Vojenské konflikty v posledních měsících a letech vyřadily z provozu velkou část globálních závodů na výrobu paliv. Rusko, kdysi přední vývozce pohonných hmot, má odstavenou asi třetinu své rafinérské kapacity a zcela zrušilo některé dodávky do zahraničí až do příštího února. Konflikt s Íránem zase znemožnil lodní dopravu v Hormuzském průlivu, v důsledku čehož klesl v červenci vůbec poprvé od roku 1985 vývoz ropy ze Saúdské Arábie do USA na nulu.
Vše výše uvedené znamená jediné, a sice že se americký ropný průmysl díky tomu dostal do pozice prakticky posledního významného dodavatele benzínu a nafty na světě. Jak přitom vyplývá z informací listu The Wall Street Journal (WSJ), vzhledem k nadále poměrně vysoké poptávce ze současného ropného šoku, jenž by mohl podle odhadu analytiků trvat až do příštího roku, náramně těží.
Rafinérie v USA nyní pracují takřka na plné obrátky – koncem července využívaly zhruba 97,2 procenta své provozní kapacity, což je úroveň naposledy zaznamenaná v roce 2018. Vývoz nafty ze Spojených států díky tomu předminulý týden dosáhl rekordních 1,9 milionu barelů denně, přičemž historickým maximům se podle údajů amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) blížily rovněž dodávky leteckého paliva.
Drahé pohonné hmoty? Pro Trumpa zásadní problém
Potíž je, že ani rekordní produkce amerických rafinérií k uspokojení aktuální poptávky nestačí, což vede k tomu, že ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích nadále zůstávají poměrně vysoké. Prezident Donald Trump se proto začátkem srpna pustil do ostré kritiky velkých rafinérských společností, které podle jeho názoru situace zneužívají a zaznamenávají rekordní zisky.
Pro Bílý dům se jedná o poměrně závažný problém, jelikož drahá paliva samozřejmě zvyšují inflaci, jejíž snížení bylo jedním z hlavních slibů v Trumpově prezidentské kampani. Tedy jinými slovy, řada republikánů se obává, že pokud se současná situace nezlepší, zaplatí za ni porážkou v listopadových volbách do Kongresu (midterms), což by mohlo prezidentovi výrazně zkomplikovat vládnutí ve zbytku jeho druhého volebního období.
Trumpův nedávný slovní výpad proti americkým rafinériím byl tentokrát založen na reálných číslech. Jak připomíná WSJ, firmy jako Marathon, Valero, Exxon a Phillips 66, jež patří v rámci tamního trhu k největším vůbec, dosáhly v letošním druhém čtvrtletí nejvyšších zisků za poslední roky. Konkrétně Valero vydělalo asi 3,7 miliardy dolarů (téměř 78 miliard korun), zatímco konkurenční Phillips 66 ještě o další 0,1 miliardy více (necelých 80 miliard korun). Marathon hlásí 5,1miliardový čistý zisk (zhruba 107 miliard korun), kdežto Exxon si dokráčel pro takřka dvakrát tolik, respektive 14,5 miliardy dolarů (přibližně 305 miliard korun).
Trhy zůstanou napjaté ještě dlouho
Přestože rekordní zisky amerických rafinérií trápí nejen samotného prezidenta, ale především běžné řidiče, je zřejmé, že se dané firmy svých současných vysokých marží jen tak vzdají. Podle analytiků bude pro snížení cen pohonných hmot zásadní hlavně rychlé ukončení války s Íránem. Dokud k tomu nedojde, nebude možné plně obnovit provoz rafinérií v zemích, jako jsou Saúdské Arábie, Kuvajt nebo Bahrajn.
Ani po případném opětovném zprovoznění závodů na Blízkém východě nelze nicméně očekávat, že by se situace zlepšila ze dne na den. Dopady ropného šoku totiž ve velké míře tlumí skutečnost, že velké země jako Čína nebo USA v současnosti k běžné spotřebě využívají své strategické zásoby. Ty už ale třeba právě ve Spojených státech klesly na nejnižší úroveň za 42 let, takže lze předpokládat, že je Washington samozřejmě bude chtít co nejdříve obnovit.
Analytici se domnívají, že i v relativně optimistickém scénáři zůstanou ropné trhy napjaté až do konce roku 2027, teprve až pak by mohly pohonné hmoty alespoň částečně zlevnit. „Nikdy jsem neviděl tak nízkou kapacitu rafinérií v poměru k poptávce po palivech, jako je tomu nyní. Než se odvětví z této situace dostane, bude to nějakou dobu trvat,“ uzavírá Darren Woods, generální ředitel zmíněného Exxonu.
ČLÁNKY DO MAILU