Zaměstnávání osob se zdravotním postižením se vyplatí. Snižte si daňovou povinnost

10. července 2009, 00:00 - Vladimír Zdražil
10. července 2009, 00:00

Zdravotně postižení mají horší postavení na trhu práce. Proto legislativa daňově podporuje zaměstnavatele, kteří je zaměstnají. Stát vám může snížit daňovou povinnost i o šedesát tisíc korun.

Foto: Luděk Vycpálek

Zaměstnávání zdravotně postižených je poměrně výrazně podporováno v legislativě, a tudíž lze očekávat i adekvátní kontrolu zaměřenou na to, aby systém nebyl zneužit. Jaký zaměstnanec může být zaměstnavatelem kvalifikován jako zdravotně postižený? Zde si bohužel nevystačíme s daňovými zákony, ale musíme nahlédnout do Zákoníku práce a zejména do zákona o zaměstnanosti.

Daňová podpora je totiž poskytována ve dvou úrovních – osobám se zdravotním postižením a osobám s těžším zdravotním postižením. První skupina osob pobírá částečný invalidní důchod a druhá skupina osob dokonce plný invalidní důchod. Jak si zaměstnavatel může ověřit stupeň invalidity či vůbec fakt, zda dotyčný vůbec invalidní je?

Zde je klíčové rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení, který posuzuje stupeň zdravotního postižení a vydává k tomu příslušné rozhodnutí. Bez takového potvrzení samozřejmě o slevu na dani žádat nelze.

Osoby s těžším zdravotním postižením přinesou až šedesátitisícovou úsporu na dani

V závislosti na stupni zdravotního postižení může zaměstnavatel uplatnit následující snížení daňové povinnosti:

• O částku 60 000 Kč za zaměstnance s těžším zdravotním postižením za zdaňovací období

• O částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením za zdaňovací období

• O polovinu daně u zaměstnavatelů zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců v případě, že podíl osob se zdravotním postižením přesahuje 50 %

Připravte se na dost velké papírování – čím více zdravotně postižený pracuje, tím vyšší bude úspora na dani Výše uvedené částky jsou velmi zajímavé a „kreativní zaměstnavatel“ by se mohl snažit celý systém obejít. Určitě si nyní můžeme položit otázku, zda by náhodou nestačilo zaměstnat zdravotně postiženého jen na pár dní v měsíci a získat tím celou úsporu na dani. Bohužel tak to není a zjednodušeně řečeno se postupuje následující metodikou. Zaměstnavatel má u zdravotně postiženého nárok na úsporu ve výši 18 000 Kč pouze v takovém případě, kdy bude zdravotně postižený za zdaňovací období pracovat ve stejném rozsahu jako běžný zaměstnanec se standardní délkou pracovní doby. Tato metodika se uplatňuje stejně i u osob s těžkým zdravotním postižením. Zdravotní stav některých zaměstnanců ovšem neumožní vykonávat práci v takovém rozsahu jako u standardních pracovních poměrů. Zaměstnavatel je v těchto případech povinen, v závislosti na počtu skutečně odpracovaných hodin a celkového ročního pracovního fondu připadající na běžného zaměstnance, úsporu přiměřeným způsobem krátit. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců – to je oč tu běží

Jak by měl zaměstnavatel postupovat, aby krátil nárok na úsporu na dani správným způsobem? Legislativa zavádí ukazatel - průměrný přepočtený počet zaměstnanců. Tento ukazatel je nutné počítat zvlášť za skupinu zaměstnanců se zdravotním postižením a skupinu zaměstnanců s těžkým zdravotním postižením.

JMENOVATEL VÝŠE UVEDENÉHO UKAZATELE SE JEŠTĚ SNIŽUJE NAPŘÍKLAD O NÁSLEDUJÍCÍ POLOŽKY:

• Neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci

• Nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy

• Neodpracované hodiny v důsledku karantény

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se počítá jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z pracovní doby a z délky trvání pracovního poměru ve zdaňovacím období vůči celkovému ročnímu fondu pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu.

Z výše uvedeného vyplývají jednoznačné závěry. Zaměstnávat zdravotně postižené znamená velkou daňovou úsporu v oblasti daně z příjmů právnických osob. Platí úměra – čím více odpracovaných hodin zdravotně postiženými, tím více nám stát uleví na dani. To je samozřejmě vykoupeno větší administrativou a zejména také obecně známým faktem, že zdravotně postižení lidé mají vyšší sklon k nemocnosti a také potřebují větší čas na odpočinek apod.

Na druhé straně existují typy pracovních úkolů, kde nachází uplatnění i tato specifická pracovní skupina. Část zaměstnavatelů se jejich služeb již naučila využívat. A co vy? Ve vaší firmě nikdo takový uplatnění nenajde?

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
3 věci, na které není dobré zapomínat před odjezdem na služební cestu
Daňové přiznání za rok 2017: Změny u daňového zvýhodnění na děti a daňového bonusu
Bez potřebné doby pojištění vám důchod nedají
Auta
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce…
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Pokuta za pád z kola? Absurdní, ale ne víc než jiné pokuty za nehodu [komentář]
Technologie
Parádní akce: Samsung Galaxy S7 za 8200 Kč a S7 Edge za 10 600 Kč
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Mlácení dělníků, smrt v kantýně aneb Jak se dělá iPhone X
Nereferenční Radeony Vega konečně tady? PowerColor chystá vydání před koncem listopadu
Cnews FM: Platíme mobilem s Android Pay. Vydrží nám to? [podcast]
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít