Menu Zavřít

Zřejmě rozhodne až Ústavní soud

20. 2. 2006
Autor: Euro.cz

NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE Spory o nový zákoník práce, který schválila sněmovna, nekončí. Hospodářská komora kvůli němu možná podá návrh k Ústavnímu soudu, stejně jako někteří politici. Nový zákoník práce je podle Hospodářské komory v rozporu s ústavou. Komora se proto hodlá obrátit na Ústavní soud.

**NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE

Spory o nový zákoník práce, který schválila sněmovna, nekončí. Hospodářská komora kvůli němu možná podá návrh k Ústavnímu soudu, stejně jako někteří politici.

Nový zákoník práce je podle Hospodářské komory v rozporu s ústavou. Komora se proto hodlá obrátit na Ústavní soud. Obdobný krok přitom plánuje i celá řada politiků. Čím chtějí odpůrci zákoníku argumentovat? Prezident Hospodářské komory České republiky Jaromír Drábek se opírá o stanovisko samotné legislativní rady vlády, která měla k vládní verzi výhrady. Ta zásadní se týkala práva odborů zasahovat do řízení podniku. Podle příslušného paragrafu mohou odbory přerušit práci z důvodů týkajících se bezpečnosti. Legislativcům vadilo, že odbory mají mít právo bez konzultace s inspektorátem práce či zaměstnavatelem zastavit výrobu v případě práce přes čas nebo noční práce. „Tato ustanovení, zasahující bezprecedentním způsobem do řízení podniků, považovala legislativní rada vlády za možná rizika kolize s ústavou,“ říká Jaromír Drábek. Další výtku směřovala rada na obecně kontrolní činnost odborů ve firmách, ta ale již nebyla ve smyslu možné protiústavnosti tak jednoznačně formulována. „Zatím je předčasné diskutovat o tom, zda na základě této připomínky podáme návrh na zrušení příslušného paragrafu Ústavnímu soudu,“ uvádí prezident komory. „Vyčkáme až na dokončení celého legislativního procesu,“ dodává Drábek. Zákon totiž ještě čeká cesta do senátu a také jej musí podepsat prezident republiky.

Podobně reagují i politici pravicových stran, které proti zákonu hlasovaly. „Stanovisko legislativní rady vlády je nutné brát v potaz a bylo i jedním z důvodů, proč poslanci naší strany pro zákon nezvedli ruku,“ říká mluvčí KDU-ČSL Ondřej Jakob. Stejně jako Drábek chtějí ale lidovci vyčkat s případnou ústavní stížností až na schválení zákoníku.

Konečné verze hodlá vyčkat i ODS. Nicméně její stínová ministryně práce a sociálních věcí Alena Páralová upozorňuje, že to není pouze legislativní rada vlády, která označila některé body zákoníku práce za protiústavní. „Není to ani věc nová, o níž by se nevědělo. Již v roce 1993 při své návštěvě Prahy označila jako protiústavní práva odborů při zasahování do řízení podniků a do oblasti bezpečnosti práce i Mezinárodní organizace práce,“ říká Páralová.

BRAND24

Ta k možným protiústavním ustanovením řadí i vyšachování menších odborových centrál z jednání o kolektivních smlouvách. Podle ní se kvůli tomuto ustanovení bouří vedle menších odborových centrál například i ministr zdravotnictví David Rath. Jeho „dítě“, Lékařský odborový klub by byl totiž v rezortu zdravotnictví z jakýchkoli jednání vyřazen také.

(názor experta přinášíme na str. 26)

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).