Děje se tak přesto, že se Česko před pěti lety připojilo k evropské iniciativě Startup Nations Standard, která má sjednotit a zlepšit podmínky pro začínající firmy napříč EU. Evropské standardy a osm prioritních oblastí však stále neplníme, ať už jde o přístup k financování, podporu při veřejných zakázkách, HR témata, jednoduchost startu podnikání nebo digitalizaci.
„Zpráva ESNA mě nepřekvapuje, jen potvrzuje to, co ze zákulisí vidíme každý den. Česko má výjimečné technologické talenty i privátní kapitál, ale systém je nastavený tak, že obě strany od sebe odrazuje,“ říká partner Depo Ventures Petr Šíma s tím, že situace se sice lepší, ale i tak je nutné přestat čekat a začít systematicky budovat prostředí, které špičkové inovátory udrží doma.
Zlepšilo se například plnění evropských kritérií, kterážto statistika meziročně poskočila z 38 na 60 procent. Stojí za tím hlavně modernizace státní správy jako třeba rozvoj e-dokladů nebo digitalizace živnostenského rejstříku. Na druhou stranu stále platí, že unijní průměr je o dalších 10 procentních bodů vyšší.
„Co se týká výsledku Česka v ESNA SNS Scoreboardu 2025, tak trend jasně ukazuje, že se posouváme směrem k vyspělejším startupovým ekonomikám, i když klíčové systémové výzvy přetrvávají,“ uvádí pro Euro.cz ředitelka Divize startupů a venture investic CzechInvest Markéta Přenosilová s tím, že agentura se soustředí na několik oblastí s největším dopadem na konkurenceschopnost zdejšího prostředí. Jde například o dokončení Startup zákona, úpravu zaměstnaneckých akcií, podporu venture kapitálu nebo zlepšení regulace.
Chybí koordinace i kapitál
Podle expertů stále chybí koordinace startupové podpory a jednodušší podnikatelské podmínky. „Postrádám hlavně lepší propojení dílčích projektů na podporu nově vznikajících firem. Pro ně je prostředí složité a přeregulované,“ konstatuje David Kotris, šéf společnosti enovation, jež podnikatelům pomáhá se získáváním podpory ze státního rozpočtu i EU. Zároveň připomíná, že i přes dílčí pokroky zůstává výraznou překážkou byrokracie, kvůli které může česká ekonomika v budoucnu zbytečně přicházet o miliardy korun.
Podle samotné studie patří k největším slabinám zdejšího ekosystému nedostatečný přístup k financování. V této oblasti Česko plní cíle evropské deklarace zhruba jen z jedné pětiny. A pod hranicí 50 procent zůstává i regulace či digitalizace.
Šíma je současně toho názoru, že chybí rovněž jasná národní strategie. Výsledkem pak je začarovaný kruh, kdy české startupy odcházejí za kapitálem do USA a investoři míří za příležitostmi za nimi. Což nepřímo potvrzují i další odborníci.
„Jako founder fintechového startupu vnímám největší problém v rychlosti a složitosti celého nastavení. Začínající firmy potřebují rychlé rozhodování, výrazně dostupnější kapitál a hlavně jednodušší regulaci. Místo toho často trávíme velké množství času řešením překážek, které nás brzdí,“ popisuje naší redakci Lukáš Vršecký, CEO a spoluzakladatel Patron GO, což je platforma zabývající se správou osobních financí.
Bohužel zatím celá agenda zůstává roztříštěná mezi ministerstva, státní agentury, samosprávy i soukromý sektor. A tato absence jednotné strategie dál brzdí rozvoj domácí inovativní scény i schopnost udržet inovátory v zemi. Stejně tak je opatrné i zapojení soukromých investorů a venture fondů. Ty zase odrazuje časová, administrativní i finanční zátěž zprocesování celé investice.
Litevská inspirace
Že má Česko v oblasti inovativních technologických firem velký potenciál, který zatím nevyužívá naplno, připouští i zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro startupy Martin Jiránek. „Naším cílem je postupně vytvořit podmínky, díky kterým bude Česká republika atraktivnějším místem pro vznik, růst i financování inovativních firem. V rámci podpory ekosystému vznikla také startupová tripartita, která propojuje vládu, technologickou komunitu a investory s cílem připravovat konkrétní systémové změny pro rozvoj inovativního podnikání,“ míní.
Plnění Startup Nations Standard
Důkazem toho, že jasná strategie může fungovat, jsou některé menší evropské státy. „Stačí se podívat na Litvu – malá země, která se strategicky rozhodla stát fintechovým hubem a systematicky na tom pracuje. Nebo na výsledky Evropského obranného fondu – Estonsko má letos v EDF třináct startupů, Řecko třiadvacet, Česko jeden. To přesně ukazuje, kde nám ujíždí vlak. Ne v technických dovednostech, ale ve schopnosti převádět výzkum do produktů a budovat startupovou vrstvu,“ připomíná Šíma.
Zaostává celá Evropa
Vezme-li se Evropa jako celek, pak je podle odborníků nutné konstatovat, že ve srovnání se Spojenými státy i nadále zaostává. Na druhou stranu, podmínky pro startupy se postupně zlepšují, a to hned na několika frontách. Daří zrychlovat zakládání firem, digitalizovat procesy i zlepšovat přístup k financování.
Důkazem budiž také vznik nového Scaleup Fondu, který má začínající evropské podniky podpořit až pěti miliardami eur (24,3 miliardy korun). A pomoci by mohla i připravovaná celoevropská právní forma obchodní korporace EU Inc – ačkoliv rozdíly mezi daňovými a pracovními režimy členských států, což je mnohými označováno za jeden z nejpalčivějších problémů vůbec, sama o sobě neodstraní.
„Pokud chce být Evropa konkurenceschopná, musí talenty udržet doma. Jen tak může současné zaostávání za USA začít dohánět. Podpora napříč EU je samozřejmě výzvou i pro tuzemské firmy. Bude to ještě běh na dlouhou trať,“ dodává Kotris, podle kterého stojí Česko před rozhodnutím, zda chce být pouze zdrojem technologických talentů pro zahraniční trhy, nebo zemí, kde budou globální startupy skutečně vznikat a růst.
ČLÁNKY DO MAILU