Boj s drahými energiemi stojí Evropu stovky miliard eur. Hrozí dluhová krize, varují analytici

25. 10. 2022
Doba čtení: 6 minut
Zdroj: Depositphotos
  • V důsledku boje s vysokými cenami energií prohlubují jednotlivé evropské země svůj státní dluh

  • Podle analytiků hrozí, že se kontinent propadne do dluhové krize. Podíl dluhu některých zemí k HDP už nyní atakuje hranici 150 procent

  • Česko je na tom dle analytika Tomáše Dvořáka ze společnosti EqSA ve srovnání s ostatními zeměmi EU poměrně dobře. Vládní pomoc tuzemským domácnostem by na vznik dluhové krize významný vliv mít neměla

Zatímco se Evropa snaží zmírnit dopady rostoucích cen energií, jež jsou z velké části způsobeny sníženými dodávkami plynu ze strany Ruska, někteří ekonomové se obávají možné dluhové krize. Ta by podle nich mohla být důsledkem toho, jak vlády jednotlivých států zvyšují vlastní výdaje, aby před rostoucími cenami ochránily své spotřebitele. Snižování daní, kontrola cen energií i dotace pro domácnosti tak postupně prohlubují už jinak dost velké zadlužení.

Jak vyplývá z údajů think tanku Bruegel, například Velká Británie na boj s energetickou krizí dosud vynaložila 178 miliard eur (zhruba 4,4 bilionu korun), což je nejvíc ze všech evropských zemí. Už loni přitom její dluh představoval 143 procent HDP. Podobně na tom byla v předchozím roce také Francie, jejíž dluh odpovídal 145 procentům hrubého domácího produktu. Pro řešení energetické krize si vyčlenila 71 miliard eur (přibližně 1,7 bilionu korun).

Pro planetu jedině dobře, říká o nynější krizi v dodavatelském řetězci šéf Logia. Budoucnost vidí v automatizovaných skladech
Přečtěte si také:

Pro planetu jedině dobře, říká o nynější krizi v dodavatelském řetězci šéf Logia. Budoucnost vidí v automatizovaných skladech

Německo s dluhem 77 procent HDP na boj s krizí zatím rozdělilo 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun), kromě toho navíc schválilo další balíček pomoci v hodnotě 200 miliard eur (zhruba 4,9 bilionu korun). V České republice by pak náklady na řešení energetické krize v podobě zastropování cen mohly vystoupat až na 200 miliard korun. Co se týče podílu státního dluhu na HDP, ten je momentálně na úrovni 44 procent.

Problém je, že velká část jednotlivých státních výdajů je financována dalšími vládními půjčkami, což podle ekonoma ze Stanfordovy univerzity Michaela Boskina může splácení dluhů ještě více zkomplikovat.

„Domnívám se, že v příštích letech se několik zemí bude snažit vyhnout problémům s dluhy a výsledek bude bolestivý. A historicky to tak i bylo, že silně zadlužené země skončily s problémy. Mohou způsobit finanční krizi, mohou rozdmýchat inflaci. Může to vést, a často také vede, k pomalému růstu v dlouhodobém horizontu,“ uvádí pro web Business Insider a dodává, že ačkoli se míra zadlužení napříč jednotlivými evropskými státy liší, výdaje mohou představovat problém i pro Evropu jako celek.

Pomoc domácnostem je prioritou

Business Insider upozorňuje, že už nyní stála energetická krize Evropu přibližně 700 miliard eur (17,2 bilionu korun), což může mít za důsledek další oslabení zdejších ekonomik. Vyšší úroveň zadlužení historicky vykazují jihoevropské země, jako je Řecko, severoevropské státy se však potýkají s výrazně chladnější zimou. Hrozí jim tedy, že budou muset vydat více peněz na zajištění bezpečnosti svých občanů.

Podle analytika společnosti EqSA Tomáše Dvořáka by pomoc domácnostem tak významný vliv na vznik dluhové krize mít neměla. Tedy minimálně v případě tuzemska. „Lze pochopit a akceptovat, že je pro současnou vládu pomoc českým firmám a domácnostem s cenami energií prioritní, stejně jako pro vlády v ostatních zemích EU,“ komentuje pro Euro.cz.

S energetickou krizí a souvisejícím navýšením rozpočtových schodků by si Česká republika měla poradit i podle ratingové agentury Standard & Poor’s. Z jejího hodnocení jsme ostatně vyšli jako stabilní ekonomika. Pozitivně hodnocena byla nízká úroveň dluhu, velikost devizových rezerv a zvyšující se zásoby zemního plynu, přičemž uvedené faktory by mohly pomoci zmírnit rizika související s válkou na Ukrajině a dodávkami energií. „Dle této agentury bychom si měli s energetickou krizí a souvisejícím navýšením rozpočtových schodků poradit,“ dodává Dvořák s tím, že předpokládá setrvání státního dluhu vůči HDP na úrovni kolem 40 procent.

Zemní plyn na příděl a návrat k uhelným elektrárnám? Evropské země zvažují alternativy odklonu od ruských energií
Přečtěte si také:

Zemní plyn na příděl a návrat k uhelným elektrárnám? Evropské země zvažují alternativy odklonu od ruských energií

Mírně negativnější postoj k ratingu České republiky zaujaly ve třetím čtvrtletí roku 2022 agentury Scope Ratings a Moody’s, které sice potvrdily stávající hodnocení, avšak změnily výhled ze stabilního na negativní. Učinily tak zejména v souvislosti se zvýšeným rizikem výpadků dodávek plynu z Ruska, což by mohlo zapříčinit recesi s negativními dopady pro hospodářský růst. „I přes současný růst zadlužení a růst nákladů na obsluhu lze tedy shrnout, že v porovnání s ostatními státy Evropy jsme na tom z hlediska úrovně zadlužení dobře a dluhová krize by nám bezprostředně, v souvislosti s krizí energetickou, hrozit neměla,“ říká Dvořák.

Podotýká však, že z dlouhodobého hlediska lze záporně hodnotit aktuální vysokou dynamiku růstu zadlužení, což by mohlo vyvolat negativní reakce finančních trhů. „Další otázkou je, jak dlouho bude současná energetická krize trvat a zda bude mít buďto současná, či příští vláda případně s dotováním cen energií odvahu přestat nebo podporu snížit a tím skončit se zvyšováním zadlužení českého státu v souvislosti s energetikou,“ konstatuje analytik společnosti EqSA a dodává, že za riziko možné dluhové krize lze rovněž z dlouhodobého hlediska považovat strukturu veřejných financí a její dlouhodobé směřování.

Inflace i slabé bankovní systémy

Situaci kolem potenciální krize podle Boskina nenahrává vedle všeho výše zmíněného ani fakt, že v září dosáhla inflace v Evropě rovných 10 procent. To v kombinaci s vysokým zadlužením znamená nemalý problém, neboť dluh sám o sobě inflaci způsobuje. Některé země, jako je třeba Itálie, se pak potýkají rovněž se slabostí svých bankovních systémů. V jejich případě by další výdaje a zadlužení způsobené energetickou krizí mohly vést k ještě většímu zatížení finančního systému.

Boskin zároveň poukazuje na Maastrichtskou smlouvu, podle níž Evropská unie stanovuje tříprocentní strop rozpočtového deficitu a pravidlo, na základě kterého nesmí poměr vládního dluhu k HDP překročit hranici 60 procent. Zvýšení těchto požadavků s ohledem na dodatečné výdaje by mohlo vyvolat další politické nepokoje. „Když se k tomu přidá energetický šok, je to velký ekonomický stres. Pokud by se pokazilo něco dalšího, nezbyly by žádné tlumiče,“ míní Boskin.

Je před námi velká krize, firmy ale stále mají čas na přípravu. K přežití jim pomůže digitalizace, myslí si Monika Marečková z RSM
Přečtěte si také:

Je před námi velká krize, firmy ale stále mají čas na přípravu. K přežití jim pomůže digitalizace, myslí si Monika Marečková z RSM

Dle názoru ekonomky z Bank of Montreal Jennifer Leenové není cesta z této ,makroekonomické bouře‘ zcela zřejmá: „Myslím, že vzhledem k obrovským částkám, které se v poměru k HDP vydávají, by velmi pravděpodobně mohla nastat dluhová krize. Je to sice nezbytné, podobně jako výdaje na pandemii, ale přispěje to k vysoké hromadě dluhu, která se již naakumulovala.“

Jiní odborníci se domnívají, že pravděpodobnost dluhové krize je poměrně nízká, a proto by prioritou mělo být zmírnění bolesti způsobené vysokými cenami energií. Ty byly podle Eurostatu hlavním motorem zdražování v eurozóně. „Pomoci spotřebitelům a podnikům vyrovnat se s mnohem drastičtějším růstem cen elektřiny je nezbytné pro zmírnění dopadu na hospodářskou aktivitu. Větším rizikem jsou vysoké ceny a inflace. Osobně si myslím, že dluhová krize je menší obavou,“ přibližuje hlavní ekonom společnosti Vortexa David Wech.

Bez nepopulárních rozhodnutí to nepůjde

Boskin je přesvědčen, že pokud vysoké dluhové zatížení Evropu nakonec přeci jen dotlačí až do kritického bodu, nemusí to nutně znamenat dluhovou krizi. Minimálně by to však mohlo změnit způsob, jakým některé vlády utrácí své peníze. Dopad by to pak mohlo mít také na výši daní.

Co se týče Česka, aby dluhová krize nenastala ani v delším horizontu, bude podle Dvořáka zapotřebí hned několika kroků. „Je nutné ozdravit veřejné finance, přijmout některá nepopulární rozhodnutí a provést aktivní kroky vedoucí k úpravě příjmové i výdajové strany státního rozpočtu,“ uzavírá.

  • Našli jste v článku chybu?