Menu Zavřít

Záhada sportovního magnáta

9. 3. 2004
Autor: Euro.cz

Zatímco podíl Malcolma Glazera roste, SEC prošetřuje vzestup akcií v jeho portfoliu

Začalo transatlantické přetahování o kontrolu nad Manchesterem United, zřejmě nejlukrativnější a nejvýznamnější sportovní značkou na světě. Na jedné straně stojí irští dostihoví velikáni John Magnier a J. P. McManus. Na straně druhé Malcolm I. Glazer, uzavřený majitel hráčů amerického fotbalu Tampa Bay Buccaneers, loňských vítězů poháru Super Bowl.
Jde o vysokou hru. Magnier a McManus vlastní téměř 29 procent týmu. Pokud dosáhnou třiceti procent, budou muset v souladu s předpisy londýnské burzy učinit formální nabídku na odkup. Ta může odstartovat ošklivou bitvu s Glazerem, který zaplatil kolem dvou set milionů dolarů za téměř 17 procent Manchesteru United, který je veřejně obchodovatelnou společností a má tržní hodnotu 1,3 miliardy dolarů.
Časopis BusinessWeek zjistil, že zatímco se celoroční souboj mezi Glazerem a chovateli koní chýlí ke konci, americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) prošetřuje nápadný růst hodnoty dvou balíků akcií ovládaných Glazerem a jeho rodinou. Růst, který zvýšil hodnotu jejich podílu o nějakých padesát milionů. Nezávislé šetření časopisu BusinessWeek vyvolává vážné pochybnosti, zda nebyl náhlý vzestup akcií firem Zapata a Omega Protein předem připraven. Asi padesát procent holdingové společnosti Zapata patří rodině Glazerových. Omega je výrobce rybího tuku a Zapata v něm vlastní šedesátiprocentní podíl.
Předseda představenstva a generální ředitel Zapaty Avram A. Glazer, Malcolmův nejstarší syn, tvrdí, že při nákupu podílu v Manchesteru United nebyly jako záruka použity žádné akcie společnosti Zapata, obchodované na newyorské burze. Raketový vzestup akcií Zapaty i Omegy, které Avram Glazer také předsedá, však způsobily podivné nabídky na odkup akcií právě v době, kdy Glazerovi začali skupovat akcie Manchesteru United.

„Mohl být.“

Šetření zavedlo časopis BusinessWeek až k Theodoru Roxfordovi, tajemnému muži, který se snaží působit jako protřelý burzián a Zapatu zapojil “do hry”. Jeho zásluhou vzrostla cena akcií ze zhruba 22 dolarů k 8. listopadu 2002 na neuvěřitelných 62,40 dolaru za kus loňského 17. prosince, tedy o 184 procent. Roxford časopisu BusinessWeek řekl, že s první – blíže nespecifikovanou – nabídkou přišel za vedením společnosti Zapata koncem předloňského roku. Psal údajně Malcolmu Glazerovi, ale nedostal žádnou odpověď. Posléze loni v březnu, na pokyn jisté investiční skupiny s velkým podílem v Zapatě, inicioval veřejnou nabídku. Identitu skupiny odhalit odmítá, ale naznačuje, že za vším “mohl být” Malcolm Glazer.
Avram Glazer prohlašuje Roxfordova tvrzení za absurdní. Ani jeho pětasedmdesátiletý otec, ani žádný jeho zástupce neměl údajně s Roxfordem “nikdy nic společného”, pouze dostali výše uvedené nabídky. Malcolm Glazer odmítá celou věc komentovat.
Hodnota Bukanýrů z Tampy Bay se odhaduje na sedm set milionů dolarů, pravidla americké fotbalové ligy NFL však Glazerovi zakazují použít je jako ručení. Podle jistého funkcionáře basebalové Major League bylo právě chatrné finanční zabezpečení jedním z důvodů, proč Glazer loni neuspěl s nabídkou na koupi basebalového týmu Los Angeles Dodgers. Avram Glazer jakékoli problémy s financováním popírá.
Kromě Tampy Bay a Zapaty mají Glazerovi samozřejmě ještě spoustu dalšího majetku. Jejich First Allied, holdingová společnost ovládající rodinné realitní impérium, se může pochlubit nákupními centry v patnácti státech USA a údajně se chystá investovat pět set milionů dolarů do nových nemovitostí.
Na první pohled se zdá, že Glazerovi nevyužili růst akcií Zapaty a neprodali je, zdroj BusinessWeeku z americké SEC konstatuje, že cena jejich akcií jako případné záruky rozhodně vzrostla. Komise chce při vyšetřování záhadného vzestupu cen zjistit hlavně to, zda šlo o manipulaci trhu, nebo zda za vším stojí někdo jiný. Před nedávnem SEC předvolala Roxforda a právní zástupce Omegy John D. Held potvrzuje, že si loni na podzim vyžádala firemní dokumenty. Zda požadovala podobné informace i od společnosti Zapata, odmítá Avram Glazer komentovat.
Podivná historie začala předloni 8. listopadu, kdy údajně Theodore Roxford společnost Zapata oslovil poprvé. Roxford tvrdí, že chtěl jednat o převzetí Zapaty, protože hodnota jejích akcií, tehdy 22 dolarů, plně neodpovídala hodnotě jejího šedesátiprocentního podílu v Omeze a skutečnosti, že měla v té době 115 milionů dolarů v hotovosti a krátkodobých cenných papírech. Když nedostal odpověď, nabídl Roxford loni 3. března za Zapatu 45 dolarů za akcii. Avram tvrdí, že ani on, ani otec nevědí nic o tom, že by se je Roxford v roce 2002 pokoušel kontaktovat.

Špatná čísla.

Nabídka přišla firmě Zapata e-mailem od společnosti Hollingsworth, Rothwell & Roxford, která se představila jako specialista na fúze a akvizice, sídlící ve floridském Melbourne. Ukázalo se, že udaná adresa je poštovní schránka na pobočce UPS v jednom nákupním středisku. Telefonní číslo uvedené na internetových stránkách HRR patří člověku, který prý o této firmě v životě neslyšel. Číslo faxu zase přepojí na hlasovou linku jisté starší dámy, která o HRR ani o Roxfordovi také nikdy neslyšela.
Roxford a jeho údajní partneři, Hugh Hollingsworth a Ken Rothwell, nabídli, že Zapatu převezmou “pod podmínkou, že učiní veřejné prohlášení” o nabídce HRR, “aby se o ní dozvěděli všichni zároveň”. Zapata nabídku zmínila ve své tiskové zprávě z loňského 5. března, protože se podle Avrama již objevila v jedné internetové diskusi. Cena akcií okamžitě poskočila skoro o čtyři procenta – z 36,39 na 37,78 dolaru.
Po dvou dnech Zapata nabídku HRR odmítla s tím, že “by nebylo v nejlepším zájmu společnosti Zapata ani jejích akcionářů se touto věcí dále zabývat”. Koncem týdne akcie firma uzavírala na 39,27, což znamenalo téměř jedenáctiprocentní růst. Vloni 13. července HRR svou nabídku zvýšila na 51 dolarů za akcii. O dva dny později, když se akcie Zapaty obchodovaly po 54,80, nabídku stáhla a vyjádřila podporu stávajícímu představenstvu společnosti.
Roxford trvá na tom, že “na celé transakci nevydělal ani cent”, protože sám žádné akcie nemá. Proč se tedy vůbec o něco snažil? V jednom osobním rozhovoru Roxford uvedl, že to celé byl vlastně jen “test”, který měl potenciálnímu klientovi předvést jeho investiční schopnosti.
Roxford uvádí, že investiční skupina, na níž se snažil zapůsobit, vlastní “něco mezi půl milionem a milionem akcií” Zapaty. Jediná skupina, která se takovému popisu alespoň blíží, jsou Glazerovi. V telefonickém rozhovoru z 24. února letošního roku Theodore Roxford prohlásil, že je možné, že Glazerovi s nejmenovanou skupinou investorů spolupracovali, ale on se neptal, “protože to nechtěl vědět”.
Šest měsíců po nabídce na odkup Zapaty se scénář opakoval – znovu pochybná nabídka, veřejné oznámení, rychlý vzestup akcií a o pár dní později odmítnutí vedením firmy - tentokrát však šlo o ještě překvapivější nabídku pro Omega Protein. Zájemcem byla firma Ferrari Investments. V dopise z loňského 29. srpna nabízela společnost Ferrari převzetí Omegy po 9,50 dolaru za akcii, přičemž aktuální cena na burze byla jen 5,80. Nabídku někdo anonymně zveřejnil na informačních stránkách Raging Bull provozovaných internetovou společností Yahoo. Akcie Omegy vystřelily na 7,08, dosud nejvyšší úroveň od počátku roku 1999. Také akcie Zapaty vyběhly na 62,40 – neboli maximum za posledních 52 týdnů. Ještě koncem týdne zůstávaly akcie Omegy deset procent nad původní cenou.
Podobně jako management Zapaty i vedení Omegy zamítlo nabídku firmy Ferrari jako “nevěrohodnou”. To bylo ale příliš slabé slovo. E-mail přišel z ospalého městečka Comodoro Rivadavia kdesi na argentinském pobřeží. Údajný pisatel, nějaký Louis Antonio Carlo Giovanni Ferrari, zkomolil jméno města na Comodoro Rivadava. Nikdo z místní Obchodní komory, která sídlí jen tři bloky od adresy uvedené v e-mailu, o Ferrarim nikdy neslyšel.

Mystérium se prohlubuje.

Na poctivost úmyslů pana Ferrariho vrhá stín ještě další skutečnost: internetové stránky společnosti (ferrarinvestments.com), provozované z Nizozemska a registrované na firmu Swiss-American Global Investments, přestaly fungovat. Dokud byly v provozu, stejně návštěvníky odkazovaly na firstunionoffshorebank.com, která zájemcům o přesun peněz do zahraničí doporučovala uložit prostředky na účty u jisté lotyšské banky. Také tvrdily, že Swiss-American sídlí v londýnské čtvrti Clapham, kde však žádná budova zobrazená na tomto webu nestojí.
A jako by to všechno nestačilo, je tu ještě Theodore Roxford, který prohlašuje, že je zasnouben s Ferrariho neteří. Dokonce tvrdí, že až donedávna u Ferrariho v Buenos Aires bydlel. “Když jsem tam, vídáme se každý den,” chlubí se temperamentní padesátník s vlasy po ramena. A jak je možné, že nikdo jiný Ferrariho nezná? “Má rád své soukromí,” vysvětluje Roxford.
Roxford se pokládá za odborníka na fúze a akvizice na stejné úrovni, jako je naftař T. Boone Pickens Jr. nebo finančník Henry R. Kravis. V roce 1995 se objevily články, podle nichž se vychloubal, že ošidil různé firmy o miliony dolarů, teď však tvrdí, že jde o nedorozumění – prý se vždy jen snažil propagovat román, který tehdy psal. Kvůli knize, která nikdy nevyšla, si prý změnil i jméno – až do roku 1994 se jmenoval Lawrence David Niren. Byla totiž tak kontroverzní, že potřeboval pseudonym.
Zajímavé je, že ačkoli byly nabídky na převzetí Zapaty a Omegy v tiskových zprávách obou společností rázně odmítnuty, jejich akcie zůstaly po většinu loňského roku nahoře. Snad k tomu přispěly i dvě události loňského podzimu. V říjnu uvolnila Zapata padesát ze svých 115 milionů dolarů a koupila firmu Safety Components International z jihokalifornského Greenvillu, která produkuje materiál na výrobu airbagů. Trh to mohl považovat za změnu k lepšímu, protože se vedení Zapaty konečně rozhodlo investovat volné prostředky do zvýšení tržeb a zisků.
Dne 25. listopadu pak akcie Omega Protein poskočily o devět procent z 5,67 na 6,17 dolaru, když se začal tímto podnikem na zpracování ryb zabývat Timothy S. Ramey, analytik firmy D. A. Davidson –sídlící v montanském Great Falls – poskytující finanční služby. Ten její akcie doporučil ke koupi. Ramey má totiž za to, že díky rostoucímu povědomí o blahodárných účincích omega-3 mastných kyselin může Omega značně zvýšit své tržby, pokud začne rybí tuk, v současnosti prodávaný jako krmivo, nabízet jako doplněk lidské výživy. “Člověk nemusí být génius, aby poznal, že Zapata je výhodná investice,” podotýká Avram.

Proč tolik povyku?

Ani v jednom případě není růst cen akcií založen na reálných výsledcích firem – Omega vykázala loni v říjnu výnosy za třetí čtvrtletí pouhých 740 tisíc dolarů a Zapata oznámila v listopadu dokonce čtvrtletní ztrátu 2,3 milionu. V prvních devíti měsících loňského roku činil čistý příjem Zapaty jen 799 tisíc dolarů, zatímco ve stejném období roku 2002 to bylo 4,8 milionu – provozní náklady vzrostly, zatímco výnosy Omegy poklesly.
Ovšem pokud jde o akcie, vedly si obě společnosti v loňském roce lépe než celý trh s cennými papíry i ostatní firmy jejich typu. Téměř devadesátiprocentní výnosnost Zapaty za loňský rok vysoko překonala osmatřicetiprocentní návratnost portfolia Standard & Poor's 600 SmallCap (firem s tržní hodnotou pod miliardu dolarů) – což je index, s nímž se Zapata srovnává ve svých předběžných ročních výkazech. Omega si vedla ještě lépe – potravinářské firmy její klasifikační skupiny ani zdaleka nedosahovaly celkové návratnosti 95 procent, nejlepší byla Archer Daniels Midland s pětadvaceti procenty a společnost Tyson Foods s dvaceti procenty.
Proč investoři navzdory vážným pochybám o spolehlivosti nabízejícího tlačí cenu akcií nahoru? Analytik Ramey vzpomíná, že obě nabídky považoval za dílo “nehorázných burzovních manipulátorů”, kteří chtějí rychle vydělat. Investoři prý tak podezřívaví nebyli, “protože pro trh je těžké nereagovat na slova ‚nabídka převzetí‘. Trh vždycky těží ze spekulací.”
Pokud má Ramey pravdu, může mít SEC svůj případ. V roce 1998 přijala tato komise nařízení stanovující, že kdokoli oznámí nabídku, jen aby přesvědčil trh, že jde o převzetí nějaké firmy, může být stíhán za podvod. Brian Lane, expert na firemní právo a představitel SEC, který byl za přijetí předpisu odpovědný, potvrzuje, že takové falešné nabídky mohou mít za následek trestní stíhání. Roxford trvá na tom, že jeho nabídky byly zcela legitimní a že “neudělal nic špatného”. Glazerovi jakoukoli účast na těchto nabídkách popírají.
Ovšem pokud jde o ambiciózní nabídky, nejsou Glazerovi žádnými nováčky. V době technologické horečky v roce 1998 založili samostatnou společnost Zap.com, která měla získávat webové stránky pro internetový portál. V květnu 1998 učinil tento nově založený podnik – jehož akcie patřily z 98 procent Zapatě – nevyžádanou nabídku na odkup akcií internetového portálu Excite.com za 1,7 miliardy dolarů. V té době byla tržní hodnota Zapaty 250 milionů dolarů. “Cílem Zapu je stát se jednou z největších internetových společností světa,” horoval v tiskové zprávě Avram Glazer. Obchod byl odmítnut – mluvčí společnosti tehdy prohlásila, že Excite celou věc považuje za reklamní trik. Později se Excite sloučil se společností @Home. Zap.com zanikl.
Malcolm Glazer, syn litevských přistěhovalců, měl od mládí velké cíle. Po smrti svého otce Abrahama – zastavárníka a hodináře v newyorském Rochesteru – v roce 1943 se stal živitelem celé rodiny. V patnácti chodil s kufříkem a prodával součástky do hodinek. Ještě mu nebylo jednadvacet a už získal licenci na opravu hodinek na nedaleké armádní základně. Zisk investoval do obytných přívěsů, pečovatelských domů a dalších nemovitostí.

Vykolejená nabídka.

Než v roce 1995 koupil za 192 milionů otrhané Bukanýry, udělal si Glazer jméno jako takzvaný greenmailer. Nakupoval akcie ve velkém a následně pohrozil firmě nepřátelským převzetím, pokud je od něj neodkoupí za vyšší cenu. Mezi jeho první výpady na veřejné trhy patří návrh na odkoupení firmy Conrail z roku 1984. Šlo o nehoráznou nabídku 7,6 miliardy dolarů za zbankrotované železnice, která zahrnovala jen sto milionů na ruku a zbytek z budoucích zisků Conrailu. Kvůli pochybnostem o financování celého podniku Glazer nakonec neuspěl.
Následovaly pokusy o nepřátelské převzetí společností Formica v roce 1988 a Harley-Davidson v roce 1989. V obou případech Glazer nakonec akcie se značným ziskem prodal. Jen na investici do Harleye vydělal jedenáct milionů dolarů.
Počátkem 90. let začal Glazer shromažďovat akcie Zapaty, naftařské a plynařské společnosti založené roku 1954 bývalým prezidentem Spojených států amerických Georgem H. W. Bushem. Když Bush v polovině šedesátých let svůj podíl prodal, Zapata se dál věnovala energetice, ale v roce 1972 získala rybářskou společnost ve virginském Reedvillu, kterou přejmenovala na Omega Protein. Ještě než se Malcolm s Avramem roku 1993 dostali do představenstva, věděl už Malcolm, jak Zapatu využít.
Roku 1994 se jmenoval předsedou a o osm měsíců později dosadil Avrama na post generálního ředitele, zbavil se ropných a plynárenských aktiv a začal nakupovat. Měl opravdu dalekosáhlé plány, od karibských supermarketů až po výrobu uzenářských střívek. Nejednotná strategie však přinesla většinou ztráty.
Nezdařený pokus prodat Zapatě roku 1995 společnost Houlihan's Restaurants ukázal Glazera v poněkud pochybném světle. Pokud by Zapata řetězec koupila, získal by jako vlastník 73 procent Houlihan's celkem 59 milionů dolarů. V reakci na žalobu, která Glazera vinila z osobního obohacování na úkor Zapaty, soud rozhodl, že transakci musí schválit 80 procent akcionářů. Nakonec byla nabídka stažena.
Glazer však měl i jiné plány, jak na Houlihan's vydělat. Když koupil Bukanýry, zařídil, aby restaurační řetězec zaplatil deset milionů dolarů za práva na přejmenování jejich stadionu – podivný obchod, když uvážíte, že v té době měl Houlihan's na celé Floridě pouze dvě restaurace, a ani jednu z nich v Tampě. Avram tvrdí, že firmě Houlihan's šlo o publicitu pro nové restaurace, které chtěla otevřít po celých USA.
Předloni Malcolm Glazer z předsednické funkce ve firmě Zapata odstoupil. Neodešel však daleko. Představenstvo Zapaty mu odsouhlasilo konzultantskou smlouvu s platem 122 500 dolarů měsíčně až do dubna 2006 – celkem za šest milionů dolarů. Zapata uvádí, že jeho povinnosti zahrnují analýzu akvizic a správu investičního majetku.
Glazer nejspíš nemusel o svůj plat nijak bojovat – předseda platového výboru firmy Robert V. Leffler Jr. je jeho dlouholetým přítelem, který pro něj v minulosti pracoval. Právě Lefflerova sportovně-marketingová agentura totiž připravovala reklamní kampaň Bukanýrů v letech 1995 až 1999 a ještě dnes uvádí na svých internetových stránkách Bukanýry jako svého klienta. A když BusinessWeek Bukanýry kontaktoval kvůli interview s Malcolmem, doporučil jejich mluvčí, aby si reportér promluvil s Lefflerem. Ačkoli se to nezdá, Leffler prohlašuje, že pro Glazerovi žádnou placenou práci nedělá. “Jsme přátelé. Dlouholetí přátelé,” tvrdí Leffler. Avram je pevně přesvědčen o tom, že platový výbor je nezávislý.
Expert na governance Nell Minow z výzkumné firmy The Corporate Library soudí, že Malcolmův okázalý kontrakt může být selháním představenstva. Kromě Avrama zasedají v představenstvu další dva Malcolmovi synové, Bryan G. a Edward S., a jejich sestra Darcie S. Glazerová. Spolu s Lefflerem má tedy pět ze sedmi členů představenstva osobní nebo finanční vazby na Malcolma, který je největším akcionářem.
Strategické plány Zapaty jsou stejně nekonvenční jako struktura jejího vedení. Ačkoli se jejich akcie v letech 2001 a 2002 propadaly, management spokojeně seděl na 115 milionech dolarů a nevadilo mu, že firma nemá skoro nic jiného. Až do konce loňského roku byl jediným majetkem Zapaty šedesátiprocentní podíl ve firmě Omega Protein. Předloni v dubnu se začaly ozývat instituce, které do společnosti investovaly. Například Gates Capital Management protestovala, že by na tom byli investoři lépe, kdyby Glazer Zapatu prostě zrušil a výtěžek rozdělil. On však neustoupil. O něco později se daly ceny Zapaty i Omegy do pohybu, nespokojenci utichli a Glazerovi obrátili svou pozornost k fotbalu. Otázkou ovšem zůstává: Manipuloval někdo s cenami akcií Zapaty a Omegy, nebo měli Glazerovi prostě jen štěstí?

Podivní zájemci, stoupající akcie 1993 Malcolm Glazer získává dostatek akcií firmy Zapata, založené Georgem H. W. Bushem, aby sebe i syna Avrama dostal do představenstva. Zapata prodává podíly v ropném a plynárenském průmyslu, aby se stala potravinářským konglomerátem.
1995 Glazer kupuje za rekordních 192 milionů dolarů tým Tampa Bay Buccaneers.
1998 Poté, co Zapata nenašla kupce na svou provozní jednotku Omega Protein, vyčleňuje ji Glazer jako dceřinou společnost a získává 136 milionů dolarů.
2000 Zapata přichází o miliony v investicích do internetu, podřadných cenných papírů a uzenářských střívek.
8. listopadu 2002 Hollingsworth, Rothwell & Roxford, obskurní firma – dle vlastních slov specialista na akvizice – kontaktuje Zapatu ohledně jejích údajně podhodnocených akcií.
26. ledna 2003 Tampa Bay poráží Oakland 48:21 v 38. finále Super Bowlu.
3. března 2003 HRR e-mailem oznamuje návrh odkoupit Zapatu za 45 dolarů za akcii. Akcie Zapaty šplhají vzhůru.
7. března 2003 Zapata odmítá nabídku HRR, ale ceny akcií se drží nahoře, uzavírají na 39,27.
Březen 2003 Glazer začíná rychle získávat akcie fotbalového klubu Manchester United.
Duben 2003 Glazer se uchází o Los Angeles Dodgers
13. června 2003 HRR zvyšuje svou nabídku za Zapatu na 51 dolarů za akcii.
15. července 2003 HRR stahuje nabídku a vyjadřuje svou podporu stávajícímu představenstvu Zapaty, protože akcie se teď obchodují po 54,80.
Srpen 2003 Glazer předkládá nabídku zakladatelům L. A. Dodgers.
29. srpna 2003 Ferrari Investments – další obskurní akviziční firma s vazbou na Roxforda – nabízí 9,50 dolaru za akcii Omegy. 3. září Omega uzavírá na 7,08, což je nárůst o 22 procent. Zapata uzavírá na 62,40 - dosavadním naprostém maximu.
5. září 2003 Omega označuje nabídku firmy Ferrari za nedůvěryhodnou. Akcie Zapaty i Omegy klesají, ale stále zůstávají nad původní cenovou hladinou.
25. září 2003 Glazer zvyšuje svůj podíl v Manchesteru United na 3,17 procenta. O týden později prodává BSkyB Ruperta Murdocha desetiprocentní podíl v tomto fotbalovém klubu dvěma irským dostihovým magnátům, kteří teď vlastní 21 procent.
14. listopadu 2003 Zapata vykazuje ve třetím čtvrtletí ztrátu 2,3 milionu dolarů. V říjnu Omega oznámila, že kvůli nižším tržbám a maržím byly výnosy za třetí kvartál pouhých 740 tisíc dolarů.
25. listopadu 2003 Osamělý analytik, který se zabývá Omegou, doporučuje nákup jejích akcií a naznačuje, že by Zapata mohla skoupit zbývajících čtyřicet procent Omegy.
17. prosince 2003 Akcie Omegy dosahují 52týdenního maxima 8,30 dolaru. Od okamžiku, kdy v listopadu 2002 začaly přicházet záhadné nabídky, se hodnota Glazerova podílu v Zapatě a Omeze papírově zvýšila o padesát milionů dolarů.
25. února 2004 Glazer zvyšuje svůj podíl v Manchesteru United na 16,69 procent v celkové hodnotě kolem dvou set milionů dolarů.

BRAND24

Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Vladimír Nový, www.LangPal.com

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).