Zdravotníci by měli hledat chyby i u sebe

12. ledna 2004, 00:00 - Pavel Pekárek, Praha
12. ledna 2004, 00:00

Školím a trénuji lidi. Vysvětluji lidem - řadovým zaměstnancům, obchodníkům, jednotlivým vedoucím a manažerům - co je denní rozvrh, plánování času a jak je nezodpovědné vůči kolegům či klientům přijít pozdě nebo dokonce nepřijít na poradu. Ve zdravotnictví je situace naprosto odlišná.

DOPIS

Dokud člověk nic nepotřebuje, je vše v pořádku. Ale jakmile potřebujete jakoukoli drobnost, zjistíte, že problém není ani tak v odbornosti zdravotnického personálu, ale je v nekonečných frontách, našlapaných čekárnách plných nervózních pacientů. Soukromí lékaři, ne všichni, pochopili, že správnou organizací ošetří pacientů mnohem více. I když nevím, jestli je tohle jejich prvořadým cílem. S určitostí však mohu říci - pacienty neztrácejí. A o to jim jde především. Řeknu vám příběh. Čekal jsem na EKG ve státním zdravotnictví. Na dveřích je napsáno, že ordinovat se začíná v deset hodin. Poprvé se dveře otevřely v 10.21 a sestřička volá do přeplněné čekárny prvního pacienta. Osoba se po třetím vyvolání prodere čekárnou odkudsi zezadu a předbíhá celou frontu. Lidé remcají, ale budiž. Stejná situace se opakuje po sedmi minutách - doba pacienta v ordinaci. To už se lidí malinko rozčilují. A já počítám. Jsem sedmý, po sedmi minutách, tak to půjdu na řadu asi za 50 minut. A to už tu dvacet minut stojím, ale co nadělám. Po třetím vyvolání osoby, která nereaguje, se ti nejodvážnější pacienti dovolili sestry zeptat, jak je možné se objednat. „Neobjednáváme,“ stroze odpoví sestra a zavírá lidem dveře před nosem. Nejodvážnější dáma sestru zasypává dotazy: „Jak je tedy možné, že lidi jdou před nás, aniž by stáli frontu?“ „Jsou tu objednáni od půl desáté,“ stroze odpoví sestra. „Kde se tedy objednali, když říkáte, že neobjednáváte?“ Jsem laik, ale počítat umím. Ty tři minuty, co trvala ta vřava, by podle mého měřeného průměru na pacienta ošetřili půlku člověka. U jiného lékaře mi sestra poradila, ať chodím ke konci ordinačních hodin. Tak jsem přišel. Bylo asi dvacet minut do konce ordinačních hodin a přede mnou jeden pacient. Když bylo dvacet minut po ordinačních hodinách, dovolil jsem si zaklepat na dveře s dotazem zda mám ještě čekat. „Doktor tu už není, zněla odpověď.“ Čekáním v ordinaci na doktora, který mě nevyšetřil a musel jsem přijít jindy, jsem v práci zameškal téměř hodinu a půl. Z úst většiny zdravotníků slyšíte: „Čekejte, až na vás přijde řada…“ Ale jak dlouho? Většina lidí je v práci. Zaměstnavatel chce jejich práci včas. A tak se ptám: Jsou zdravotníci tak organizačně neschopní? Ne, nejsou. Vždyť stávku umí připravit přesně a včas. K lékařům moc nechodím, tak doufám, že to, co jsem zažil, byla náhoda a vy že máte úplně jiné zkušenosti.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Black friday je tu! Nakupte snadno, rychle a bez nervů
Chcete mít jako živnostník slušný důchod?
Rozhovor se zakladatelem Trip.market aneb jak si sestavit dovolenou podle vlastních představ
dTest: Které dary musíte zdanit a kolik odvedete státu?
Práce pro více zaměstnavatelů během roku 2017 a daně
Auta
Také Apple připravuje autonomní řízení. Jeho systém má být…
Srážka se zvěří hrozí nejen na podzim. Co v takovém případě dělat?
Automobilce Mini došla trpělivost. Na Dakar pošle auta s pohonem 4×4 i zadokolky
Je pohon na LPG ohrožený druh? Originálních aut na plyn už moc nekoupíte
Škoda představuje model Ke Luoke. Je to prodloužený Karoq pro Čínu
Technologie
Herní počítač pod stromeček II: levná sestava do 20 tisíc [Vánoce 2017]
T-Mobile se skamarádil s Netflixem. Ale nejde o to, na co myslíte…
Tržní podíly výrobců grafik v Q3 2017: Nvidia vylétla nahoru, získává tržní podíl
Vyšel Vivaldi 1.13. Vylepšuje stahování a práci desítkami listů
Transcend RDC2: multifunkční čtečka karet pro smartphony (vyzkoušeno)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít