Menu Zavřít

Zámeček Hořepník: Znovuobjevený fešák

3. 11. 2008
Autor: Euro.cz

Turistické průvodce se o něm nezmiňují.

Přesto je zámeček Hořepník, ležící v malém stejnojmenném městečku nedaleko Pelhřimova, zajímavou historickou stavbou. Nedávno prošel kompletní rekonstrukcí a nyní čeká na nové využití.

Zámek stojí přímo v centru městečka při silnici do Pacova. Na první pohled je to nenápadná dvoupodlažní budova, ukrývá ovšem dobře zachovalé historické prvky. Vstupní hala má originálně ručně malovaný strop, v chodbách a několika místnostech jsou původní klenby a v přízemí zbytek kaple. Pod částí zámku se nacházejí prostorné sklepy včetně zazděné únikové chodby, bývalého vězení, dvou místností vytesaných do skály a vnitřní studny.

Celý objekt prošel před několika lety nákladnou rekonstrukcí. Má novou izolaci, omítky, části podlah i stropů, střešní krytinu, měděné okapy, svody i parapety. Bývalá konírna byla upravena na garáž, v podzemí vznikl vinný sklep.

Majitelem objektu je společnost Sidelka Chemicals, která se nyní snaží zámeček prodat. Cena je 11,5 milionu korun.

POPIS OBJEKTU

BRAND24

  • *název - Zámek Hořepník místo - Hořepník kraj - Vysočina adresa - č. p. 1 typ - zámek stav - dobrý využití - částečné kult. památka - ne vlastník - Sidelka Chemicals cena - 11,5 milionu Kč Ottova slovníku První zmínka o Hořepníku pochází již ze 2. čtvrtiny 13. století, kdy byl v této lokalitě postaven pozdně románský kostelík. Písemně je obec poprvé doložena roku 1252 za Bedřicha z Hořepníku, který byl nejspíš i jejím zakladatelem. Majitelé se poté často střídali. Ottův slovník naučný uvádí, že roku 1548 koupil Hořepník Jindřich Kekule ze Stradonic. Po něm drželi panství Štěpán Španovský z Lisova, Humprecht z Račína a Maxmilián z Martinic. V obci ale zpočátku žádné významnější panské sídlo nebylo. Šlechta využívala nedalekou tvrz v Loutkově a Hořepník pouze spravovala. Změna přišla teprve kolem roku 1760, kdy v centru městečka vznikl na starších základech (snad po bývalém panském dvoře) dnešní zámek. Splynul, ale neztratil se**

Jeho stavitelem byl pravděpodobně někdo z rodu Martiniců, písemné zprávy se ale nedochovaly. Obec se ještě do konce 18. století stala majetkem francouzské kongregace a zámek je pak zmiňován už jen v letech 1862 a 1918. V prvním případě jde o popis českobudějovické diecéze, ve druhém o zprávu z konce první světové války.

Objekt zřejmě již tehdy neplnil funkci panského sídla a postupně splynul s okolní zástavbou. Měl ovšem štěstí, že unikl radikálním přestavbám a zachoval se v téměř nezměněné podobě. Po roce 1989 se dostal do soukromých rukou a na přelomu tisíciletí přišla již zmíněná rekonstrukce. Budova byla citlivě upravena pro kancelářské a bytové účely. V budoucnu by tedy mohla sloužit k bydlení nebo potřebám menší firmy.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).