Menu Zavřít

Boj o uhlí se stupňuje

9. 3. 2007
Autor: Euro.cz

Vítězství by mělo být dosaženo v otevřené soutěži

V týdeníku EURO vyšel článek Mráz přichází ze severu (EURO 10/2007), který informuje o situaci na trhu s hnědým uhlím a o vztazích mezi jednotlivými subjekty na něm. Tento text se poměrně podrobně zabývá rolí Pavla Tykače v těchto vztazích. Protože jsme - ani on, ani já jako jeho mluvčí - nedostali šanci, abychom se k jednotlivým tvrzením mohli vyjádřit, využívám tuto možnost prezentovat náš pohled na tento problém.

Mylné tvrzení.

Nechci kritizovat poměrně subjektivní popis situace kolem rostoucího nedostatku uhlí na trhu. To, co bych však rád uvedl na pravou míru, je mylné tvrzení, že se Pavel Tykač pokouší koupit některé teplárenské společnosti. On ani nikdo jiný z okruhu společnosti Charlton, jejímž prostřednictvím se zpravidla podílí na realizaci investičních projektů, se však nikdy žádnou teplárenskou společnost koupit nepokoušel.
Jedinou - zcela specifickou - výjimkou je nabídka, týkající se společnosti United Energy, učiněná Pavlem Tykačem v závěru loňského roku velmi důvěrně přímo vlastníkům skupiny J&T. Ohromilo jej, že obsah jeho nabídky, učiněné pouze dvěma z partnerů skupiny J&T, se dostal, navíc ve zcela zkreslené podobě, na stránky týdeníku EURO.

Řešení situace.

Celá situace měla totiž následující pozadí. Bankovní skupina J&T dluží již delší dobu několikamiliardovou částku z půjčky, zprostředkované právě společností Charlton. Protože splatnost více než dvou miliard je již za několik týdnů a Pavel Tykač byl před koncem roku požádán o zajištění jejího prodloužení a vzhledem k tomu, že věřitelská skupina disponuje mnohamiliardovými ručitelskými směnkami podepsanými všemi skutečnými vlastníky skupiny J&T, a konečně i v důsledku složité situace teplárny United Energy, která nemá zajištěno uhlí pro zásobování obyvatelstva několika velkých měst teplem (a v současné době s ní Energetický regulační úřad zahajuje jednání o odnětí licence k teplárenské činnosti), nabídl v rámci zcela důvěrných jednání jako jednu z možností řešení situace odkup společnosti United Energy.

Problém je jinde.

Přemýšlím nejen o tom, co vedlo naše dlouholeté a vážené partnery ke zcela zkreslenému informování o našich důvěrných jednáních čtenáře týdeníku EURO, ale i o tom, proč nás nutí bránit se zřejmým nepravdám. V tomto okamžiku stále pevně věříme, že skupina J&T jako mnohokrát v minulosti dokáže včas splnit své závazky.
Konflikt mezi těžební a teplárenskou společností v Mostě je dle mne pouze nejviditelnějším projevem mnohem závažnějšího problému. Jestliže v současné době stoupá cena hnědého uhlí, není to, a ani nemůže být důsledkem obchodní politiky jedné společnosti. Způsobil to vliv celé řady faktorů - počínaje stoupajícími světovými cenami surovin a zaváděním ekologické daně konče. Nejvážnějším problémem se velmi brzy stane spíše celkový nedostatek uhlí na trhu než jeho cena.

Nedostatek uhlí.

Nahradit ho - alespoň z části - bude mimořádně nákladné a časově náročné. Vnímám proto současné kroky majitelů United Energy jako pochopitelnou, leč nekorektní snahu vynutit si dodávky hnědého uhlí na úkor ostatních - navíc smluvních - odběratelů a ještě ke všemu za nestandardních podmínek.
Všem domácím producentům tepla a energie je dnes již zcela zřejmé, že v horizontu několika let začne být na trhu nedostatek uhlí. Dnešní situaci lze nazvat „napjatou rovnováhou“. Všechny uhelné společnosti těží na maximum svých kapacit s možností zvýšení v řádu pouhých jednotek procent. Navíc v důsledku současné vládní strategie se objem těžby uhlí v nejbližších letech bude výrazně snižovat. Dá se tedy očekávat, že poptávka převýší nabídku v řádu milionů tun uhlí ročně. Co to znamená?

KL24

Regulace nic neřeší.

Některé teplárny či elektrárny, zvyklé na pravidelný zisk, který se navíc neustále zvyšuje s růstem jejich cen, budou muset přistoupit k zásadním, miliardovým investicím souvisejícím se změnou paliva. Otázkou je, které to budou. Za této situace je přirozené, že se všichni producenti tepla a elektřiny snaží zajistit si maximální možné dodávky uhlí, a to i za cenu ne zcela etických postupů.
Pochopitelně že tento problém nelze řešit regulací ceny uhlí. Pouze by totiž garantovala jistotu zisků těm, kdo si zajistí dostatečné dodávky uhlí. Skutečný problém spočívající v jeho nedostatku by však vyřešen nebyl.

Čestná výhra.

Možná spravedlivějším řešením by například bylo prodávat uhlí v aukcích. Nutným výsledkem by však bylo výrazné zvýšení jeho ceny. Těžko si lze navíc představit, že by kupříkladu Severočeské doly vlastněné ČEZ musely prodávat uhlí na otevřeném trhu a v důsledku toho riskovat, že nebudou mít dostatek uhlí pro vlastní elektrárny.
Situace opravdu nemá jednoduché řešení. Jednotlivé teplárenské a elektrárenské společnosti volí různé strategie, jak dosáhnout svého cíle - získat dlouhodobou garanci uhelných dodávek. Nedokážu dnes odhadnout, kdo bude vítězem a kdo poraženým v této „bitvě o uhlí“.
Pevně však doufám, že svého vítězství dosáhne v otevřené soutěži čestným způsobem, nikoli nátlakem, vydíráním nebo nepravdivým osočováním.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).