ZEMAN ZVEDNE ÚROKY - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

ZEMAN ZVEDNE ÚROKY

, Josef Michl,
ZEMAN ZVEDNE ÚROKY
Zdroj: Euro.cz

Svět příliš nepřeje nadějím české ekonomiky

Ačkoli ekonomický růst tlačený investicemi dosáhl za tři kvartály až překvapivě solidních hodnot a všichni se těší na další zrychlení, není vyhráno. Tak, jak je v Čechách již zažito, svět nás asi nemá rád. Zatímco ještě před pár týdny se zdálo, že robustní konjunktura v USA nikdy neskončí a ta evropská má nášlápnuto, aby ji dohnala a předehnala, vypadá dnes situace úplně jinak.
Předseda Federálního rezervního systému USA Alan Greenspan varoval Američany, že může přijít hluboký propad, a někteří analytici začali dokonce hovořit o recesi. Propady objednávek v automobilovém a leteckém průmyslu mohou skutečně leckoho polekat. Evropa také přibrzdila a východní Asie, která se zdála být zralá již na nástup do posilovny, nekypí až tak zdravím. Ukazuje se, že některé domácí úkoly byly poněkud odfláknuty.

Starosti exportérů.
To je situace pro českou ekonomiku ne zrovna příjemná. Největší potíží v příštím roce pro domácí růst může totiž být propad čistých exportů. Problémy v obchodní bilanci se projevují již nyní, a pokud by vznikly i s odbytem zejména v západní části Evropy, mohlo by to mít na naši ekonomiku značně retardující účinek. Dovozy – zdá se – porostou minimálně stejným tempem jako letos. Dopředu je žene pokračující masivní příliv zahraničních investic. Projekty budované na zelené louce polykají spoustu technologie v naprosté většině dovážené. Agentura Czechinvest přitom signalizuje, že si České republiky konečně všimli i konzervativní japonští investoři a je rozjednáno několik velkých projektů. Naopak tlumící vliv na vývoj dovozů by mohl mít přicházející pokles cen energetických surovin, pokud vydrží alespoň do druhé poloviny roku.
Investice budou rozhodně tahounem růstu, ale lze očekávat i zvýšenou poptávku domácností. Soukromý sektor sice příliš nehýří a růsty mezd jsou nízké a hluboko pod úrovní produktivity práce, veřejní zaměstnanci však na tom budou patrně lépe. Přidává se ve zdravotnictví, školství i v jiných profesích. Zatím je to sice skromné, ale postupem času, s blížící se volební kampaní se bude kapsa otevírat patrně více. Navíc prodloužení trendu poklesu zaměstnanosti může obyvatelstvo stimulovat k rozmařilejšímu utrácení. Přes všechny pochybnosti se tedy zdá, že všeobecně očekávaný růst hrubého domácího produktu kolem tří a půl procenta by nemělo nic zhatit.

Státní otesánek.
Podmínky, za nichž se bude v zemi podnikat, však dojdou jistě modifikace. Bezpochyby se bude zpřísňovat měnová politika. K zásadnímu posunu již došlo pod vlivem rostoucího schodku veřejných financí. Zejména u dluhopisů s delší splatností narostly výnosy poměrně silně. Zatímco v červnu dával sedmiletý státní bond 6,49 procenta, v září to bylo už 6,97 procenta a v polovině prosince jsme zhruba na 7,40. Objem střednědobých státních dluhopisů se má v příštím roce zvýšit o zhruba 25 miliard korun, což při omezené likviditě trhu musí vést k dalším růstům výnosů. I bez zvýšení základních sazeb České národní banky lze očekávat, že hladina úroků v Česku se vzedme již v prvním a druhém čtvrtletí příštího roku. Protesty premiéra Zemana proti úvahám o zvyšování sazeb jsou tak mírně řečeno bezpředmětné. Na vývoj bude mít jistě značný vliv také rozhodnutí centrální banky, a to zejména pro kratší doby splatnosti. Tam lze posun sazeb bezesporu očekávat. V případě dlouhodobých půjček může naopak dokonce včasné zvýšení repo sazby omezit růst sazeb, protože dá investorům jistotu dlouhodobé stability.
Analytici vesměs očekávají, že Česká národní banka ke zvýšení svých základních sazeb přistoupí na jaře, buď ještě na konci prvního, nebo na začátku druhého čtvrtletí.

Kursový horoskop.
Zdá se však, že centrální banka v současnosti velmi pečlivě sleduje vývoj kursu koruny a považuje jeho nynější sílu za značný příspěvek ke zpřísnění měnového prostředí. A co bude s kursem, je zatím ve hvězdách. Předpovědi se poměrně značně rozcházejí. Ještě nedávno analytici vesměs předpokládali úroveň kursu na konci příštího roku někde kolem 36 korun za euro. Nebyli však zcela jednotní. Například JP Morgan ve své předpovědi ze října očekává extrémně silnou českou měnu na úrovni 33 korun za euro. Nejistot v předpovědi je však velmi mnoho. Nahoru bude tlačit korunu příliv zahraničního kapitálu, dobré zprávy o vývoji domácí ekonomiky i očekávání růstu úrokových sazeb zhruba o jeden procentní bod. Opačně bude působit vývoj na běžném účtu platební bilance, kde budeme svědky masivního růstu deficitu.
Nejistotu bude zvyšovat také možná destabilizace veřejných rozpočtů, pokud se nepodaří včas uskutečnit zamýšlené privatizace obou telekomunikačních operátorů. Privatizační ambice vlády pro příští rok jsou přitom značné. Dohromady chce za prodej státního majetku inkasovat hodně přes sto miliard korun.
Stejným směrem bude působit posilování eura vůči dolaru. Podcenit nelze ani růst politické nestability, zvláště koncem roku, kdy se začne rozjíždět předvolební kampaň pro parlamentní volby v roce 2002.

V jackpotu je překvapení.
Závorky v tabulce obsahují čísla z obdobného průzkumu v dubnu. To aby bylo vidět, jak se časy mění a názory s nimi. I když to, co čteme v prvních třech sloupcích, kromě té závorky, je už vlastně realita, která pokud dozná korekcí, tak kosmetických. U většiny ukazatelů jsou oficiální údaje minimálně za deset měsíců, výjimkou je jen běžný účet platební bilance (proto je tam rozptyl krajních hodnot ještě poměrně velký) a hrubý domácí produkt. To je ale souhrnný ukazatel, jehož stav indikují dílčí indikátory, takže míra konsenzu je zde značná.
Dnes jsme všichni proroci, ale v prvním čtvrtletí nikdo nevěděl, jak to skončí, a po trpkých zkušenostech z let minulých vládla spíše opatrnost. Přesto se zejména výsledky zahraničního obchodu, konkrétně výměny zboží, vymkly očekávání. Odhad obchodního deficitu narostl během tři čtvrtě roku o téměř padesát procent, schodek běžného účtu platební bilance o téměř dvě třetiny.
Kardinálně v rozporu s očekáváním na začátku roku se vyvinula tvorba fixního kapitálu, tedy investiční činnost. To je ale zjištění příjemné. Společně se spotřebou domácností, která se naopak předpokladům střízlivého růstu naštěstí nevymkla, jsou tyto dvě výdajové složky hnací silou oživení. Na straně tvorby je to pak jednoznačně průmysl, který též výrazně předčil očekávání.
Druhé tři sloupce průzkumu představují čtení ještě dobrodružnější a bude velmi zajímavé srovnat je za rok s realitou. Nepočítáme–li kursy, což je sázka do loterie, nejrizikověji vyznívají opět vztahy k zahraničí. V ekonomické obci panují dva názory. První říká, že by se nynější, silnými dovozy rozčeřené vody vnější rovnováhy měly uklidnit, a pokud se zahraničněobchodní bilance nezlepší, tak se alespoň nezhorší.
Export ustojí pokles tempa růstu západních ekonomik a příznivě zapůsobí pokles cen surovin. Druhý názor tvrdí opak: bude hůř. Z účastníků našeho průzkumu vyhráli optimisté 7:3, takže porovnání průměrných předpovědí pro letošní a příští rok hovoří o setrvalém stavu. Sílu názorového střetu dokumentují krajní hodnoty předpokládaného deficitu obchodní bilance a běžného účtu, které se liší zcela diametrálně.
U dalších indikátorů včetně HDP je to o poznání klidnější – až na čísla vývozu a dovozu, což je ale důsledek výše uvedeného. Za upozornění stojí, že většina analytiků očekává mírné snížení růstu investiční činnosti a zvýšení spotřeby domácností. Ale taktéž poměrně mírné. Inflace by měla zůstat krotká.
Předpoklady ekonomických analytiků pro příští rok se víceméně shodují s míněním ministerstva financí, které je jenom opatrnější při kvantifikaci změn. Z jeho říjnové prognózy zaznívá větší nejistota, pokud jde o zahraniční obchod předpokládá se růst schodku z letošních 130 na 142 miliard korun. V odhadnu růstu HDP jsou analytici i ministerstvo (tři a půl procenta) víceméně zajedno. Ale ministr Pavel Mertlík slibuje, že dost možná budeme překvapeni. Vyšším růstem, ne ztrátou dechu.