ZKOUŠKA VEPŘOVÝM - Euro.cz

Přihlášení

ZKOUŠKA VEPŘOVÝM

, Petr Havel,
ZKOUŠKA VEPŘOVÝM
Zdroj: Euro.cz

O c h r a n a     z e m ě d ě l s k é h o     t r h u

V dohledné době nelze systémově změnit dosavadní podmínky zahraničního agrárního obchodu tak, aby byl domácí trh víc chráněn. Vyřešit „vepřový problém“ vlastním dotovaným exportem nelze kvůli nedostatku finančních prostředků. Ministr zemědělství Jan Fencl bude mít při jednáních s úředníky EU úzký manipulační prostor.

Evropská unie začala dotovat exporty vepřového masa (a samozřejmě i jiných komodit, o kterých se v této době tolik nehovoří) v letošním roce zejména proto, aby vyřešila vlastní přebytky. Dotace přitom činí v přepočtu zhruba čtrnáct korun na kilogram, což považují čeští producenti za likvidační zejména proto, že uvedená dotace srazila cenu jatečných prasat na vnitřním trhu asi o čtyřicet procent, téměř k hranici dvaceti korun za kilogram. Podle předsedy Svazu zemědělských družstev a společností Miroslava Jirovského tak přišli čeští zemědělci na tržbách jen v letošním roce asi o miliardu korun. Producenti vepřového masa proto logicky očekávají od státu, jmenovitě od svého resortního ministra Fencla, že je ochrání. Příslušné kroky by měly spočívat zejména v navýšení dovozních cel, podpoře tuzemského exportu a v celkové změně podmínek dojednaných v Asociační dohodě s Evropskou unií a v dalších dohodách, které ČR uzavřela v průběhu posledních let v mezinárodním měřítku (WTO, CEFTA atd.).

Odkazy minulosti

Systémová změna těchto podmínek bude dlouhodobým a složitým procesem, připouštějí všichni. Málokdo však dokáže dodat, že výsledek, bude-li jaký, rozhodně nebude odpovídat vynaloženému úsilí. České republice totiž bude chybět argumentace především proto, že máme sami máslo na hlavě. Bohužel z dob polis-topadových. Do současné doby například nikdo nevytvořil žádnou státní agrární doktrínu (nyní se prý na ní pracuje, vláda ji však bude posuzovat až v lednu 1999), podle které by bylo možné hájit vůči EU zájmy českého zemědělství jako odvětví. V resortu není dokončena transformace majetkových vztahů, což rozděluje domácí producenty na různé zájmové skupiny, takže nedokážou vystupovat vůči komukoli jako celek. Řada českých zemědělců není konkurenceschopná. V legislativě chybí množství zásadních právních norem a právní vakuum v hlavách našich představitelů znamená, že ochranářské kroky podnikané českou stranou vzbuzují u EU značnou nelibost. Příkladem může být rozhodnutí vlády změnit preferenční celní sazby na dovoz vepřového na sazby smluvní. Vláda ovšem účinnost tohoto opatření pozastavila.

Nárok máme, ale…

Podle Fencla má však ČR k takovému kroku právo. „Každá preferenční dohoda obsahuje články, které umožňují jedné ze smluvních stran problémy řešit,“ potvrzuje vedoucí odboru vnějších vztahů ministerstva zemědělství Miluška Vrlová. ČR se podle jejích slov drží v případě vepřového masa Asociační dohody, požádala unii o konzultace a tyto konzultace také probíhají. „Renegociovat dohodu je ale záležitost velmi dlouhodobá, protože taková záležitost musí být projednána ve všech členských zemí EU,“ uvedla Vrlová k možnosti celkového „narovnání podmínek agrárního obchodu“ s unií, což je požadavkem zemědělců a o čemž ostatně často hovoří i sám ministr. Na standardní ochranářské kroky vycházející z mezinárodních dohod, například suspenzi preferenčních cel, má ČR nárok i podle viceprezidenta Agrární komory ČR (AK) Karla Machovce. „Kritéria těchto kroků ale podléhají dlouhodobé proceduře, takže z praktického hlediska nejsou příliš využitelná,“ upozorňuje Machovec. ČR však tato kritéria podle něj musí respektovat, protože jsme to my, kdo chce do EU vstoupit. Řešení problému vepřového masa vidí v aktivních krocích státu na vnitřním trhu – například formou dotovaného exportu této komodity do zahraničí. O vývozu vepřového již přitom rozhodla rada Státního fondu tržní regulace (SFTR), prozatím v objemu pěti tisíc tun – podle informací týdeníku EURO by mohl být tento objem ještě navýšen. Další cestou, jak odčerpat z domácího trhu tuto komoditu, by mohlo být dočasné zvýšení zásob státních hmotných rezerv.

Nedostatek zdrojů

To je však asi tak vše, co lze krátkodobě na podporu domácích zemědělců učinit. „Objem exportu je záležitostí státního rozpočtu,“ konstatuje Vrlová. Mezinárodní dohody přitom dotovaný export umožňují, avšak v dohodnuté struktuře – podle notifikace objemu jednotlivých produktů. Vzhledem k tomu, že rozhodující část dotační podpory je prostřednictvím SFTR směrována na vývoz másla a výrobků z mléka, nemá Česká republika limit na subvenci exportu masa vysoký. Na druhou stranu je pravda, že celkový objem „povolených“ exportních dotací naše země kvůli nedostatku finančních prostředků nevyužívá. Podle zemědělců však český stát nevyužívá na ochranu domácího trhu ani takzvaných netarifních nástrojů – opatření rostlinolékařské či veterinární správy. Jenže i viceprezident komory Machovec uznává, že dotované maso z EU není maso nekvalitní.

Mimochodem – zvýšení cla na dovoz vepřového masa (z 15 na 40,9 procenta) by nic nevyřešilo. Domácí masokombináty mají dostatečné zásoby a výkup již zastavily. Počátkem roku navíc vždy odbyt veškerého masa stagnuje. A hlavně – toto opatření by mohlo platit pouze do konce letošního roku, protože od roku příštího platí ve světovém rámci liberalizace agrárního obchodu jiné sazby smluvních cel. Jsou totiž nižší. To se samozřejmě netýká jen vepřového masa, takže dovoz agrárních produktů ze zahraničí se ještě více zlevní i bez exportních dotací EU.