Zvyšování turecké inflace nebere konce. Za krizí podle analytika stojí nesmyslné kroky centrální banky v režii prezidenta Erdogana - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Zvyšování turecké inflace nebere konce. Za krizí podle analytika stojí nesmyslné kroky centrální banky v režii prezidenta Erdogana

,
Zvyšování turecké inflace nebere konce. Za krizí podle analytika stojí nesmyslné kroky centrální banky v režii prezidenta Erdogana
Zdroj: Depositphotos
  • Turecká inflace dosáhla nejvyšších hodnot za posledních téměř 20 let. Začátkem roku překročila hranici 36 procent a s jejím snižováním se do budoucna příliš nepočítá. Naopak, podle odhadů bude kolísat mezi 40 a 50 procenty

  • V uplynulém roce klesla klesla hodnota tamní měny o 44 procent. Ve spojení s vysokou inflací tak jde o nepříjemný koktejl, který Turkům komplikuje každodenní život. Výjimkou nejsou fronty na chleba či zavřené čerpací stanice

  • Podle analytika Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta za krizí stojí především nekompetentní přístup turecké centrální banky, která podléhá vlivu prezidenta Erdogana a jde vstříc prohlubování problémů

Vypadá to, že inflace v Turecku a propad tamní měny neberou konce, a ještě dlouho brát nebudou. V listopadu byl index spotřebitelských cen, na základě něhož se míra inflace měří, meziročně vyšší o 21,3 procenta, o měsíc později pak narostl ještě o dalších bezmála 15 procentních bodů. Jde tak o nejhorší statistiky za posledních 20 let, které mají přímý dopad na každodenní život všech obyvatel Turecka.

Jaké? To ilustruje příklad šestadvacetiletého Mehmeta. „Už nesedíme s přáteli v kavárně a nepijeme kávu. Nechodíme ven, jen z domova do práce a zase zpátky,“ řekl pro Reuters. Před stánky na pouličních trzích se tvoří dlouhé fronty lidí, kteří čekají na chleba. Některé základní potraviny či léky zdražují natolik, že pro někoho už jejich zaopatření představuje problém. Ne úplně dobrá je rovněž situace s pohonnými hmotami. Několik čerpacích stanic muselo kvůli vyčerpání zásob dokonce přerušit provoz.

Na lepší časy se neblýská

Spotřebitelské ceny rostou skutečně rychlým tempem. Nejhůře si v meziročním srovnání vede právě doprava, která zdražila o 53,6 procenta. O moc lépe na tom ale nejsou ani potraviny a nápoje – zde je nárůst 44procentní. Dá se navíc předpokládat, že během následujících měsíců k žádnému zásadnímu obratu směrem k lepšímu nedojde, ba naopak. Jde o začarovaný kruh, z něhož se cesta ven hledá jen velmi těžko.

Konec krize je v nedohlednu, říká k potížím v mezinárodní přepravě šéf rejdařské firmy. Analytici jsou ale o něco optimističtější

Nepříznivý vývoj míry inflace a hodnoty liry má totiž neblahý vliv na důvěru domácností v tamní měnu, což ve výsledku tlačí inflaci ještě více vzhůru. Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta, nevidí blízkou budoucnost této pětaosmdesátimilionové země nikterak růžově. „Je poměrně pravděpodobné, že prosincová inflace v Turecku bude v nejbližších měsících překonána. Odhady mezi 40 a 50 procenty se zdají být poměrně reálné,“ předpovídá.

Dále také podotýká, že hodně bude záviset na tom, zda se podaří stabilizovat kurz turecké liry. Ta za uplynulý rok přišla o 44 procent své hodnoty. Ideální kurz by se podle něj měl nacházet v rozmezí od 10 do 13 lir za dolar. „Pokud by začala turecká měna opět prudce oslabovat směrem k úrovni 18 lir za dolar a výše, tak by mohla být inflace ještě mnohem vyšší,“ říká Novák.

Centrální banka pod vlivem prezidenta

Ke zmíněné stabilizaci je však zapotřebí rázných kroků tamní centrální banky (TCMB). Prvním a nejzákladnějším z nich je zvýšení úrokových sazeb, podobně jako to například činí u nás ČNB. V Turecku se ovšem v posledních měsících stal přesný opak – sazby šly pod nátlakem prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana dolů, což celou krizi velmi výrazně přiživilo.

„Pro stabilizaci měny, a tím pádem i inflace, je ve střednědobém horizontu nutné, aby TCMB vrátila úrokové sazby minimálně na úroveň ze začátku září. Hlavním problémem banky ale je to, že není nezávislým orgánem dohlížejícím na cenovou stabilitu, nýbrž podléhá silným politickým tlakům prezidenta Erdogana, podle kterého mají nižší úrokové sazby podpořit hospodářský růst,“ tvrdí Novák a dodává: „Když se podívám na delší období vývoje turecké liry, tak v době nezávislé TCMB byla poměrně stabilní měnou (období 2001 až 2013).“

Téměř polovina britských finančních společností hodlá přesunout své zaměstnance na území EU. V cestě stojí nejasný vývoj pandemie

Turecko má nyní osmou nejvyšší míru inflace na světě a loňský rok byl pro liru nejhorší za téměř dvě desetiletí. Její propad měl před lety negativní dopady i na měny středoevropského regionu, které se s nepříznivým vývojem v Turecku občas svezly, českou korunu nevyjímaje. Podle Nováka se ale právě probíhající tamní krize Česka a jeho sousedů nijak výrazně nedotýká. „Současné problémy v Turecku jsou především lokálního charakteru a mohou být spíše politického rázu, pokud by se letos vysoká inflace a výrazné oslabování liry přelily do nepokojů,“ uzavírá.