Zázrak na Sázavě. České sklářství znovu prosperuje - Euro.cz

Přihlášení

Zázrak na Sázavě. České sklářství znovu prosperuje

,
Zázrak na Sázavě. České sklářství znovu prosperuje
Zdroj: Tomáš Novák

České sklářství, které pesimisté považovali za obor zralý na odpis, opět prosperuje. Pomohlo mu rozbití holdingu Bohemia Crystalex Trading.

Nejrychlejší růst vykazuje firma Crystalite Bohemia v majetku Lubora Cervy. „Převzal jsem zavřenou a vykradenou fabriku bez zaměstnanců. Ale ke svému překvapení jsem zjistil, že zákazníci i po roční přestávce měli zájem začít znovu odebírat sklo ze Světlé. Dalším příjemným zjištěním bylo to, že nejlepší skláři, kteří si mezitím našli novou práci, se až na výjimky vrátili zpět,“ vzpomíná Lubor Cerva na počátek svého podnikání v novém oboru.

Právě on je jedním z byznysmenů, kteří se v „krizovém“ roce 2009 rozhodli zachránit dlouhou tradici českého sklářství. Otakar Moťka tehdy koupil Kavalierglass v Sázavě a Pavel Louda se ujal podniku Crystal Bohemia v Poděbradech. Největší závod – novoborský Crystalex – skončil v majetku ruských investorů.

Padlý holding

České sklárny byly do nástupu globální krize spojeny v holdingu Bohemia Crystalex Trading, za kterým stáli Radovan Květ a Jan Souček. Jejich impériu nakonec zlomilo vaz předlužení, o nejasných tocích peněz raději nemluvě. Agonie skončila v září 2008 prohlášením insolvence a následným rozprodejem aktiv padlého holdingu. V té době se vážně hovořilo o zániku sklářské výroby.

S odstupem necelého desetiletí lze říci, že to dopadlo dobře. Tradiční české sklárny s novými vlastníky opět zaměstnávají tisíce lidí a jejich produkce vylepšuje saldo českého zahraničního obchodu. Není to sice žádný zázračný stroj na zbohatnutí (čistý zisk sledovaných firem se vesměs pohybuje v řádu desítek milionů korun ročně), ale k udržení výroby to stačí.


Přečtěte si rozhovor s Luborem Cervou, šéfem Crystalite Bohemia

 Majitel Crystalex Bohemia Lubor Cerva


Odkoupení závodu ve Světlé nad Sázavou od konkurzního správce vyšlo Lubora Cervu na 160 milionů korun. Zhruba stejnou částku musel dát do obnovení výroby, tedy hlavně do opravy pece a do nového vybavení. V první fázi přijal 180 zaměstnanců. Dnes už jich má 870. Také tržby mnohonásobně vzrostly na loňských 1,065 miliardy korun. Jak se to podařilo?

Podle Cervy byl klíčovým rozhodnutím vstup do výroby nápojového skla. Zatímco lisované vázy ve velkém vyrábějí Číňané -a ještě své kopie drze vyvážejí do světa pod značkou evropských výrobců -, sklenice jim zatím tolik nejdou od ruky. Díky novým strojům dnes světelské sklárny vyrábějí až 150 tisíc sklenic denně.

Čínské tempo růstu

Dalším tahounem růstu je vstup na trh dodávek sklenic do restaurací a hotelů. „Díky pokračující expanzi na nové trhy, navýšení výrobních kapacit, modernizaci výroby i růstu počtu zaměstnanců plánujeme v letošním roce dosáhnout tržeb kolem 1,35 miliardy korun,“ dodává generální ředitelka podniku Crystalite Bohemia Markéta Rosmusová.

To je doslova čínské tempo růstu. Avšak o Číňanech je lepší se před majiteli skláren nezmiňovat. Ani to však nepomůže, protože řeč na toto citlivé téma přijde tak jako tak. Pokud něco dokáže českým sklářům zkazit radost z podnikání, tak je to východoasijská velmoc, která okopíruje, co se dá, a současně dusí evropské výrobce dumpingovými cenami.

Problém je v dotacích, clech a kurzu měny. „Čínští exportéři dostávají v závislosti na regionu veřejnou podporu ve výši deseti až dvaceti procent. Navíc jsou zvýhodněni uměle podhodnoceným kurzem jüanu. Své sklo vozí do Evropy s clem okolo 3,5 procenta, zatímco evropské sklárny si musejí v Číně sehnat dovozní licenci a poté zaplatit 35procentní clo,“ stěžuje si Lubor Cerva.

Jeho doporučení zní: pojďme se inspirovat u blízkovýchodního Libanonu. Tamní vláda uplatňuje reciproční clo podle přístupu obchodního partnera. Zatímco z Evropské unie je možné do Libanonu vozit sklářskou produkci s nulovým clem, Číňané musejí zaplatit sazbu 35 procent.

Proto není divu, že se v centru Bejrútu setkáte s českým sklem skoro na každém rohu. Navzdory úspěchu investice ve Světlé nad Sázavou však Lubor Cerva další expanzi v oboru nechystá. „Uvažoval jsem třeba o převzetí skláren v Itálii a Uzbekistánu. Ale naštěstí jsem to nikdy neudělal. V evropském sklářství totiž platí, že jakmile to někdo přežene s expanzí, tak to skončí krachem,“ dodává.

Dále čtěte:

O areál sklárny Preciosa v Jirkově stojí Ázerbajdžánci. Chtějí v něm vyrábět vaky

Dvě české sklárny expandují do Číny

Wichterle zachraňuje nižborskou sklárnu, dá za ni 22,5 milionu

Lasvit míří do New Yorku. Otevře tam svůj první showroom