ZAHRAJ TO ZNOVU, MILOŠI! - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

ZAHRAJ TO ZNOVU, MILOŠI!

, Pavel Páral,
ZAHRAJ TO ZNOVU, MILOŠI!
Zdroj: Euro.cz

V e l k á     č e s k á     c h e m i e

Nelze se divit, když se Radim Masný s Romanem Zubíkem snaží za peníze investované do zkrachovalého Chemapol Group dostat mnohonásobek tím, že se pokusí ovládnout AliaChem. Hodně k divení je však to, kdo těmto dvěma kontroverzním moravským podnikatelům k splnění jejich cíle pomáhá.

K neméně kontroverznímu premiérovu poradci Miroslavu Šloufovi, který hovoří pouze o tom, že sbírá informace o možnostech zachránit českou chemii, se zcela překvapivě přidal i ministr Svoboda. Dosud Šloufův vnitrostranický nepřítel číslo jedna. Nic mu přitom nevadí, že si může dost ušpinit ruce. Stát má v tomto okamžiku totiž hodně trumfů v rukou.

V případě, že by se konkursní řízení v Chemapolu přiblížilo k AliaChemu, může státní Konsolidační banka uplatnit nárok na oddělení plnění a v něm získat zhruba 34 procent akcií AliaChemu, které má zastaveny za úvěry. Dalších devět procent mají zastaveny jiné banky a pouze zbytek se může stát součástí konkursní podstaty Chemapol Group.

V této pozici jedná vláda odděleně s francouzskou Crédit Lyonnais. Nejprve se s prezidentem banky velmi utajeně sejde v Praze premiér Zeman. Potom ministr Svoboda v Paříži jedná o dalším úvěru ve výši 70 milionů dolarů, které jsou potřebné k uskutečnění Masného projektu. Nakonec vymění šéfa Konsolidační banky, která drží v rukou klíč k řešení. Bývalý šéf banky Löfler se sice drží zpátky a spíše popírá souvislost svého odvolání s kauzou Chemapol a nastupující Kamil Ziegler, mimochodem Svobodův člověk, tvrdí, že o případu nic neví, pochybnosti pozorovatelů však tím těžko vyvrátí.

Vláda Miloše Zemana nyní může zvažovat, zda zkusí znovu zahrát hru s českou chemií v českých rukou. Co na tom, že Václavu Klausovi moc nevyšla.

Není potom divu, že Masný i Zubík se pomalu rameny nevejdou do svých sak, i když jejich jediným trumfem je mizivá (v porovnání s ostatními) pohledávka za Chemapol Group a vlastnictví bezcenných akcií. Z této parkety mají totiž jedinou šanci blokovat konkursní řízení protesty a zpochybňováním pohledávek ostatních věřitelů. Vzhledem k naší legislativě tak mají moc zahubit nejen bezcenný Chemapol, ale přivést do potíží i velký kus české chemie a připravit věřitele o zbytky naděje. Přesto bez pomoci vlády na tak vysoké výpalné nemohou dosáhnout.

Postoj vlády je přitom značně neprůhledný a pouze místopředseda pro ekonomiku Pavel Mertlík se zatím vyjádřil jasně. Předkládaný projekt je podle něj výhodný jen pro jmenované pány z Moravy. Jenže Mertlík je pořád ještě ve vládě malým pánem (v ČSSD ještě menším) a státní portmonku v podobě Konsolidační banky drží ministr Svoboda.

Zemanův kabinet při svém rozhodování však neriskuje jenom politický skandál z toho, že podporuje dva spekulanty, kteří se s penězi neznámého původu navezli do Chemapolu. Komerční banka a zejména IPB mají svůj náhled na budoucnost AliaChemu a svých pohledávek a ten nejde s Masného projektem do páru, i když on tvrdí opak. Opravdu chtějí někteří členové vlády riskovat postup proti dvěma klíčovým bankám, kdy notabene jedna z nich je státní a před privatizací? Pokud by odpověď na tuto otázku byla kladná, musí padnout otázka, kdo tady vlastně vládne. Jsou to sociální demokraté, nebo jejich nejrůznější věřitelé a sponzoři?

Kromě toho se na celé záležitosti projevují veškeré nedostatky dosavadní vládní politiky. Revitalizační program, který by mohl v oživení a stabilizaci české chemie sehrát svou roli, se ocitne vinou neschopnosti ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra na vládním stole teprve tento týden a na praktické výsledky se bude čekat další měsíce. Neochota vlády řešit rychle mezery a chyby v bankrotové legislativě umožňuje všem Zubíkům a podobným, aby účinně házeli do všech restrukturalizačních pokusů vidle a zkoušeli, kdo se nechá podojit.

Dynamika destruktivních procesů v klíčových českých firmách je přitom neobyčejně vysoká. Za posledních pár týdnů se ocitli na pokraji propasti kromě Chemapolu také Škoda Plzeň a ZPS Zlín. Další stojí ve frontě za nimi. Revitalizační program se přitom má stát předmětem ostrého vnitrostranického střetu v ČSSD. Grégr hrozí, že svůj spor s Mertlíkem předloží k řešení stranickému sjezdu v dubnu. Z nadějné kostry tržně konformního projektu, vzniklého na úřadě vlády, se tak může v zájmu politických kompromisů stát opět nesmyslný „grevitalizační paskvil, blokující strukturální změny v průmyslu a hájící zájmy jeho současných troskotajících kapitánů.

Nakonec přichází ke slovu svépomoc. Banky začaly velmi úzce spolupracovat v Plzni a zdá se, že tento postup se stane modelem i pro další případy. Společný postup dává věřitelům do rukou silné nástroje k přinucení vlastníků dělat to, co je potřeba. Tedy odejít. Nakonec, jak pravil jeden významný ekonomický poradce jistému známému podnikateli: Máš krásnou ženu, jsi bohatý a pořád ještě na svobodě, tak co chceš víc?

V Plzni proto s největší pravděpodobností věřitelský výbor prosadí rozdělení firmy a po očištění jednotlivých životaschopných celků jejich prodej zahraničním investorům. V případě Chemapolu to může být naopak dotažení projektu AliaChemu do konce a vytvoření chemického subjektu, o jehož převzetí rovněž projeví zájem zahraniční investoři. Vládu k tomu banky nepotřebují.

V praxi se tak naplňuje teze, sociálními demokraty tolikrát odmítaná, že stát má povinnost především vytvořit podmínky pro podnikání a moc se do něj nevrtat. Jak je vidět, současný stát reprezentovaný sociálnědemokratickou vládou s užitečnou pomocí váhá, přízeň poskytuje na nesprávných místech a podmínky pro podnikání a právní stát vytváří hlemýždím tempem a s minimální rozhodností.

Podivná a nejasná participace na řešení případu Chemapol Group se navíc může stát velmi třaskavou směsí pod slábnoucí důvěrou v čisté ruce nejhlasitějších hygieniků v této zemi.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze