Menu Zavřít

Zapomeňte na frézy. Řežte vodou!

14. 3. 2005
Autor: Euro.cz

ZAKLADATELÉ PTV Snem každého zpracovatele je rozřezat libovolný materiál bez vlivu teploty. Řešením je vysokotlaký vodní paprsek, který vynalezli Američané a česká firma PTV ho dnes dovádí k dokonalosti. „Neexistuje žádný materiál, který by vodou nešel rozřezat,“ říká Jiří Novák.

ZAKLADATELÉ PTV

Snem každého zpracovatele je rozřezat libovolný materiál bez vlivu teploty. Řešením je vysokotlaký vodní paprsek, který vynalezli Američané a česká firma PTV ho dnes dovádí k dokonalosti. „Neexistuje žádný materiál, který by vodou nešel rozřezat,“ říká Jiří Novák.

Hlavní výhodou vodního paprsku je, že může řezat libovolný materiál naprosto za studena. Titan, cobalt, nikl nebo měď, které jsou choulostivé na teplo a nedají se dělit plamenem, krájí voda jako máslo. „Může řezat dynamit nebo semtex a nevybuchne to. Proto jsme také vyhráli konkurz ministerstva obrany na rozřezání všech raket SS23, které tu zbyly po Rusech,“ chlubí se ředitel PTV-Trading Jiří Novák.

VŠE ZAČALO V AMERICE

Vysokotlaký vodní paprsek je technologie, která vznikla při vývoji amerického raketoplánu. Do Evropy ji na počátku 80. let přinesla firma Flow Systems. Jiří Novák se o ní poprvé dozvěděl v roce 1982, kdy pracoval ve společnosti Phoenix, která za socialismu zastupovala zahraniční firmy v Československu. „Když jsem byl v Německu u firmy Hoffmann, její zástupci mi ukázali několik unikátních součástek opracovaných vodním paprskem,“ vzpomíná. „Ta technologie se mi velice zalíbila a za pár let jsme ji začali používat v Československu.“

Začátky byly velmi složité, protože vodní paprsek byl něco naprosto exotického. „Velmi nám tenkrát pomohl Svit Gottwaldov, kde jsme nainstalovali jeden systém, tedy řezací stůl a pumpu. Na předváděcí akci jsme pozvali zástupce asi tří set českých podniků a nadšení bylo ohromné,“ říká Novák. „První podnik, který nás tehdy oslovil, byl Menet Průhonice, jenž vyráběl hliníkové slitiny pro Škodu Mladá Boleslav. Brzy jsme zjistili, jak cennou technologii máme v rukou.“

VE VLASTNÍ FIRMĚ

V roce 1991 odešel Novák z Phoenixu a společně s kolegou Jiřím Měšťánkem založili dnešní firmu PTV, což znamená Progresivní Technologie Vody. (V Phoenixu byl Novák jediným, kdo se technologií zabýval.)

„Samozřejmě nám scházely peníze a teprve po čtyřech letech jsme získali areál v Hostivici, kde sídlíme dodnes,“ uvádí Novák. Pro PTV to byl ohromný kvalitativní skok, protože firma mohla mít vlastní dílny i sklad. „Jsme v úplně jiné pozici, než dřív, protože jsme sami vyvinuli nové stoly i čerpadlo. Z Ameriky dovážíme už jen vysokotlaké komponenty, všechno ostatní si vyrábíme tady a celé systémy montujeme dohromady,“ usmívá se a dodává: „Vyvážíme prakticky do celé Evropy a dříve ohromná firma Flow, která držela 80 procent celosvětového trhu, se pomalu rozpadá.“

PTV má dnes padesát lidí a ročně vyrobí okolo třiceti řezacích strojů. Ale i kdyby jich firma vyrobila padesát, bude to vzhledem k množství zakázek pořád málo. Kontrakty uzavřela na veletrzích v Brně, Veroně a Hannoveru. Dnes se řadí k největším firmám svého druhu v Evropě. „V příštích letech už budeme, co se týče objemu výroby, určitě největší, “ prorokuje Novák.

OPRAVILI KREML ZADARMO!

Prioritou se dnes stává Rusko. První kontakty proběhly už v roce 1986, ale reálné výsledky měl Novák až v devadesátých letech po mezinárodní výstavě v Moskvě, kde měli Češi společný stánek s Granátem Minsk a byli vyhlášeni jako nejlepší vystavovatelé.

V roce 1995 vyhrála PTV dokonce konkurz na odstraňování betonových přístaveb v moskevském Kremlu. „Stalin znehodnotil celý ten krásný palác, který je dnes památkou Unesco. Rusové ho chtěli předělat do podoby, v jaké ho opustil car Nikolaj II. Bylo potřeba odstranit betonové stropy, balkony, schodiště. A protože ta budova má mělké základy, nesmí se tam používat žádná technologie s dynamickými účinky.

Bylo nutné použít něco šetrného, tedy vodu. Ta beton rozřeže, ale nevnese do konstrukce žádné vibrace,“ vysvětluje Novák. „Nakonec jsme z celé zakázky měli jen velké problémy. Osm měsíců jsme tam pracovali a od Rusů nedostali ani korunu. Málem jsme zbankrotovali,“ vzpomíná.

TITANOVÉ HODY

Poté se ovšem firmě povedl skvělý tah: dostala se do jednoho z nejprestižnějších ruských závodů VSMPO Vrchní Salda. Do továrny, která vyrábí přibližně dvakrát více titanu než celý svět dohromady. „Podařilo se nám tam prodat první systém a dnes už jich tam máme pět. Je to pro nás nejprestižnější zákazník, protože třeba s Boeingem má podepsaný kontrakt na třicet let dopředu, podobně s Airbusem, British Aerospace a dalšími,“ říká Novák.

Díky tomu se roznesla pověst PTV po celém Rusku. Dnes tam pracuje již 25 jejích systémů a přicházejí další zákazníci. Firma získala nové partnery v Jekatěrinburku i v Moskvě. Vedle PTV tak v roce 1996 vznikla ještě firma PTV-Trading, specializující se právě na prodej zařízení do zahraničí.

V celé Evropě dnes funguje asi sto padesát souprav PTV. „Na světě jsou už tisíce těchto zařízení a já věřím, že až se Rusko probudí, bude zrovna tak lukrativní jako Amerika,“ uzavírá Novák.

ŘEZÁNÍ VODOU

Vysokotlaký vodní paprsek pracuje na principu laseru. Využívá takzvaného hydro-abrazivního obrábění. Do vodního paprsku se přisaje drcený přírodní granát a vznikne proud s ohromnou silou. Čerpadlo pracuje s tlakem 4150 atmosfér. Přes speciální diamantovou trysku se vytvoří paprsek tenký asi 0,1 milimetru, který se po nasátí abraziva zvětší na jeden milimetr a letí rychlostí dvojnásobku zvuku, tedy téměř 700 metrů za sekundu. V současné době neexistuje materiál, který by touto technologií nešel uříznout.

* JIŘÍ NOVÁK (1950) - Vystudoval ČVUT, fakultu strojní.

Pracoval jako obchodní zástupce firmy Phoenix. Od roku 1991 byl ředitelem společnosti PTV a od roku 1996 je ředitelem PTV-Trading. Je ženatý, má dvě děti.

* JIŘÍ MĚŠŤÁNEK (1960) Vystudoval ČVUT, fakultu strojní. Pracoval jako technik u vodního paprsku v Menetu Průhonice. Od roku 1991 je ředitelem společnosti PTV, řídil ji společně se svým společníkem Jiřím Novákem. Je ženatý, má dvě děti.

BRAND24

Foto popis| Zakladatelé PTV Jiří Novák (vlevo) a Jiří Měšťánek. * Ročně firma vyrobí okolo třiceti řezacích strojů.

Foto autor| foto: Robert Šimek

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).