemovitostí budou muset složitě vypočítávat, jaká je vlastně jejich hodnota.
Část klientů se navíc dostala do situace, kdy musí zvažovat, jak vůbec získají potřebnou hotovost na zaplacení daně. „Většina z nich tvrdí, že bude muset zlikvidovat alespoň část svého portfolia,“ řekl Ryan Lin, ředitel singapurské kanceláře Bayfront Law. Mnohdy jim to ale komplikuje skutečnost, že některé typy majetku ve svěřenských fondech jsou poměrně obtížně prodejné.
Ve hře jsou přitom skutečně obrovské částky. Jen v Hongkongu dosáhl majetek spravovaný prostřednictvím svěřenských fondů v roce 2023 hodnoty 5,2 bilionu hongkongských dolarů (téměř 15 bilionů korun), přičemž více než polovina investic souvisela s pevninskou Čínou nebo samotným Hongkongem. Významnými centry pro čínský majetek jsou rovněž Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy či Singapur, jejichž výhoda oproti Hongkongu spočívá hlavně v menším politickém riziku.
Čínská vláda potřebuje peníze
Současné zpřísnění pravidel přichází v době, kdy Peking intenzivně hledá nové zdroje příjmů. Výnosy z prodeje pozemků, které dříve tvořily významnou část veřejných financí, se kvůli celkovému ekonomickému útlumu v posledních letech značně propadly. Zahraniční majetek bohatých Číňanů se proto stal pro vládu stal poměrně logickým cílem.
Zmiňovaný prodej podílů ve fondech kvůli získání peněz na zaplacení nové daně se každopádně může negativně projevit na akciových trzích, a to zejména na hongkongské burze. Většina expertů ale spíše než dlouhodobý propad očekává jednorázovou vlnu prodejů, čemuž pomůže i fakt, že někteří poplatníci mohou požádat o rozložení platby daně do následujících pěti let.
Zatím tedy nic nenasvědčuje tomu, že by bohatí Číňané začali své zahraniční svěřenské fondy hromadně rušit. Takový krok by ostatně vyvolal další daňovou povinnost, které se pochopitelně budou snažit vyhnout. Navíc ani nová dvacetiprocentní sazba není ve globálním srovnání nijak vysoká – třeba ve Spojených státech činí federální daň ze zahraničních příjmů až 37 procent.
„Svěřenské fondy i nadále zůstanou důležitým nástrojem pro ochranu majetku bohatých Číňanů, jeho dlouhodobou správu a zachování rodinného bohatství, už ale nebudou sloužit jako účinný nástroj daňové optimalizace,“ uzavřel Michael Olesnicky, seniorní konzultant advokátní kanceláře Baker McKenzie.
ČLÁNKY DO MAILU