Zákoník je nevyvážený, ale ne protiústavní

20. února 2006, 00:00 - JÁN MATEJKA
20. února 2006, 00:00

Postavení odborů a zaměstnavatelů zůstalo bez jakýchkoliv zásadní změn. Stávající návrh zákoníku práce nepředstavuje z pohledu dosavadní úpravy pracovního práva nic až tak zlomového. Lze říci, že stávající právní postavení odborů a zaměstnavatelů zůstalo bez jakýchkoliv zásadních změn.

Postavení odborů a zaměstnavatelů zůstalo bez jakýchkoliv zásadní změn. Stávající návrh zákoníku práce nepředstavuje z pohledu dosavadní úpravy pracovního práva nic až tak zlomového. Lze říci, že stávající právní postavení odborů a zaměstnavatelů zůstalo bez jakýchkoliv zásadních změn. Nelze tak tedy ani hovořit o zjevné protiústavnosti některého z těchto nových ustanovení, aniž by byla napadána ústavnost úpravy dosavadní, respektive předchozí. Zachována dokonce zůstala i poměrně sporná zvláštní ochrana členů odborového orgánu, respektive odborových funkcionářů, kteří jsou oprávněni spolurozhodovat se zaměstnavatelem v době jeho funkčního období. V tomto ohledu je tedy opět novým zákoníkem práce navrhováno, že okamžité zrušení pracovního poměru a výpověď daná zaměstnanci, který je takovýmto členem odborového orgánu, jsou bez předchozího souhlasu odborového orgánu neplatné. Tato úprava může být považována za poměrně nevyváženou, a to zejména v kontextu celé řady zákonných ustanovení, která stanoví zásadu rovného postavení všech zaměstnanců a princip nediskriminace. Lze totiž s úspěchem pochybovat o rovnosti v těch případech, kdy zvýšené ochrany požívají pouze členové odborové organizace. Návrh zákoníku práce, ostatně podobně jako i předchozí zákoník z roku 1965, pak obvykle balancuje na hraně celé řady ústavních principů a zásad, přičemž platí, že poměrně často je zde dán střet s některými dalšími zásadami. V případě ústavní stížnosti by totiž Ústavní soud posuzoval střet zásady rovnosti v důstojnosti a právech s právem sdružovat se v odborových organizací na ochranu hospodářských a sociálních zájmů. V případě této úpravy by totiž mohlo být dovozeno, že předmětná ochrana členů odborového orgánu je právě výrazem realizace ústavního práva sdružovat se v odborových organizacích na ochranu hospodářských a sociálních zájmů. Obvykle se ale nestává, že by Ústavní soud rozhodl zcela ve prospěch jednoho z těchto principů. ZAJÍMAJÍ NÁS VAŠE NÁZORY! S jakými problémy se setkáváte při vašem podnikání? Co byste změnili na podnikatelském prostředí v Česku? Jaký máte názor na témata, o kterých jsme psali? Pište nám na e-mail profit@profit.cz, nebo reagujte přímo pod konkrétním článkem na www.profit.cz! JÁN MATEJKA, autor pracuje v Ústavu státu a práva

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Práce pro více zaměstnavatelů během roku 2017 a daně
Povinné ručení? Nejlevnější není vždy nejlepší
Chcete si přivydělat? Staňte se členem volební komise
Byty za méně než 4násobek ročních příjmů? Ve 3 z 14 krajů ano
Vyplatí se fixovat si letos cenu elektřiny?
Auta
Automobilce Mini došla trpělivost. Na Dakar pošle auta s…
Je pohon na LPG ohrožený druh? Originálních aut na plyn už moc nekoupíte
Škoda představuje model Ke Luoke. Je to prodloužený Karoq pro Čínu
Subaru Impreza páté generace dorazila do ČR. Je to vážně zajímavé auto
Aston Martin V8 Vantage změnil tvář i motor. Je přeplňovaný a dodává ho Mercedes
Technologie
Čína nemá ráda ani Skype. Ten tak zmizel z katalogů aplikací
Uber zlepšuje podmínky pro své řidiče a přidává živé sledování
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Koupě roku? Amazon dnes prodává Galaxy S8 jen za 13 200 Kč
Další devadesátková hra zdarma. Stáhněte si akci MDK
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít