Čína letos usiluje o růst v rozmezí čtyř a půl až pěti procent, což je nejméně od devadesátých let, kdy začala údaj pravidelně zveřejňovat. Ve druhém čtvrtletí ale hrubý domácí produkt zaostal nejen za spodní hranicí tohoto pásma, nýbrž i za prognózami ekonomů, kteří počítali s růstem právě o čtyři a půl procenta. Po pětiprocentní expanzi z prvních tří měsíců roku tak ekonomika citelně zpomalila na zmíněných 4,3 procenta.
Překvapivý je tento vývoj i z politického hlediska. Čínské úřady se v posledních letech snažily aktivitu podporovat investicemi do infrastruktury, průmyslovou výrobou a vývozem tak, aby stanoveného tempa dosáhly. Aktuální číslo se pod oficiální plán dostalo vůbec poprvé od roku 2020, kdy vláda kvůli probíhající pandemii růstový cíl nevyhlásila.
Domácnosti šetří, vývoz situaci nezachrání
Za nynějším zpomalením stojí především situace uvnitř země. Dlouhodobý útlum poptávky po novém bydlení a složité podmínky na trhu práce vedou domácnosti k opatrnosti. Maloobchodní tržby sice v červnu meziročně vzrostly o jedno procento a po květnovém poklesu se vrátily do kladných hodnot, ve srovnání s výrobou a zahraničním obchodem ale zůstává spotřeba slabá.
„Domácí poptávka prakticky neexistuje, všechno je o exportu. Upřímně řečeno, je to neudržitelné,“ popsala CNN Alicia Garcia-Herrerová, hlavní ekonomka pro Asii a Tichomoří ve finanční společnosti Natixis, s tím, že samotný vývoz ve druhém čtvrtletí vzrostl o 27 procent, a sice hlavně díky polovodičům a počítačovým součástkám. To značí, že se čínská ekonomika stále zřetelněji rozděluje na dvě části: na technologicky vyspělý průmysl úspěšný v zahraničí a na domácí trh, na kterém poptávka po běžném zboží stagnuje.
Investice přestávají být motorem růstu
Peking tento týden představil první pětiletý plán zaměřený na podporu spotřeby, jenž má do roku 2030 zvýšit roční maloobchodní tržby přibližně na devět bilionů dolarů. Změnit chování lidí zatížených nejistotou ale nebude jednoduché.
Problémy se navíc netýkají jen spotřeby. Investice do fixních aktiv se v prvním pololetí meziročně snížily o 5,7 procenta, zatímco ty do nemovitostí ještě o více než dvakrát tolik. Výstavba a rozsáhlé kapitálové projekty, které Číně dlouho pomáhaly překonávat horší období, tak ztrácejí roli jednoho z hlavních zdrojů hospodářského růstu.
Současná situace nutí zemi o to více se spoléhat na odvětví spojená s umělou inteligencí, datovými centry a energetickou transformací. A podle analytiků společnosti Macquarie se jí to ve skutečnosti poměrně daří, neboť na tyto segmenty připadala přibližně polovina růstu tamního exportu čipů, počítačových dílů a energetických zařízení během letošních prvních šesti měsíců. Zahraniční poptávku označili za dosavadní světlý bod čínského hospodářství, jenž rozhodne také o tom, nakolik bude muset vláda podporovat spotřebu uvnitř země.
Zároveň každopádně platí, že Peking nemůže na svůj vývoz spoléhat bez omezení. Vysoký obchodní přebytek, který jen v červnu dosáhl 125,62 miliardy dolarů, totiž může dál zhoršovat vztahy s jednotlivými partnery. Jedním z nejčastějších kritiků stávajícího stavu je například i Evropská unie, kterou tíží především nadměrný příliv levných průmyslových výrobků na její trh.
Další vývoj závisí na řadě faktorů
Jedním z faktorů, které mají na čínskou ekonomiku v současnosti neblahý vliv, je bezpochyby i probíhající válka na Blízkém východě. Cena ropy v květnu vystoupala až na 114 dolarů za barel, když útoky v regionu a faktické uzavření Hormuzského průlivu omezily dodávky z Perského zálivu. Vyšší náklady na energie sice pomohly Číně vymanit se z dlouhého období cenových poklesů, při delším trvání konfliktu ale mohou zdražit výrobu, narušit dodavatelské řetězce a ještě více oslabit ochotu domácností utrácet.
Asijská velmoc aktuálně dopady ropného šoku tlumí zásobami, pestřejší skladbou energetických zdrojů a regulovanými cenami pohonných hmot. Zároveň platí, že krize zvyšuje zájem dovozců energie o čínské baterie a elektromobily – v červnu země poprvé vyvezla více než milion automobilů za jediný měsíc a Mezinárodní měnový fond kvůli silné výrobě technologického zboží a exportu zvýšil podle CNN odhad letošního růstu HDP Číny ze 4,4 na 4,6 procenta, současně však upozornil na riziko dalších výkyvů cen komodit a napětí v dodavatelských řetězcích.
Aktuálně slabší hospodářský výsledek zvyšuje pochopitelně tlak na vládu, aby podpořila spotřebu a investice. Ekonomové však spíše než rozsáhlý balík očekávají cílená opatření. Ta by mohla zahrnovat další pobídky pro domácnosti nebo rychlejší fiskální výdaje, samotné levnější financování totiž důvěru spotřebitelů a soukromých investorů obnovit nemusí.
Neobvyklé je i to, že úřady údaj pod stanoveným pásmem vůbec zveřejnily. Podle Juliana Evanse-Pritcharda, hlavního ekonoma pro Čínu ve společnosti Capital Economics, to může znamenat, že vláda omezuje nadhodnocování regionálních výsledků a je připravena připustit čísla bližší skutečnému stavu hospodářství. „Pokud je tomu tak, neměly by být údaje o HDP vykládány jako známka toho, že ekonomika náhle prudce zpomaluje,“ uzavřel.
ČLÁNKY DO MAILU