Menu Zavřít

Zbyněk Frolík zvítězil nad Američany

3. 1. 2010
Autor: profit

V Želevčicích u Slaného se vyrábějí nemocniční lůžka, která dobyla svět. Zakladatel a spolumajitel firmy Linet Zbyněk Frolík se inspiroval u světových guru managementu, v mnohém však šel vlastní cestou. Konkurenci válcoval díky novým nápadům.

Autor: Martin Siebert

Šéf společnosti Linet Zbyněk Frolík vystudoval kybernetiku. Vždy však cítil, že smyslem jeho života by měl být byznys. Jako jeden z mála Čechů soukromě podnikal už za socialismu, byť možnosti tu byly omezené. Mladý pracovník Akademie věd podnikal ve svém volném čase a v jednom z mála oborů, v němž se to smělo: pěstoval květiny.

Napřed šlo o jeden malý skleník, ale ukázalo se, že na trhu je obrovská poptávka. Postupem času se s manželkou dostali na sto tisíc květin ročně. Jen málokdo v Čechách totiž dokázal dodávat růže už koncem ledna, a Frolíkovi to uměli. Jejich květiny si díky tomu dokonce zahrály ve filmu S tebou mě baví svět.

TABULKA
Datum narození: 26. 12. 1953 Bydliště: Slaný Postavení: zakladatel, jednatel a generální ředitel společnosti Linet Vlastnický podíl ve firmě: 33 procent Tržby firmy: přes dvě miliardy korun

Obchod vzkvétal a v polovině 80. let už běžel jaksi samospádem. Frolík hledal nové uplatnění. Zúčastnil se konkurzu na místo vedoucího technického odboru motolské nemocnice. Neměl to k nemocnicím daleko, protože květiny se nejlépe prodávaly před jejich branami. Ve výběrovém řízení uspěl, což zásadně ovlivnilo jeho další dráhu. V Motole měl asi 250 podřízených a naučil se tam řídit velký kolektiv. Řešil problémy s kotelnou, klimatizací, energetikou a hlavně s nákupem technologií pro nový „modrý pavilon“.

Přes Slušovice k Baťovi

Roli v rozvoji podnikatelské osobnosti sehrálo i rodinné prostředí. Otec Zbyňka Frolíka byl mnoho let ředitelem Státního statku Praha, díky čemuž rodina přicházela do kontaktu s úspěšnými „socialistickými podnikateli“ Františkem Čubou a Františkem Trnkou ze zemědělského družstva Slušovice. Jejich prostřednictvím se seznámil s baťovskou manažerskou tradicí, jež ve Zlíně – respektive tehdejším Gottwaldově – stále žila a výrazně se odrážela právě v nedalekých Slušovicích.

Když se změnily poměry, Zbyněk Frolík ještě pracoval v Motole a ve volném čase pěstoval růže. Otevření hranic však bylo pro Čechy, kteří podnikali i za předchozího režimu, těžkou zkouškou. Z Nizozemska se najednou vozily přebytky růží za neuvěřitelně nízké ceny. Holandské kytky obsadily zdejší trh a pro Čechy nezůstalo místo.

V tu dobu však už rozvíjel nový byznys. Protože znal nemocnice, věděl, že stále potřebují obnovovat své vybavení, což platí také o postelích a dalším nábytku. Na první pohled se mu výroba nemocničních lůžek jevila jako jednoduchá záležitost. Prostě se vezme pár kovových trubek, ohnou se, sešroubují a doplní matrací. Věřil, že našel prázdné místo na trhu, kam se ostatní podniky nepohrnou, neboť se budou bát finančních potíží ve zdravotnictví.

Zkušenost a základní kapitál Oproti jiným začínajícím podnikatelům měl několik velkých výhod: dlouhodobé vlastní zkušenosti s malým soukromým podnikáním, známé v nemocnicích, kvalitní vzdělání a alespoň nějaký základní kapitál. Do rozjezdu mohl investovat zhruba 400 tisíc korun, které pocházely z květin. Společně s manželkou a dvěma partnery, které po několika letech vyplatil, výhodně koupil polorozpadlý statek v Želevčicích u Slaného. Bývala to ruina, jejíž obnovu památkáři nařídili již v osmdesátých letech. Státní statek Zlonice se po revoluci tohoto úkolu rád zbavil – co nejrychleji jej hodil na hlavu restituentce. Stará paní nevěděla, co si se zcela zchátralým barokním špýcharem počne, a tak Frolíkovu nabídku ráda přijala. Od této chvíle se podnikateli splnil tajný sen. Zatímco za ranního úsvitu stovky obyvatel Středočeského kraje spěchaly do hlavního města za prací, on jezdil opačným směrem. Dnes bydlí v rodinném domě ve Slaném a v tomto městě je i zastupitelem. Jezdí automobilem typu Volvo XC 90. „Máme rádi pejsky a právě máme štěně tibetského španiela,“ doplňuje Frolík, který má tři děti – Janu (33 let), Zbyňka (30) a Kamilu (13). Kromě toho už tu jsou tři vnoučata: sedmiletý Jiřík, čtyřletá Anna-Marie a dvouletá Eliška. „Mám rád vážnou hudbu a občas s přáteli zajdu na komedii do některého z pražských divadel,“ dodává podnikatel. Kdo přichází z pole

„Obdiv si zaslouží, kdo dokázal ze starého chléva vybudovat úspěšnou firmu,“ glosuje Frolíkův vzestup Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Naráží tím na skutečnost, že první lůžka vznikla v někdejším kravíně.

Leckdo si kladl otázku, proč se Frolík žene podnikat na venkov, když žil v Praze a hlavní město na počátku 90. let zdánlivě skýtalo neomezené možnosti. On však správně usoudil, že venkov bude pro výrobce perspektivnější. První zaměstnanci sice přicházeli „rovnou z pole“, ale byli zvyklí tvrdě pracovat, uměli si poradit v složitých situacích, chodili včas, neměli přemrštěné mzdové požadavky a nového zaměstnání si vážili, protože v okolí mizela pracovní místa po desítkách.

Českým společníkům se podařilo sehnat strategického partnera, malou německou firmu Wissner Bosserhoff. Němcům nabídli polovinu firmy, ale operativní řízení a právo veta na všechna budoucí strategická rozhodnutí zůstaly v rukou Čechů.

Linet se napřed prosadil doma, ale záhy expandoval do ciziny. Uspěl nejen díky relativně levné pracovní síle a spojení s Němci, ale hlavně kvůli dobrým technickým nápadům. Dnešní nemocniční lůžko už zdaleka nejsou jen ohnuté trubky s matrací. Některá lůžka jsou plná nejvyspělejší elektroniky a pohonů, přičemž cenou se vyrovnají osobnímu automobilu.

Linet dokázal vyvinout revoluční lůžko, které se během několika vteřin promění ve vyšetřovací stůl, personál na něm může pacienta zvážit či zrentgenovat. Lůžko se rychle sklopí, usnadňuje veškerou manipulaci s nemocným, snáze se udržuje v čistotě. Základní princip – teleskopickou podpěru – přitom noví konstruktéři Linetu odkoukali od autojeřábu, který předtím konstruovali v krachujícím ČKD.

Boj o evropský trh

Jenže samotný technologický pokrok by nestačil. Konkurence také nespala. V evropském kontextu ji bylo zapotřebí porážet i na poli obchodních dovedností.

Linetu výrazně pomohlo, že tři hlavní evropské výrobce nemocničních lůžek skoupili Američané. Ti se k Evropanům často chovali s přezíravostí a naivitou. Bez ohledu na zdejší zvyky a společenské normy slepě prosazovali zaoceánské metody. Divili se, že Evropané neposlouchají na slovo, nemluví americkou angličtinou a dovolují si mít soukromé zájmy.

Když se nedařilo, zaoceánští vlastníci se zaměřili na razantní snižování nákladů, především personálních. Vyházeli některé nejlépe placené obchodní veterány, kteří si s řediteli nemocnic a členy jejich správních rad tykali a chodili s nimi popíjet a rybařit. Ostřílené borce nahradili mladými, dynamickými, leč nezkušenými pracovníky.

Pomohli vyhození a uražení Stará garda se potřebovala něčím živit. Navíc měla obrovskou motivaci obhájit svou profesionální čest. Mnozí zkušení obchodníci přešli do služeb Linetu, dokonce se spokojili s menšími odměnami. Přinesli si kontakty a zkušenosti, které dokázali přetavit v nové zakázky. Vývoz z Želevčic proto rychle rostl. Linet si zřídil dceřiné společnosti ve Francii, Itálii a Skandinávii, navíc vstoupil do španělské firmy Desan Flex. Dnes má dcery i ve Velké Británii, USA a ve Švédsku. Zbyněk Frolík mluví německy, anglicky a rusky. Byznysu se věnuje s plnou odpovědností: „Podnikání je mi koníčkem a snažím se jím neunavit,“ říká s tím, že jinak rád kutí v dílně nebo na zahradě. „Nemám moc času na čtení, ale když ho mám, hlavně při dlouhých cestách letadlem, čtu Profit, Ekonom a Euro,“ dodává. Úspěch ve Francii „Frolík je vzácný talent se schopností velmi dobře prodat výsledky své práce,“ domnívá se Míl. Loni Linet vyhrál francouzský tendr na dodání lůžek v hodnotě zhruba pěti milionů eur. Během tří let tak do nemocnic po celé Francii poputují čtyři tisíce lůžek vyrobených v Česku. „Francouzský trh s ročním potenciálem devadesáti tisíc lůžek je náročný kvůli silné ochranářské politice, intenzivnímu tlaku na cenu a silné pozici státní nákupní organizace UGAP,“ líčí Frolík. „Náš úspěch v tendru je tvrdě vybojovaný, ale zasloužíme si jej,“ doplňuje s tím, že dodávku elektrických lůžek vyšší kategorie do nemocnic například v Paříži, Lyonu a Nice pokládá ze jednu z nejvýznamnějších zakázek v dějinách společnosti. Kromě toho, že často jezdí za obchodem, také dovolené tráví s rodinou na poznávacích cestách. „Cestujeme v partě s kamarády a objeli jsme už téměř celý svět, a to včetně exotických Galapážských ostrovů,“ líčí držitel ocenění Podnikatel roku 2003. Pokud jde o sport, rekreačně lyžuje a hraje stolní tenis. Lůžko pro Fidela Castra Linet již patří mezi čtyři největší společnosti v oboru na světě. Na vývoz směřuje přes 80 procent produkce. Hlavní trhy má v Evropě, proniká však i do zámoří. Například v roce 2006 společnost dodala pět tisíc lůžek do venezuelských nemocnic. Na lůžku z Linetu pravděpodobně ležel i kubánský vůdce Fidel Castro. Tržby Linetu v obchodním roce 2008/2009 přesáhly dvě miliardy korun. Společnost má nyní asi 530 kmenových zaměstnanců. Loni na podzim pro ně otevřela vlastní mateřskou školku. „Je příkladem člověka, jemuž nezáleží jen na byznysu, ale který se snaží o rozvoj regionu a leží mu na srdci směřování naší země,“ zdůrazňuje prezident průmyslníků Míl. „V rámci Svazu průmyslu a dopravy ČR se soustřeďuje na oblast vzdělávání a sociální péči,“ dodává. Zbyněk Frolík není spokojen se znalostmi českých absolventů. Bojuje za větší sepětí výuky s praxí. Založil vlastní vzdělávací instituci nazvanou Akademie produktivity a inovací. Jeho firma také podporuje žáky odborných technických škol ve Středočeském kraji; pro učně otevřela speciální tréninkové centrum, jehož cílem je propojit výuku s praxí. Inspirace ve světě**

Najdou se však i věci, které Frolík neumí. Například vařit. „Zato vše, co uvaří manželka či maminka, je pro mě delikatesa,“ vyznává se milovník svíčkové a kulajdy.

Ke kouření a kuřákům má výrazně negativní vztah. Výčet jeho funkcí působí impozantně: Od roku 2004 je členem Akademie světových podnikatelů (Ernst and Young, USA). Od roku 2007 je členem rady Exportní akademie ČR při agentuře CzechTrade a členem předsednictva Svazu průmyslu a dopravy. Od roku 2008 je členem Rady vlády ČR pro vědu a výzkum. Dále se angažuje v České radě pro export a investice.

BRAND24

Výrazně se zajímá o moderní metody řízení ve světě, je spoluautorem knihy Štíhlý a inovativní podnik. Radí však nepřejímat všechny postupy mechanicky a bez přemýšlení.

Když například chtěli v Linetu podpořit zlepšovatelské hnutí, převzali systém, který pochází z Japonska a funguje ve velkých světových automobilkách. V podmínkách menší české firmy to však nevedlo k ničemu rozumnému. Zaměstnance bylo nutné motivovat jinak, s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám a k české mentalitě. Místo spoléhání na pěkné formuláře a individuální odměny bylo nutné vyvolat diskusi a dotlačit ke spolupráci lidi různých profesí. Pak to zafungovalo.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).