Menu Zavřít

Cestování přes oceán na nákladní lodi po covidu téměř zmizelo. Ještě někde to ale jde

Zaoceánská nákladní loď
Autor: MartinLueke / Shutterstock.com

Ještě před pandemií se mohli cestovatelé vydat přes oceán na běžné kontejnerové či zásobovací lodi. Dnes podobných příležitostí výrazně ubylo. Rejdaři po covidu zpřísnili bezpečnostní pravidla a přeprava několika civilních pasažérů pro ně znamená další provozní zátěž. Na některých odlehlých trasách ale tato možnost stále existuje a objevují se i nové projekty.

Na klasické nákladní lodi byl turista vždy spíše vedlejším pasažérem. Trasu určovaly především potřeby nákladní dopravy, termíny se mohly měnit a místo programu známého z výletních lodí čekal cestující běžný provoz. Přesto ještě před covidem existoval malý, ale poměrně stabilní segment zájemců, kteří si za několikadenní či několikatýdenní cestu na nákladní lodi platili.

Jednou z mála společností, které tento způsob cestování stále nabízejí, je německá Langsamreisen. Firma zprostředkovává plavby na nákladních lodích v Baltském moři, Atlantiku a jižním Pacifiku. Podle jejího majitele Arneho Guddeho se ale nabídka po pandemii výrazně zúžila. „Od covidu je těchto cest mnohem méně,“ řekl CNN.

Covid nabídku zásadně omezil

Před pandemií se na zprostředkování cest na nákladních lodích zaměřovalo několik specializovaných firem. Řada z nich ale od té doby skončila. K původním zdravotním omezením se postupně přidaly přísnější požadavky na bezpečnost na palubě, rizika spojená s pirátstvím či ozbrojenými konflikty na některých námořních trasách i větší organizační náročnost.

Rejdaři bijí na poplach. Odvětví námořní přepravy čelí strukturálním změnám, které mohou poškodit globální ekonomiku Přečtěte si také:

Rejdaři bijí na poplach. Odvětví námořní přepravy čelí strukturálním změnám, které mohou poškodit globální ekonomiku

Jednou ze společností, které po pandemii přestaly cestující přijímat, je dánský Maersk. „Přeprava osob mimo posádku vyžaduje další bezpečnostní postupy a dohled, včetně nástupu na loď a doprovodu během pobytu na palubě,“ uvedla mluvčí společnosti Chelsea Pavona Gardnerová. Lodě Maersku jsou podle ní určené především k přepravě nákladu, a proto civilní pasažéry už nevozí.

Koncept přitom není žádnou novinkou. Největšího rozmachu dosáhl v první polovině 20. století, než se rozšířila dálková letecká doprava. Pro některé cestující představovaly podobné plavby způsob, jak se dostat z jednoho kontinentu na druhý. Později se z nich stala spíše alternativa pro ty, kdo chtěli cestovat pomaleji a jinak než běžnými dopravními prostředky.

Ještě krátce před pandemií bylo možné absolvovat i mezikontinentální trasu na velké kontejnerové lodi. CNN připomíná například Novozélanďana Bena Macka, který strávil osm dní na cestě z malajsijského Port Klangu do Hongkongu na lodi Amerigo Vespucci. Za plavbu zaplatil méně než dva tisíce dolarů (necelých 43 tisíc korun) včetně ubytování a stravy. Dnes by podobnou nabídku hledal podstatně obtížněji.

Na odlehlých trasách mají cestující své místo

Úplně ale turisté z nákladních lodí nezmizeli. Některé zásobovací linky je přijímají dál, zejména tam, kde loď neslouží pouze k přepravě zboží, ale také jako důležité spojení odlehlých komunit s okolním světem. Patří mezi ně například trasy v jižním Chile nebo kanadská loď Bella Desgagnés, která propojuje malé obce na pobřeží Québecu.

Na moři plují stovky „Bludných Holanďanů“. Rekordní počet opuštěných lodí odhaluje temnou stránku globální dopravy a sankční ekonomiky Přečtěte si také:

Na moři plují stovky „Bludných Holanďanů“. Rekordní počet opuštěných lodí odhaluje temnou stránku globální dopravy a sankční ekonomiky

Specifickým případem je francouzskopolynéská Aranui V. Společnost vznikla v roce 1954 a původně rozvážela potraviny, palivo a další zboží z Papeete na vzdálené ostrovy. V 80. letech začala kvůli slabším výsledkům nákladní části přijímat i cestující a postupně pro ně upravila své lodě. Dnes podle jejího viceprezidenta Erica Wonga přinášejí turisté více tržeb než samotná přeprava nákladu. Zásobovací funkce ale zůstává důležitá pro obyvatele ostrovů.

Podobné hybridní modely ukazují, že společná přeprava zboží a cestujících nemusí být minulostí. Jejich fungování se však liší od někdejší možnosti jednoduše si koupit místo na jedné z lodí velkého kontejnerového dopravce. S pasažéry zde provozovatel počítá už při konstrukci plavidla i plánování jeho provozu.

Nová verze s plachtami

Na stejném principu vznikl také francouzský Neoliner Origin, který poprvé vyrazil přes Atlantik v říjnu 2025. Nákladní loď společnosti Neoline využívá jako hlavní zdroj pohonu vítr a diesel-elektrický systém slouží jako doplněk. Firma uvádí, že na severoatlantické trase může díky tomu snížit spotřebu paliva o více než 80 procent ve srovnání s konvenční lodí plující rychlostí 15 uzlů (téměř 28 km/h).

WT100_26

Vedle nákladu má Neoliner Origin šest dvoulůžkových kajut pro celkem 12 pasažérů. Nejde tedy o velký návrat původního modelu, ale spíše o pokus spojit komerční nákladní dopravu s malou kapacitou pro lidi, kteří chtějí Atlantik překonat jinak než letadlem nebo výletní lodí.

Zájem o dvanáct míst na Neolineru Origin je zatím vysoký a firma připouští, že by u jediného plavidla zůstat nemusela. „Na každé plavbě jsme byli plně obsazeni. O další určitě uvažujeme,“ uzavřela mluvčí Neoline Gabriella Pauletová.

  • Našli jste v článku chybu?

Kvíz týdne

Retro kvíz: Od faxu po jehličkovou tiskárnu. Pamatujete na starou kancelářskou techniku?
1/12 otázek