Tuzemský Ochranný svaz autorský (OSA) je v celé záležitosti pochopitelně velice aktivní. Aktuálně připravuje právní kroky vůči společnosti Suno, tvůrci AI hudebního generátoru – jde o precedens, který může ovlivnit nejen hudební průmysl, ale i média, nakladatelství či filmový sektor.
Svými snahami se organizace zároveň snaží otevřít diskuzi ohledně toho, kdo bude v AI ekonomice vlastnit a zpeněžovat kreativní obsah. Nejde přitom jen o ochranu autorů. Rozhoduje se také o tom, zda budou technologické společnosti moci stavět své komerční produkty na cizí tvorbě bez souhlasu tvůrců, anebo zda vznikne nový licenční model, jenž bude respektovat autorská práva – stejně jako dnes funguje například hudební streaming.
„Problém tkví hlavně v tom, že pro trénování byla použita hudba autorů a umělců z celého světa bez jejich vědomí a aniž by obdrželi nějakou kompenzaci. A to nejen v případě celosvětově úspěšných či známých autorů. Jejich know-how nyní umělá inteligence zneužívá k zaplavování trhu imitacemi. Hudební průmysl je velký byznys a podle různých studií mohou autoři a umělci v nejbližších letech přijít až o 30 procent svých příjmů,“ říká naší redakci předseda představenstva OSA Roman Strejček.
Z trénovacích dat se stává nový byznys
Nutno podotknout, že z pohledu samotných autorů má umělá inteligence i světlé stránky. Může totiž posloužit například při psaní nové hudby nebo pro úpravu vlastních nahrávek. Zároveň ale, zdůrazňuje Strejček, musejí mít umělci šanci vybrat si, zda jí trénování na svých skladbách umožní, či nikoliv. „Za jejich souhlas je třeba platit pravidelnou autorskou odměnu. Říkám pravidelnou, protože trénování probíhá opakovaně a neustále, stejně jako užívání již vygenerovaných skladeb, které si žijí svým životem. Současně je třeba kompenzovat autorům újmu za již natrénovaná data,“ podotýká šéf OSA.
Rychlost, s jakou AI hudební trh mění, je podle něj překotná. Ukazují to ostatně i data streamovacích služeb, kdy například platforma Deezer (obdoba Spotify) uvádí, že na ni uživatelé každý den uploadují přibližně 75 tisíc skladeb vytvořených umělou inteligencí, což představuje zhruba 44 procent celkového počtu nahrávaných skladeb. Jak to celé funguje?
„Vznikají účty takzvaných ‚ghost artists‘, tedy umělců, kteří v reálném životě neexistují. Jejich fotografie jsou vygenerované AI stejně jako jejich hudba. Dochází ke klamání zákazníka také tím, že někdo podvrhne nahrávku vygenerovanou umělou inteligencí a přiřadí ji k diskografii existujícího umělce. V tomto případě se jedná o podvod,“ upozorňuje Strejček.
Technologické firmy čelí otázce, odkud berou data
Co se trénování jednotlivých modelů týče, respektive sporu ohledně jeho legálnosti, technologické společnosti své argumenty často staví na tom, že využití dat spadá pod zákonné výjimky nebo princip takzvaného „fair use“. Podle Strejčka ale v evropském prostředí taková obhajoba neobstojí: „Zákonné výjimky lze v EU uplatnit pouze pro vědecké a nekomerční účely, přitom je služba prodávána v různých variantách předplatného. OSA před více než rokem pro jistotu zveřejnil výhradu proti této výjimce, tedy že nelze trénovat na tvorbě domácích autorů zastupovaných OSA.“
Licenční smlouvy OSA se službami Spotify nebo YouTube použití skladeb zastupovaných autorů třetími stranami neumožňují – a ani trénování umělé inteligence není v tomto ohledu výjimkou. Technologické firmy navíc neprokázaly legálnost nabytí hudebních nahrávek.
Dalším problémem pak je skutečnost, že při trénování vznikají kopie původních děl, jež firmy uchovávají ve svých datasetech a k nimž musí získat souhlas. Bez nich by žádná AI nic nevygenerovala. A právě na tomto základě připravuje OSA výše zmíněné právní kroky proti společnosti Suno.
„Tato služba prokazatelně generuje kompletní refrény populárních skladeb od českých autorů. Chceme prokázat, že si jejich tvorbu zkopírovala a uložila si ji do svých datasetů bez jejich vědomí a souhlasu,“ míní Strejček.
Budoucnost licencování kreativního obsahu
Význam případného soudního líčení podle OSA přesahuje samotný hudební průmysl. Jeho rozuzlení může ovlivnit i další odvětví, která dnes řeší stejné otázky kolem využívání autorského obsahu při vývoji generativní umělé inteligence. „Výsledek sporu v jisté podobě ovlivní celý kreativní průmysl,“ domnívá se Strejček, podle kterého bude do budoucna nutné sladit rozdílné přístupy k autorskému právu mezi Evropou, Spojenými státy i Asií, a stejně tak vyřešit otázku autorství děl vytvořených s pomocí AI.
Přesto nepředpokládá, že by následující roky přinesly vleklé soudní spory, ba naopak věří, že se technologické firmy nakonec s držiteli práv dohodnou, podobně jako tomu bylo v případě YouTube. „Google na začátku tuto službu spustil bez vědomí a souhlasu autorů a umělců a pak čekal, co nastane. Dnes už se pohybujeme ve standardním obchodním modelu, kdy autoři a umělci pravidelně obdrží odměnu za jejich použitou hudbu,“ uzavírá Strejček.
ČLÁNKY DO MAILU