Připojení k eurozóně je sice primárně politickým rozhodnutím, ale zásadní vliv má i na podnikatelské prostředí. A většina generálních ředitelů českých firem by přijetí společné evropské měny uvítala. Z průzkumu poradenské společnosti PwC vyplývá, že tento názor sdílí dokonce 69 procent byznysových lídrů. Oproti letům 2022 a 2023, kdy se k euru přiklánělo čtyřiadvacet, respektive osmnáct procent dotázaných, tedy došlo k výraznému nárůstu.
„Český byznys platí dlouhodobě za iniciátora debaty o euru, zejména stran exportně orientovaných firem s jejich argumentem odpadnutí nákladů na pokrytí kurzových rizik. Sedm z deseti šéfů přesvědčených o pozitivním dopadu eura na jejich firmu je už ale hodně silný signál vyslaný nové vládě vzešlé z podzimních voleb,“ říká Jan Brázda, partner PwC pro veřejný sektor.
Euro jako záruka ekonomické a bezpečnostní integrace
Nejvíce by euro uvítaly firmy zaměřené na export, kterým by díky tomu klesly výdaje na pokrytí zmíněných kurzových rizik i transakčních nákladů. Velká část respondentů ale vnímá jeho výhodu také v hlubší evropské integraci, jež je v době nejisté ekonomické i geopolitické situace potřeba. Nicméně nejde jen o hrozbu obchodní války, velký zájem o euro mají podnikatelské subjekty rovněž z hlediska úvěrování. Už nyní tvoří evropská měna přes 50 procent všech firemních půjček a jeho obliba stále roste.
„Hlavními pozitivy přijetí eura jsou snížení transakčních nákladů, eliminace kurzových rizik a hlubší integrace v rámci EU, přičemž právě silná Evropa bude v kontextu dnešních deglobalizačních nálad potřeba. Dalším pozitivem je určitě posílení důvěry investorů, jakkoliv česká koruna má výrazně lepší kredit než maďarský forint nebo ukrajinská hřivna,“ vysvětluje analytik PwC Dominik Kohut.
Výrazné zdražování přijít nemusí
Jen desetina oslovených lídrů vnímá přijetí eura negativně, zatímco dalších 21 procent šéfů nemá na tuto problematiku jasný názor. Mezi nevýhodami vstupu do eurozóny nejčastěji zmiňují nižší pravomoci České národní banky, příspěvky do Evropského stabilizačního systému, tedy takzvanéhoeurovalu, potenciální problémy s dluhy jižanských států a také se zvyšováním spotřebitelských cen. Experti z PwC ale potvrzují, že finanční krize v Řecku nebo celoplošné zdražování na Slovensku po přijetí eura měly spojitost spíše s celkovou ekonomickou situací v dané době.
„Ze zkušenosti na Slovensku vidíme, že přijetí eura přineslo silný nákupní šok poté, co zdražila většina potravin a spotřebitelsky citlivých položek, jakkoliv lze vliv přijetí eura v roce 2009 jen těžko izolovat od finanční krize,“ upozorňuje Kohut. A dodává, že společná evropská měna přinesla našim východním sousedům i výhody, zejména dala jasný signál investorům o tom, že je země pevně ukotvena v EU.
Nejde o prioritu, ale o vítanou změnu
Některé firmy už nyní fakturují v eurech nebo si berou v této měně úvěry. Případný vstup do eurozóny tedy nepovažují za zásadní změnu. To je ostatně i případ vývojářského studia Cleevio, které běžně obchoduje rovněž v dalších světových měnách.
Byli byste pro zavedení eura?
„Děláme z Česka globální byznys, vývoj aplikací a implementaci umělé inteligence a většinu příjmů máme ze zahraničí. Přesto by na nás samotná změna české národní měny velký dopad neměla. Fakturujeme bez problémů v eurech, dolarech, dokonce i kryptoměnách, kvůli koruně sice řešíme kurzovní rizika, ale ta mohou dopadnout i v náš prospěch,” popisuje spoluzakladatel Jan Částek.
Naopak zakladatel a spolumajitel módní značky Vuch Martin Kůs by přijetí eura jednoznačně uvítal. A to hlavně s ohledem na zjednodušení celé administrativy nákupu vstupů i prodeje hotových výrobků do zahraničí: „Z pohledu naší společnosti, která se věnuje vývoji, výrobě a prodeji oblečení a módních doplňků ve 30 evropských zemích, jsme určitě pro přijetí eura. Uspořila by se nutná účetní administrativa a předcházeli bychom také měnovým ztrátám. A jelikož naše výrobky prodáváme napříč Evropou, byla by i lehčí správa v oblasti cenotvorby.”
