Evropa se v uplynulých dnech potýkala s nebývale vysokými teplotami, které potrápily nejen její obyvatele, ale i místní infrastrukturu. Obzvláště velký pozor si musejí v takovýchto situacích dávat provozovatelé datových center, pro něž je během letních měsíců čím dál složitější zajistit, aby výkonné čipy nezbytné pro provoz umělé inteligence nepřestaly fungovat.
Vedro komplikuje fungování těchto zařízení hlavně z toho důvodu, že jsou náročná na chlazení, takže ve vyšších teplotách spotřebovávají více elektrické energie. To může následně vést k výpadkům proudu, a tedy i poskytování služeb, poškození nebo ztrátě neuložených dat a v extrémních případech až k fyzickému zničení serverů, což s sebou pochopitelně přináší i obrovské finanční ztráty, píše server CNBC.
Extrémní počasí zaviní třetinu všech škod
Že provozovatelé datových center čelí většímu riziku poškození v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů, potvrzují rovněž statistiky. Třeba největší švýcarská pojišťovna Zurich uvádí, že právě extrémní počasí bylo během posledních tří let nejčastější příčinou pojistných událostí u rozestavěných datových center na území USA. Podle Patricka McBridea, šéfa mezinárodního stavebního pojištění ve zmíněné firmě, mají rozmary přírody na svědomí celou třetinu vyplacených pojistek v tomto sektoru. Také nedávná studie analytické společnosti First Street ukazuje, že kvůli záplavám, silnému větru, tornádu, krupobití, bouřím či požárům hrozí zvýšené riziko výpadků zhruba 79 procentům celkové globální kapacity datových center.
Vše navíc zhoršuje fakt, že mnoho nových zařízení vzniká na předměstích nebo ve venkovských oblastech, kde jsou pozemky levnější. Protože jde však o dosud téměř nezastavěná území, data o výskytu extrémních meteorologických jevů v daných oblastech často nejsou dostatečně podrobná.
„Dnes už na těchto místech máme majetek v hodnotě tří miliard dolarů (téměř 64 miliard korun), který tvoří klidně i kilometr a půl dlouhé areály, jež jsou plně vystavené vrtochům počasí. Nepříznivé povětrnostní podmínky už rozhodně nelze považovat za nějaký nepodstatný aspekt. Je to naopak jedna z prvních věcí, na niž se pojišťovny a majitelé datových center musí zaměřovat,“ doplňuje McBride.
Enormní zátěž pro elektrické dráty
Ačkoliv problémů způsobených extrémním počasím je celá řada, v Evropě podle odborníků představuje největší komplikaci právě vedro. Ve vysokých teplotách se totiž zvyšuje spotřeba energie nejen kvůli chlazení samotných datových center, ale pochopitelně i kvůli zapnutým klimatizacím v kancelářích, domovech a dalších prostorech.
„Datová centra potřebují nejvíce energie přesně tehdy, když jí má rozvodná síť k dispozici nejméně,“ konstatuje Mishal Thadani, generální ředitel a spoluzakladatel platformy pro umělou inteligenci Rhizome. Podle něj byla tato situace dobře patrná třeba v italském Turíně, kde v květnu maximální teplota dosáhla zhruba 38 stupňů Celsia. To vystavilo elektrické kabely značnému tepelnému namáhání a způsobilo opakované výpadky proudu.
„Pokud k samotným vysokým teplotám připočtete ještě účinky zařízení, které odebírají tolik energie jako sto tisíc domácností, ocitají se dráty pod opravdu enormní zátěží. Výkon datových center lze sice v nejhorších hodinách omezit, ale většina plánovacích modelů stále nezohledňuje, že extrémní horko v poslední době nastává častěji než dříve,“ dodává Thadani.
Firmy vymýšlejí, jak se adaptovat
Alespoň částečnou útěchou budiž fakt, že provozovatelé datových center i výrobci potřebných technologií si jsou současných extrémních výkyvů počasí vědomi a snaží se je při výstavbě nových zařízení zohlednit. Což potvrdila například společnost Microsoft, která při výběru vhodných lokalit vyhodnocuje právě rizika spojená s extrémním horkem a nepříznivým počasím.
Zásadního pokroku dosáhl také technologický gigant Nvidia, jenž koncem června představil nové servery pro provoz umělé inteligence. Ty zvládnou fungovat i při teplotě 45 stupňů Celsia, což je více než u dosud prodávaných zařízení. Zvýšení provozuschopné teploty o pouhý jeden stupeň přitom může podle odhadů Nvidie snížit náklady na energii potřebnou na chlazení přibližně o čtyři procenta.
„Domnívám se, že se na trh v příštích letech dostane rozmanitá sada systémů a aplikací, které budou schopny řešit rostoucí teploty efektivněji. Tempo inovací poháněné boomem datových center tedy umožní, aby tato zařízení fungovala i v daleké budoucnosti,“ uzavírá Aaron Lewis, obchodní ředitel ve společnosti Johnson Controls, jež se zabývá právě problematikou chladících systémů v datových centrech.
