Zpráva OECD o Česku: Desetinka procenta sem, desetinka tam

20. března 2014, 12:00 - Miroslav Zámečník
20. března 2014, 12:00

Tento týden prezentovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) svůj Country Survey pro Českou republiku. V něm, mimo jiné, udělala záslužný výčet toho, jak se u nás zaváděla doporučení této organizace, která nemá k dispozici peníze, jimiž by váhu svých rad podepřela, tvrději řečeno vynucovala.

Navíc země, které nepotřebují peníze od mezinárodních finančních organizací, protože mají přístup na finanční trhy, je tak jako tak nemusejí poslouchat, takže jestli mají či nemají finanční páku, vyjde v podstatě nastejno (Brusel je v jiné pozici, může dávat sankce nebo omezit příliv peněz z kohezních fondů).

Takže zda je doporučení přijato, závisí v podstatě na reformním elánu dané země. Dopadli jsme tristně, více než půlku doporučení OECD jsme v letech 2010-2013 nezavedli vůbec a zbytek jen částečně. Minulý týden jsme v Euru rozebírali, proč se v Řecku dosud nedostavil efekt strukturálních reforem, ačkoli OECD konstatovala, že je Řekové ve skutečnosti přejímali nejdůsledněji. Srovnání Česka a Řecka naráží na odlišnou metodiku, nicméně níže přiložený graf je zarážející stejně jako překvapivý. Ruku na srdce, kdo by si troufnul odhadnout, že Řekové mají lepší „absorpční schopnost“ nežli Irové?

Další graf vpravo dole se bezprostředně týká Česka, a je také hodně překvapivý. Ne že by snad někdo při znalosti prostředí mohl trpět představou, že jsme nějaká ultraliberální země, ale že máme v regulovaných profesích nejvyšší byrokratické nároky na nejrůznější diplomy a potvrzení z hodnocených zemí. Kolik nás to stojí na ušlém růstu HDP, ukazuje graf dole vlevo. Navíc pozornému člověku neujde další zajímavost: třeba Švédsko vyžaduje málo papírů, ale kdyby se implementovala direktiva o službách, mělo by to velmi významný makroekonomický efekt, oproti Česku několikanásobný.

Liberalizace a snížení bariér vstupu na trh jsou nepochybně rezervoárem hospodářského růstu nejen ve službách. Zahodit tři čtvrtě procenta dodatečného impulsu pro růst potenciálního produktu v dnešních časech tedy není jen tak.

Co nás stojí odkládání nebo rozmělňování strukturálních reforem? Nic jiného než obětovaný hospodářský růst. Je opravdu velký rozdíl, kam se dostaneme, když porosteme průměrným tempem 1,5 procenta ročně, jak předpokláda OECD (tedy v podstatě jako Německo), anebo až o 1,25 porcentního bodu rychleji, když doporučované strukturální reformy uděláme. V prvním scénáři nedoženeme Německo nikdy, naopak absolutní rozdíl se bude stále prohlubovat (Němci rostou z mnohem vyššího základu stejným tempem). V druhém případě to sice bude za velmi dlouho, a alespoň je tu nějaká naděje.


Čtěte další komentáře Miroslava Zámečníka:

Pěkný základ pomníku

Jak pomoci Ukrajině?

Kdyby aneb Co si přát s novou vládou

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Jak získat hypotéku, nebo půjčku, kterou vám banka odmítá schválit
Kdo vlastní naše pojišťovny?
5 věcí, které si pamatujte o dokumentárním akreditivu
Zdraží plyn v topné sezóně? Jaké faktory ovlivní jeho cenu?
Všude stejně: jak moc riskujete, když používáte univerzální hesla a pořád stejný PIN?
Auta
Retro: Ford Mustang přežil i zlé časy. A dnes je to úplný…
VW Arteon je sice moderní, ale výkonem na starší Passat CC ztrácí. ABT má řešení
Kvíz: Znáte tyto přezdívky modelů aut nebo jiných dopravních prostředků?
Galerie: Kdo je konkurencí pro šestiválcový Stinger GT? Nová Kia mnoho soupeřů nemá
Nové Audi A7 Sportback už je jen hybrid. A zatím bez dieselu
Technologie
OLED, QLED a Smart TV. Jaké jsou nejlepší televizory roku 2017?
Jak (ne)funguje propojení počítače s mobilem ve Windows 10 Fall Creators Update?
Mladí Číňané soutěží ve virtuálním tleskání prezidentovi, mají na to aplikaci
Volby.cz byly pod „hackerským“ útokem, tvrdí Český statistický úřad
Nvidia dává opět ke grafikám zadarmo hru Destiny 2, podporuje takto GTX 1080 a 1080 Ti
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít