V místech, kde skončila pošta i poslední hospoda, dnes vyrůstají moderní samoobslužné prodejny a výdejní boxy. Venkov se díky technologiím mění, doby, kdy byl „offline“, zdá se, pominuly. Nyní lze i na vesnicích žít a nakupovat bez nutnosti každodenního dojíždění do města.
Ony bezobslužné prodejny přitom už nejsou pouhou náhradou kamenných provozoven, ale i chytrým řešením pro obce, kde se klasický obchod neuživí. A jejich počty se v posledních pár letech rychle zvyšují.
Tu první otevřel v roce 2022 ve Strakonicích COOP, postupně se přidaly i další značky. A to dokonce i v Praze, kde takové obchody letos v březnu otevřela Žabka. „Průkopníkem automatizovaných prodejen byla skupina COOP, úspěšné jsou i automatizované prodejny Super ZOO,“ potvrzuje pro Euro.cz prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Řada starostů také vyjednává s ministerstvem průmyslu a obchodu, aby upravilo dotační program na podporu obchodní obslužnosti a kromě dotace kamenných prodejen šlo podporovat i výdejní boxy nebo rozšíření závozových pásem tam, kde se prodejna bez dotace neuživí,“ říká dále.
Od Lipna po univerzitní kampus
Družstevní síť COOP dnes provozuje zhruba 2 400 prodejen po celé republice a svůj koncept neustále rozšiřuje. Jde jak o provozovny s obsluhou přes den a bez ní během večerních hodin a víkendů, tak o plně samoobslužné obchody. Zákazníci do nich vstupují přes aplikaci a QR kód, který si v ní vygenerují, nákup dokončí u samoobslužné pokladny. Průměrná cena na vybavení se přitom pohybuje kolem 450 tisíc korun, větší rekonstrukce ale přesahují i milion.
„Hlavní motivací pro automatizaci není úspora, ale komfort. Lidé chtějí nakoupit, kdy se jim to hodí, a to často bývá mimo běžnou pracovní dobu,“ vysvětluje marketingový ředitel společnosti Lukáš Němčík a dodává, že s rozšiřováním své sítě COOP rozhodně nekončí. Podle jeho vyjádření se model osvědčil i v turistických oblastech jižních Čech, na Vysočině či na Zlínsku, přičemž nejúspěšnější pobočka v Lipně nad Vltavou generuje až pětinu obratu právě v době, kdy personál není přítomen.
Úspěšná je ale i nejmenší prodejna s plochou pouhých 25 metrů čtverečních v kampusu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která má kolem 600 položek sortimentu a kam přichází měsíčně okolo tří tisíc zákazníků, převážně studentů. Ti si vyžádali rozšíření nabídky o pečivo, kancelářské potřeby, míchané drinky v plechovkách nebo hotová jídla.
Pomáhají technologie i umělá inteligence
Další bezobslužné prodejny přidává i Západočeské konzumní družstvo Sušice (ZKD) ze sítě COOP, které rozjelo bezobslužný provoz v turistických místech, jako jsou Kašperské Hory nebo Srní. V prvně jmenované obci činí tržby v době bez personálu kolem 280 tisíc korun měsíčně, letos se očekává až 500 tisíc, v Srní to zvlášť v létě roste k 200 tisícům, přičemž prodejny nabízejí 800 až 1 500 položek.
ZKD Sušice má v šesti okresech kolem stovky prodejen hlavně tam, kde těžko shání prodavačky, potažmo kde by se nevyplatily. Jedna automatizace stojí 300 až 400 tisíc korun za pokladnu, software a kamery, přičemž pomáhají dotace od kraje. Na prodej dohlíží bezpečnostní systém, který využívá umělou inteligenci pro monitoring pohybu zákazníků a plateb. Smysl to má podle šéfa představenstva Romana Bruzla třeba v rekreačních oblastech, kde jsou velké výkyvy v poptávce a nelze tam variovat s personálem.
„Stát zkouší kompenzovat dotacemi provoz ztrátových venkovských prodejen, obchodníci sahají po moderních technologiích, ať už to jsou automatizované prodejny bez lidské obsluhy, chlazené výdejní boxy nebo rozšiřování rozvozové sítě,“ doplňuje Prouza s tím, že lidé si na moderní technologie zvykají velmi rychle, a to včetně nejstarší generace.
Farmy, které nečekají na prodavače
Kromě družstevního modelu si bezobslužný prodej nachází cestu i k menším farmám a výrobcům. Farma Ranch Březenecká provozuje bezobslužné kiosky s vlastními mléčnými výrobky v Chomutově, Klášterci nad Ohří a v Karlových Varech, které fungují 24 hodin denně. Lidé z farmy doplňují zboží několikrát týdně, ovšem i tak bývá rychle vyprodáno. A důvod přechodu? Majitel Jindřich Schmiedkunz uvádí špatné zkušenosti s lidmi – chyběla spolehlivost, objevily se i krádeže. Dnes preferuje automaty i kvůli úsporám mzdových nákladů, zákazníci v nich platí hotově.
„Nejtěžším úkolem každého obchodníka je dnes sehnat lidi, kteří by uměli a chtěli obsluhovat zákazníky. A platí to dvojnásob, pokud chcete mít dlouhou otevírací dobu nebo provozovat obchod na vesnici, kde si nemůžete dovolit platit prodavačky stejně dobře jako ve městě,“ vysvětluje Prouza.
Podobně funguje prodejna Kozí farmy Pěnčín na Jablonecku, která běží ve dne s personálem, večer bez něj. „Až třetina zákazníků využívá právě večerní režim, přitom platí kartou nebo přes aplikaci,“ přibližuje spolumajitel farmy Josef Pulíček.
Zmíněná farma je na Liberecku ojedinělá, ale chystá se otevření druhé podobné prodejny v Kuřívodech u Ralska, kterou buduje město ve spolupráci s COOP Mnichovo Hradiště. Vlastní bezobslužnou prodejnu otevřenou v režimu 24/7 pak plánuje i Liberecký kraj v sousedství krajského sídla.
„Budeme tam nabízet sortiment z projektu Liberecký kraj sobě, kterým dlouhodobě podporujeme regionální výrobce potravin a dalších výrobků. Přemýšlíme o tom, že by tam šlo platit nejenom korunami, ale také třeba kryptoměnou,“ míní hejtman Martin Půta.
Bezobslužné obchody jako firemní benefit
Jinou cestou se vydal startup Get24 podnikatele Adama Dostála. Původní myšlenku bezobslužných obchodů na vesnici opustil kvůli ekonomické nevýhodnosti bez dotační podpory. Nyní se firma zaměřuje na mikromarkety ve městech, především v kancelářích, výrobních halách i univerzitách, v plánu jsou nicméně také velké paneláky nebo developerské projekty.
Podle Dostála jde o dobrý způsob, jak zvýšit spokojenost zaměstnanců na pracovišti a zároveň snížit náklady na stravování. Sami pracovníci je pak vnímají jako benefit. „Jak zdražují obědy v restauracích, roste zájem o hotová jídla k ohřátí, polévky, sendviče, obložené bagety, mléčné produkty, snacky a různé druhy nápojů. Máme i balené pečivo a určitě bychom chtěli ovoce, ale to je logisticky velmi komplikované,“ prozrazuje Dostál s tím, že mikromarkety si vyrábějí ve firmě sami, a stejně tak se starají i o logistiku a zásobování.
Jeho firma aktuálně provozuje 44 samoobslužných stánků, přičemž letos by se chtěli dostat na stovku míst. Lidé je najdou třeba v budově Air Bank v Brně, má ho Knihobot v Praze, fungují také ve skladech Kauflandu v Praze a Olomouci nebo na Masarykově univerzitě či VUT v Brně. Lidé zde nakupují pomocí čtečky kódů a bezkontaktní platby, do budoucna chce firma využívat umělou inteligenci, která rozpozná zákazníky a jejich nákupy bez nutnosti použití platebních terminálů. „Letos cílíme na obrat 40 milionů korun, v příštím roce přes 50 milionů,“ uzavírá Dostál.
