Zázraky mají místo v bajkách, ne však v politice, obzvláště ne v americké. Zde, jak známo, dominují dvě politické strany a dvě odlišné politické a ekonomické filozofie. A tady máme ten zázrak. Republikáni a demokraté v nynější kampani a za nynější ekonomické krize, o které někteří odborníci říkají, že nemá obdobu od dob Velké deprese roku 1929, si přehodili role.
Jsme zvyklí, že republikáni jsou advokáty menší vlády, co nejnižších daní, co nejméně regulací, a tudíž nejmenšího vměšování se do ekonomického dění. Dobrým příkladem může být republikánská vláda prezidenta Geralda Forda v sedmdesátých letech. Město New York se tehdy octlo na pokraji bankrotu a požádalo vládu o pomoc. Odpověď zněla: žádnou pomoc nečekejte. Titulek v deníku The New York Post tuto zprávu komentoval velkými písmeny: President Ford to New York City – Drop Dead (v prostém překladu – Prezident Ford vzkazuje New Yorku: Chcípni). Takto kavalírsky odpověděli republikáni městu, které funguje jako finanční centrum Spojených států. (Mimochodem samostatný stát New York by byl asi devátou největší ekonomikou světa.)
Demokratická strana je naopak permanentně obviňována (a ve volbách z toho opozice také těží), že chce všechno řešit tím, že na problémy „hází“ velké peníze. Tyto peníze musí samozřejmě někde získat. A kde jinde je získá než od daňového poplatníka? Musí proto zvyšovat daně.
Obvinění ze strany republikánů: Demokraté produkují víc a víc regulací, které zvětšují byrokracii, což má za důsledek nabobtnalou administrativu a vměšování se do ekonomické iniciativy občanů. Dobrým příkladem je vyhlášení „války proti chudobě“ demokratickým prezidentem Lyndonem Johnsonem v šedesátých letech. Na tuto „válku“ byly utráceny miliardy a miliardy dolarů daňových poplatníků, zatímco válka dodnes žádným slavným vítězstvím neskončila.
Nynější finanční krize na Wall Streetu a následné otřesy v celém propojeném finančním světě způsobily, že republikánská vláda prezidenta Bushe učinila s patřičnou rychlostí vše, co bylo v jejích silách, aby zabránila katastrofě. Mimo jiné během pár hodin zachránila před bankrotem finanční gigant AIG. S těmito kroky plně souhlasil republikánský prezidentský kandidát John McCain, který ještě k tomu navrhl okamžité zřízení „9/11 komise“, která by přišla s novými pravidly (tedy dalšími regulacemi), jež by napříště zabránily podobně hrozícím katastrofám. Demokratický kandidát Barack Obama, zatímco stěží mohl kritizovat osmdesátipětimiliardový záchranný kruh, který Bush AIG hodil, kritizoval to, co bylo v minulosti zavedenou praxí demokratů – tvořit nové a nové komise a předpisy na spravování Wall Streetu. Poté následovala rychlá a bezprecedentní rozhodnutí vlády s cílem zabránit nedozírné katastrofě v propojené světové ekonomice.
Mějme na paměti, že chce-li Číňan někoho proklít, tak mu přeje, aby žil v zajímavé době. Amerika a zbytek světa rozhodně v zajímavé době žijí.
Frank Reiss
ČLÁNKY DO MAILU