Zlatý déšť z Bruselu

STRUKTURÁLNÍ FONDY Přibližně 675 miliard korun. Tuto sumu může Česká republika od příštího roku čerpat ze strukturálních fondů. Jenže doposud Česko ve využívání unijních peněz patřilo k outsiderům Evropy. Ostrouháme kvůli přehnané byrokracii i v nadcházejícím programovém období?

| Bruselský parlament se snaží prosadit pravidla, která zjednoduší čerpání peněz z fondů Evropské unie.| STRUKTURÁLNÍ FONDY Přibližně 675 miliard korun. Tuto sumu může Česká republika od příštího roku čerpat ze strukturálních fondů. Jenže doposud Česko ve využívání unijních peněz patřilo k outsiderům Evropy. Ostrouháme kvůli přehnané byrokracii i v nadcházejícím programovém období?

Do vyrovnání rozdílů mezi svými bohatými a chudšími regiony hodlá Evropská unie v následujících letech investovat zhruba 307,6 miliardy eur. Česko si z tohoto koláče může ukousnout až 23,7 miliardy, tedy zhruba tři čtvrtě bilionu korun. Základní problém ovšem je, že ve schopnosti čerpat unijní peníze patří Česko dlouhodobě k jedné z nejhůře hodnocených zemí. Více neschopný je v tomto ohledu už jenom Kypr.

Po dlouhou dobu byl na vině zbytečně složitý administrativní, kontrolní a schvalovací mechanismus, který si Česko pro zacházení s těmito penězi zvolilo. Naštěstí ale svítá na lepší časy. Politici odstranili největší brzdy celého procesu a Brusel přijal některá opatření, která by čerpání fondů měla usnadnit. Není ale jisté, jestli tento mírně optimistický stav nenaruší neschopnost politiků ustavit vládu.

BOD PRO NOVÉ STÁTY

V rámci boufilivého vyjednávání o rozpočtu Evropské unie, které skončilo teprve nedávno, prosadily nové členské státy několik významných změn. Jako kompenzaci za mírné snížení celkového objemu peněz si totiž vynutily lepší podmínky jejich čerpání. Dosavadní povinnost vyčerpat dotace do dvou let od roku jejich přidělení (pravidlo n + 2) se o rok prodlouží, přičemž tato výjimka bude platit až do roku 2010.

„To je příjemný posun dopředu, naneštěstí jen na určitou dobu. S dosavadním časovým omezením se u nás potýkal například program JPD 2. Tam už část zodpovědných osob vyhlásila, že prostředky za rok 2004 nestihne dočerpat,“ komentuje nové pravidlo analytik poradenské firmy Raven Consulting Martin Krištof. S menším nadšením už změnu pravidel uvítala eurokomisařka pro regionální rozvoj Danuta Hübnerová: „Povede to k oslabení tempa. Celý proces restrukturalizace, který mají tyto fondy podněcovat, se tudíž zpomalí.“ Vzhledem k obrovskému objemu peněz, který se novým členským zemím nabídl, je velmi důležitá shoda na zvýšení spolufinancování projektů. Zatímco dosud musely jednotlivé státy a příjemci těchto peněz dodat alespoň 25 procent z celé dotace z vlastních zdrojů, nově půjde jen o 15 procent. Unie si mechanismem spolufinancování zajišťuje, že nebude nahrazovat národní dotační programy, na druhou stranu by při takto vysokých částkách mohlo dojít k zpomalování čerpání peněz kvůli nedostatku zdrojů na úrovni jednotlivých zemí. Toto pravidlo ale bude mírně omezeno průběžnými kontrolami ze strany Evropské komise, která bude u projektů s výjimečně vysokou úrovní návratnosti navrhovat menší spoluúčast Bruselu, než je daných 85 procent.

ZROVNOPRÁVNĚNÍ PLÁTCŮ DPH

Takřka otázkou bytí a nebytí bude, obzvláště pro chudší nestátní neziskové organizace a některá města, možnost uplatňovat nevratnou DPH jako náklad projektu. „V zásadě jde o zrovnoprávnění plátců a neplátců daně z přidané hodnoty. DPH bude částečně uznatelná i u plátců, kteří ji mohou odpočítat na vstupu. Dojde tím k vyrovnání jejich podmínek,“ shrnuje dopad nového pravidla Martin Krištof.

Těžkou hlavu tím ale Brusel způsobil hlavně Německu, v jehož bývalé komunistické části se nacházejí chudé regiony s právem čerpat pomoc z regionálních fondů. „Například východ Německa má jiná, výhodnější pravidla než západ. Není divu, že západní spolkové země už protestují. Za rozdílných podmínek bude dosti obtížné v rámci jedné země programy utřídit,“ popisuje eurokomisařka.

SLIBY PROVĚŘÍ AŽ PRAXE

Z nepříliš dobrého vysvědčení, které Česká republika v hodnocení úspěšnosti čerpání fondů dosud získala, si zodpovědní úředníci přece jen něco odnesli. Přístup k unijním fondům by měl být z české strany podstatným způsobem usnadněn, zmizelo totiž několik klíčových problematických bodů, navíc by celá administrativa měla být zásadně zjednodušena. Je totiž smutnou pravdou, že poměrně striktní a byrokratické normy Bruselu dovedly do naprosté zmatečnosti až zásahy českých úředníků.

Ministerstvo pro místní rozvoj proto ohlásilo celou řadu vylepšení, díky nimž by měly bruselské peníze téct k českým příjemcům nepoměrně plynuleji. Slibované zjednodušení administrativy by mělo odstranit několikaměsíční procesy hodnocení projektů, jejich výběru a nakonec uzavírání smluv. Rychlou a kvalitní práci budou odvádět nově přijatí úředníci, navíc finančně odměňovaní za úspěšně uzavřený projekt. Více světla do mnoha desítek poradenských firem v tomto sektoru by mohla vnést jejich zvažovaná certifikace.

„Jistě, že se zjednoduší administrace a žádosti vůbec, to se v poslední době velice proklamuje. Zmizet by údajně mělo dlouhé uzavírání smluv nebo vůbec komplikace, kvůli nimž o některé programy byl malý nebo skoro žádný zájem. Zásadní otázkou ale je, do jaké míry se tyto pěkně znějící plány opravdu odrazí v realitě, zda návrhy nakonec nezůstanou na úrovni slibů. Už jen to, že ke každé žádosti nebude potřeba přinést několik příloh, které sice nejsou relevantní, ale někdo si je někdy vymyslel, by podstatně zjednodušilo práci,“ očekává s určitou mírou skepse analytik Krištof.

NEHLASTE SE NAJEDNOU!

Zdaleka největší naděje jsou ale spojeny s dvěma konkrétními změnami v dosavadních pravidlech. V prvé řadě by měl praxi občasného vyhlašování výzev k podávání žádostí nahradit kontinuální systém, s možností průběžného předkládání projektů. Cílem je odstranit šoková zatížení celého systému, kdy poslední týden před datem odevzdání projektu podatelny odpovědných institucí praskaly ve švech.

K efektivitě celého systému navíc výrazným způsobem přispějí i změny v systému vyplácení peněz. Jedním z největších problémů pro žadatele o bruselské prostředky byl fakt, že se k potřebným penězům dostali až po dokončení celého projektu. Jeho realizaci tak museli nejprve zafinancovat z vlastních zdrojů. Ministerstvo pro místní rozvoj ale do budoucna slibuje přechod k systému průběžných plateb a žadatelé nebudou muset čekat, až jim budou náklady proplaceny.

„To je zásadní věc, navíc se doplňuje s rozpracovaným mechanismem zálohových plateb. Umožní to podstatně lepší využití peněz alokovaných pro neziskové organizace a vůbec nepodnikatelské subjekty, které by tak mohly už před započetím celého projektu dostat několik procent celé částky jako zálohu,“ uzavírá Krištof. Právě zavádění zálohových plateb, které už od května prostřednictvím krajů ministerstvo neziskovým organizacím poskytuje, vyvolalo velmi kladnou odezvu a nárůst počtu předkládaných projektů.

Všechny tyto návrhy by se měly v budoucích letech stát realitou. Jak už ale zaznělo výše, od slibů je k jejich naplnění dlouhá cesta. Ale jenom jejich zavedení do praxe umožní Česku využít naplno nabízené šance.

Škoda jen, že do celého vytvářeného soukolí jeho tvůrci zbytečně vsypali písek komplikovanou soustavou operačních programů (OP). Ty konkrétně definují strategii a podmínky pro rozdělování peněz v rámci jednotlivých podprogramů. Už tak dost komplikovaný stávající systém pěti OP, dvou programů pro Prahu a pěti programů přeshraniční a mezinárodní spolupráce se v budoucnu zdvojnásobí.

Celkových 24 programů takřka s jistotou zvýší požadavky na orientaci jednotlivých žadatelů, neboť řada těchto OP bude zaměřena podobně a žadateli tak nemusí být jasné, kam má své úsilí směřovat. Očekávat lze také spory jednotlivých ministerstev a odpovědných úřadů o překrývající se kompetence, roztříštěnost celého systému navíc způsobí zbytečné zmatky. V Evropské unii je systém s podobným počtem programů unikum.

NERUŠTE S FONDY, HÁDÁME SE O KŘESLA Bouři nevole v politickém rybníku a opatrná hodnocení ze strany odborníků vyvolalo prohlášení prezidenta Svazu průmyslu a obchodu Jaroslava Míla, který varoval před možnými problémy, které by mohly vzniknout kvůli prodlužujícímu se jednání o ustavení nové vlády. „Ve vakuu, které nastane v případě, že brzy nenastoupí nová a silná vláda, nebude možné v Bruselu dokončit jednání o podmínkách rozdělení nabízených prostředků a zastaví se i předkládání projektů,“ upozorňuje Míl. Většina odborníků sice takto vážně situaci nevidí, s prodlužující se dobou nejistoty ale i jejich optimismus uvadá. Samotný ministr Radko Martínek si možné problémy nepřipouští: „Přípravné práce pro čerpání peněz pro období 2007 až 2013 pokračují a nynější situace v České republice se na nich neprojevila,“ prohlásil k této otázce.

Pravdou je, že žádné zásadní ohrožení nejspíše nehrozí. Národní strategický referenční rámec (NSRR), tedy základní dokument definující pozici České republiky, její priority, slabé a silné stránky a popisující základní strukturu jednotlivých operačních programů, už byl odevzdán k posouzení Evropské komisi. Nyní probíhá dotváření a konečné úpravy právě zmíněných operačních programů, což je v kompetenci jednotlivých ministerstev. Zádrhel je v tom, že tyto programy musí být ve finále schváleny na nejvyšší politické úrovni a poté ještě, stejně jako NSRR, obhájeny na bruselské půdě. A absence vlády s pevným mandátem oslabuje vyjednávací pozici ČR, navíc vládní nestabilita přispívá ke zpomalení celého procesu. Za ideální situace by 1. ledna 2007 měly být vyhlášeny první výzvy a celý systém by se rozběhl, už dnes ale lze počítat s několikaměsíčním zpožděním, které pravděpodobně ještě mírně naroste.

Tak či tak, peníze v Bruselu budou. Otázkou zůstává, jak bude probíhat jejich čerpání. Bylo by škoda byť jen část této finanční injekce promrhat kvůli nedodělaným a nevyladěným pravidlům pro její použití nebo kvůli rozepřím naší politické elity.

V ČEM BRUSEL VYHOVĚL NOVÝM ZEMÍM

* pravidlo n + 2 bude až do roku 2010 prodlouženo o jeden rok

* možnost počítat si DPH jako uznatelný náklad v případě, že má příjemce peněz nárok na odpočet této daně

* na rekonstrukci bytů v panelových domech lze použít tři procenta peněz příslušného operačního programu

* spoluúčast ze strany Unie dosáhne až 85, namísto dosavadních 75 procent