A tím bude řešení penzijního problému touto vládou ukončené. Lze to usuzovat z toho, že Potůčkova důchodová komise je v koncích a žádné racionální návrhy z ní už zřejmě nevyjdou. Aktuálním hitem některých členů komise je návrh, že místo dobrovolného spoření ve druhém pilíři by mělo být zřízeno povinné spoření v pilíři třetím, tedy v tradičním důchodovém připojištění.
Fakt, že to zřejmě podporují už i někteří odboráři (kteří se nám zatoulali při hledání cesty, po níž by obešli zákon zachování hmoty), znamená, že se nám levice kontrolující komisi zřejmě poněkud zacyklila.
A není divu. Komise si hned na začátku totiž zadala pozoruhodný úkol, který lze stručně a jednoduše popsat jako snahu najít systém, který menší objem peněz rozdělí většímu počtu lidí tak, aby to bylo v ideálním případě pro všechny výhodnější než dosud. Kdo by si na základě toho myslel, že předseda komise profesor Martin Potůček habilitoval na teologické univerzitě v oboru krmení zástupů jednou rybou po vzoru Ježíše Nazaretského, tak se mýlí. Pan profesor studoval dokonce na VŠE a habilitoval na Fakultě sociálních studií UK v oboru sociologie, měl by tedy problematiku celkem bez zádrhelů chápat.
Jenže to sociální cítění je nejspíš silnější než lidský rozum, a tak jsme tam, kde jsme. Vláda systém uvolňuje, chystá se zastropovat i věk odchodu do důchodu, zvyšuje valorizace, a tím výrazně zatěžuje budoucí státní rozpočty oproti tomu, co naordinovaly vlády minulé. Navýšení prostředků, jež by přitékaly do penzijního systému, je pak odmítáno a rušeno jako v případě druhého pilíře.
Třetí pilíř je pak zcela nedostatečný, protože lidé nejsou schopni spořit dostatečnou částku, aniž by jim v tom stát pomohl, třeba snížením pojistného v prvním pilíři. A to současná vláda právě ruší v pilíři druhém. Byla by to fakt veselá taškařice, kdyby nešlo o živobytí naprosté většiny z deseti milionů obyvatel této země.
Další komentáře autora:
Pavel Páral: Domácí úkoly si musí každý dělat sám