Zahraniční tisk: Šéf Totalu z ropného světa vyčníval

23. října 2014, 06:45 - Martin Čaban a Petr Třešňák
23. října 2014, 06:45

Smrt výkonného ředitele Totalu Christopha de Margerie opět vrhá pozornost na nedostatky v ruské dopravě a službách, jimž se věnuje komentář The Moscow Times. Západní deníky se spíše loučí s velkou osobností velkého byznysu.

The Moscow Times: Ani spiknutí ani nehoda

První zprávy hovořily o opilosti řidiče sněhového pluhu, nebo o pochybení dispečerů. Všechna podezření musejí být řádně prošetřena, ale již teď je jisté, že jednoho z nejmocnějších mužů světa zabila lidská chyba. Podobné tragédie se už staly. Třeba v roce 2010, kdy havaroval u Smolenska polský prezidentský speciál. Ale zatímco tehdejší katastrofa byla vnímána jako ojedinělý případ, tentokrát máme co dělat jen s dalším příspěvkem ve zřejmém trendu, kterým je stále problematičtější fungování veřejných služeb v Rusku.

V srpnu zemřel na letišti Šeremetěvo muž na srdeční zástavu, protože záchranářům zabrala cesta na místo více než hodinu. V červenci zemřelo 24 lidí po havárii v moskevském metru, prý způsobené technickou závadou. Před třemi lety se 122 lidí utopilo ve Volze po potopení výletní lodi Bulgaria, která podle soudu vůbec neměla mít certifikaci. O dva roky dříve uhořelo 156 lidí v nočním klubu Chromý kůň v Permu.

A za těmito příběhy jsou tisíce nehod bez podobné publicity, které všechny mají stejnou příčinu: bezpečnost je ohrožena kvůli nedbalosti odpovědných úřadů. V Rusku fungují zástupy státních agentur prosazujících puntičkářské a protichůdné bezpečnostní regule. Tito „strážci“ jsou však známí jediným: obtěžováním firem a organizací žádostmi o úplatky.

Wall Street Journal: Smrt ropného muže

Konspirační teorie nejsou na místě. Stačí se podívat na telegram, v němž Vladimir Putin kondoloval Françoisi Hollandovi slovy, že zemřel „skutečný přítel Ruska“. Ropní šéfové mívají reputaci zamlklých sucharů, ale Christophe de Margerie se z této řady vymykal svým mrožím knírem i bystrým smyslem pro humor. Byl znám jako bonviván, což sedělo k jeho původu dědice šampaňského vinařství Taittinger, který ovšem zvolil poněkud prašnější byznysové cesty. Nechal si narůst tlustou politickou kůži a jednal s každým, kdo kontroloval přístup k ropě. Loni jeho firma zaplatila 398 milionů dolarů, aby zahladila obvinění z úplatkářství v energetických kontraktech s Íránem. V roce 2006 sám de Margerie seděl dva dny ve vazbě kvůli irácké kauze „ropa za potraviny“. Loni jej soud očistil.

V poslední době byl šéf Totalu velmi skeptický vůči protiruským sankcím a vždy tvrdil, že Evropa se bez ruského plynu neobejde. Bohužel se ukazuje, že měl zřejmě pravdu. De Margerie byl ovšem také velkým propagátorem frakování, i když poněkud arogantně žertoval, že by se mu mělo říkat spíše „masáž kamení“. Když se frakování ukázalo jako zlatý důl v amerických rukou, zahájil právní boj své firmy za odstranění francouzského zákazu této metody. Jeho jasnozřivá moudrost spočívala v přesvědčení, že národy využívající energii by měly jít tam, kde energie je. Zvláště pokud je to přímo pod jejich nohama.

Liberation: Barokní

Je to vzácný úkaz, dokonce možná unikátní. Francie, která nemá ráda své velké šéfy a nezřídka k tomu má i dobré důvody, se otřásá emocemi, které jdou dál než jen k obvyklé vzpomínce na Christopha de Margerie. Muže, který miloval surovou ropu a rafinovanou whiskey, dobré vtipy, debaty do noci a dohody nad ránem. Přesto za sebou táhl několik závaží, která by z jiného top manažera udělala fackovacího panáka: vládl obřímu podniku, jednomu z největších znečišťovatelů, ze šéfů firem z indexu CAC 40 bral téměř nejvyšší plat.

Padal na něj stín děsivých nehod, jako bylo potopení tankeru Erika či výbuch továrny AZF, srdečné vztahy jej pojily s diktátory, jejichž duše byly černé jako jejich ropa. Přesto ekologická ministryně Cécile Duflotová, odborová centrála i řada oponentů z byznysu litují a vzdávají úctu. Byl to ovšem také muž přátelský, přímý, neortodoxní, mnohdy s barokními idejemi. Nelze mu upřít, že za fasádou neúprosného šéfa byla myšlenka na zaměstnance. Hledal s nimi shodu, bral v úvahu zájmy komunity stejně jako ty své a vždy se snažil vyjednávat. Jakkoli patřil mezi boháče, viděl svou firmu ne jako stroj na peníze, ale jako společenskou instituci. Kéž by se jeho kolegové z CAC 40 chtěli inspirovat.


Čtěte také:

Šéf koncernu Total zemřel. Jeho letadlo se v Rusku srazilo s pluhem

Do čela Totalu se postaví šéf jeho rafinérií Pouyanné

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
3 věci, na které není dobré zapomínat před odjezdem na služební cestu
Daňové přiznání za rok 2017: Změny u daňového zvýhodnění na děti a daňového bonusu
Bez potřebné doby pojištění vám důchod nedají
Auta
Retro: Kolik stála nová auta v listopadu 1989 a o kolik…
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce rozsvítí tyto kontrolky?
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Technologie
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Procesory ARM proráží už i v superpočítačích. Na ThunderX2 s jádry Vulcan sází sám Cray
Parádní akce: Samsung Galaxy S7 za 8200 Kč a S7 Edge za 10 600 Kč
Mlácení dělníků, smrt v kantýně aneb Jak se dělá iPhone X
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít