Generativní AI může dle výpočtů zmíněné instituce automatizovat v bohatých státech asi 14 procent pracovních míst, zatímco v rozvojových ekonomikách je to zhruba o dvě třetiny méně. Pro chudší země tak může být umělá inteligence spíše nástrojem ke zvýšení produktivity než hrozbou pro zaměstnanost. Zároveň jim ale může přinést závislost na technologiích Spojených států a Číny, které samy nekontrolují.
Zjištění banky přichází v době, kdy se pozornost kolem AI soustředí hlavně na USA. Tam závod o vývoj nejpokročilejších modelů radikálně mění podobu celého hospodářství, přičemž samotné firmy investují do výstavby datových center, související infrastruktury a velkých jazykových modelů stovky miliard dolarů – což si samozřejmě v řadě rozvojových ekonomik může dovolit jen málokdo.
Na druhou stranu, AI pro ně může být významná i bez masivních investic do infrastruktury. I relativně jednoduché nástroje totiž dokážou pomoci překonat jeden z jejich dlouhodobých problémů: nedostatek vysoce kvalifikovaných odborníků. „AI může pomoci tím, že méně zkušeným pracovníkům umožní vykonávat pokročilejší úkoly, což umožní přesunout část práce od nedostatkových specialistů a zvýšit produktivitu stávajících zaměstnanců,“ uvádí hlavní ekonom Světové banky Indermit Gill.
Automatizace ohrozí méně míst
Mnohé rozvojové ekonomiky bývají stále poměrně závislé na zemědělství a malých podnicích, a proto je menší pravděpodobnost, že utrpí rozsáhlé ztráty míst. Naopak tamním pracovníkům AI spíše pomůže, než že by je o zaměstnání připravila, píše deník The Wall Street Journal.
Riziko ale existuje v těch státech, které své hospodářství postavily na outsourcingu podnikových procesů, například na rozsáhlých centrech zákaznické podpory a administrativních službách. „AI by mohla uzavřít slibnou cestu ke středostavovskému zaměstnání a ohrozit práci nejen v call centrech, ale i pozice na základní úrovni v oblasti softwaru, financí a podnikových služeb,“ konstatuje Gill.
Na tomto místě se sluší podotknout, že pro využití AI přitom rozvojové země, které se často potýkají s nedostatkem elektřiny, nutně nepotřebují rozsáhlou technologickou infrastrukturu. Dle hlavního ekonoma Světové banky lze v takových podmínkách využívat především jednodušší AI nástroje, jež dokážou řešit důležité problémy, i když je výpočetní výkon omezený, dodávky elektrické energie nespolehlivé a internetové připojení nekvalitní.
Hrozí závislost na USA a Číně
Z krátkodobého pohledu budou z umělé inteligence těžit více vyspělé ekonomiky. Navíc pokud bude její adopce pokračovat současným tempem, mají být přínosy v těchto zemích podle Světové banky zhruba třikrát vyšší než v zemích rozvojových. Rozdíl lze však snížit lepším přístupem k výpočetní kapacitě a kvalitnějším lokálním datovým zdrojům, včetně těch ve zdejších jazycích.
„AI musí být přizpůsobena místnímu kontextu, protože se učí z dat, na nichž je trénována,“ popisuje analýza, podle které je zároveň problémem dominance Spojených států a Číny ve vývoji nejpokročilejších systémů. Ty kontroluje malý počet společností právě z těchto zemí, v důsledku čehož by se rozvojové státy mohly stát závislými na technologiích, jimiž samy nedisponují.
Budovat kvůli tomu vlastní AI infrastrukturu ale nutné není, domnívá se Gill: „Praktičtějším způsobem, jak snížit závislost na jediné zemi, je nakupovat modely, cloudové služby a další nástroje AI od více dodavatelů z různých států a zajistit, aby mohly vzájemně spolupracovat a bylo možné je vyměňovat, aniž by bylo potřeba celý systém znovu přestavět.“
ČLÁNKY DO MAILU