Vydělají vlády v Kyjevě a Bukurešti - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Vydělají vlády v Kyjevě a Bukurešti

, Tomáš Skřivánek,
Vydělají vlády v Kyjevě a Bukurešti
Zdroj: Euro.cz

Sloučením UniCredito a HVB se zrodila devátá největší evropská banka

V první polovině června si konečně plácli. Akcionáři HVB dostanou za jednu svou akcii pět akcií UniCredita. Směnný kurz zahrnuje prémii 16,9 procenta z čtvrtroční průměrné závěrečné ceny akcií HVB Group. Tučné odměny dostanou i poradci transakce – Merill Lynch a Goldman Sachs – kteří radili na jedné straně UniCreditu, na druhé Citibank a JP Morgan, stojící na straně HVB Group. Záhy po podepsání transakce se objevila i první čísla o plánovaném propouštění: deset tisíc pracovních míst chtějí banky ušetřit především na trzích střední a východní Evropy, tedy i v Česku.

Mediální nebo reálná fúze?

Pro svět, včetně londýnské City, je fúze největší a podrobně sledovanou událostí sezóny. O to zajímavější je fakt, že dodnes není jasné, zda námluvy začaly skutečně až na počátku května, poté, co si šéfové obou institucí vyznali sympatie prostřednictvím novin (EURO 20/2005). „Jinou variantu jsem v Londýně neslyšel, umím si představit, že tomu tak skutečně bylo,“ řekl týdeníku EURO jeden z předních tuzemských investičních bankéřů, který v minulých dnech pobýval v centru evropského finančnictví.
Informace o tom, že HVB kvůli své špatné hospodářské situaci (kumulovaná ztráta za poslední tři roky bezmála šest miliard eur) hledá partnera, však probleskovala již na počátku letošního roku. Již v té době měl týdeník EURO ze dvou nezávislých zdrojů informace, že HVB Group vypsala soutěž na svůj prodej. V jeho finále měly být UniCredito, HSBC a Royal Bank of Scotland. „Pokud vím, tak se tendr uskutečnil a UniCredito v něm vyhrála,“ potvrdil tento týden zdroj týdeníku EURO. Pokud má pravdu, je nutné před šéfy HVB Group smeknout. Historka o mediálních rozhovorech, kterou přijal za svou i veškerý světový stisk, je působivá a vyvolává dojem, že se jedná o fúzi i dvou v podstatě rovných partnerů, italské a německé dvojky, které se rozhodly společně stát ještě silnější. Oč snesitelnější než pravda, že HVB bude pohlcena UniCreditem, protože sama byla velmi oslabena a její budoucnost nevypadala vůbec dobře.

Bank Austria Creditanstalt nebo nový holding.

UniCredito nekoupila HVB Group kvůli skleněným palácům v Mnichově či okázalým stavbám Bank Austria Creditanstalt ve Vídni. Hlavní není ani byznys, kterého banky na těchto domácích trzích dosahují. Skutečné důvody spojení se jmenují Bank BPH (Polsko), Hebros Bank (Bulharsko) Eksimbanka (Turecko) a další středo a východoevropské dcery HVB kontrolované přes Bank Austria Creditanstalt. Fúzí vzniká banka, která je v regionu střední a východní Evropy – měřeno celkovými aktivy a počtem poboček – jedničkou před skupinami KBC a Erste.
UniCredito, se zavázala, že HVB i Bank Austria Creditanstalt budou nadále existovat ve své současné právní formě a že si uchovají současné obchodní jméno, doplněné o logo UniCredita. Existuje ovšem příslovečné „ale“, které je v tomto případě zajímavé pro český trh. Toto „ale“ v podání oficiálního komuniké zní: „Po dokončení fúze skupina zváží zavedení nové struktury koncernu, v jejímž rámci by banka UniCredito nakonec měla přímé podíly v HVB a Bank Austria Creditanstalt.“ Prakticky to znamená, že není rozhodnuto, zda UniCredito vloží svá východoevropská aktiva včetně české Živnostenské banky do Bank Austria Creditanstalt, nebo zda pro řízení východoevropských struktur založí nový holding, do kterého budou v budoucnu aktiva obou skupin převedena. Jisté je jen to, že centrála východoevropských obchodů bude nadále sídlit ve Vídni a bude ji řídit dosavadní šéf Bank Austria Creditanstalt Erich Hampel. V rakouské metropoli ale panuje rozčarování, přestože význam Vídně ve východoevropských obchodech skupiny měl vzrůst. „Bank Austria Creditanstalt se stane tak jako tak filiálkou. Jestliže důvodem tohoto obchodu jsou především východoevropská aktiva, těžko je šéf UniCredita Allessandro Profumo pustí ze svých rukou. Reálná rozhodnutí se budou dělat v Miláně,“ řekl v rozhovoru pro rakouský Der Standard tamní lidovecký politik (ŐVP) Johannes Hahn.

Kdo vyroste v Polsku a Chorvatsku?

Skupiny UniCredito a HVB Group se dobře doplňují. Měřeno celkovými aktivy bude nová banka na trzích „nové Evropy“ dvakrát větší než její nejbližší konkurent. Skupina bude mít přes 28 milionů klientů, více než sedm tisíc poboček bude vévodit sousedním trhům severní Itálie, Německa a Rakouska. V Polsku a v Chorvatsku banka možná bude mít problém s antimonopolními úřady a bude muset část svých aktiv odprodat. V Polsku vlastní UniCredito Bank Pekao – druhou největší banku v zemi s tržním podílem třináct procent. Bank BPH ze skupiny HVB je s těsným odstupem trojkou. V Chorvatsku patří UniCreditu vZagrebačka banka, leader trhu se čtvrtinovým podílem, HVB Splitska banka je pětkou s tržním podílem podílem devět procent. Zatímco Polsko by bylo zajímavé zřejmě pro KBC a Société Générale, v Chorvatsku by ráda posílila Erste Bank, která v něm zatím má jen 120 poboček, 600 tisíc klientů a 9,5 procenta retailových vkladů. “ Vycházíme z toho, že antimonopolní úřady v těchto zemích budou vyvíjet nátlak, aby UniCredito-HVB alespoň část prodaly, což by pro nás mohlo byt zajímavé,“ uvedl na dotaz týdeníku EURO šéf Erste Bank Andreas Treichl.

Konkurence ČS, ČSOB a KB, ani náhodou.

V Česku problémy s antimonopolním úřadem rozhodně nehrozí. Spojením tuzemské HVB a Živnostenské banky vznikne finanční dům, který sice bude na základě velikosti bilance českou bankovní čtyřkou, její tržní podíl ale dosáhne jen osmi procent. Stále bude zhruba třikrát menší, než každá banka z vůdčí trojice ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka. Nová banka určitě nebude konkurencí „velké trojce“, bude-li razantně uplatňovat retailovou strategii, bude konkurencí pro GE Money Bank. Ta, přestože je bilancí nevelká, dokázala v segmentech hypoték, kreditních karet a spotřebitelských úvěrů být reálnou silou, bankovní čtyřkou, kterou i velcí berou vážně. Nyní tuto pozici získá teoreticky HVB-Živno a bude zajímavé sledovat, zda ji dlouhodobě obhájí, nebo bude prudce a organicky rostoucí GE Money znovu v retailu odsunuta na pátou pozici.

Dávní známí.

Východoevropské obchody by se teoreticky měly konsolidovat pod taktovkou Vídně. To vedlo například Hospodářské noviny ke spekulaci, že větší šance na šéfování sloučené bance má dosavadní šéf tuzemské HVB David Grund. Zdroje týdeníku EURO, ale tuto informaci vyvracejí. „Davida Grunda si určitě ponechají, vždyť má neocenitelné zkušenosti ze slučování tuzemských poboček Bank Austria a Bank Creditanstalt, následně pak Bank Austria Creditanstalt a HypoVereinsbank. Důvěru UniCredito má ale nesporně Jiří Kunert, šéf Živnostenské banky,“ komentoval personální perspektivy jeden z čelných tuzemských bankéřů. Tomu, že Jiří Kunert bude hrát při fúzi rozhodující roli, nasvědčuje i zpráva, že byl v uplynulých dnech v Bratislavě, kde měl projednával budoucnost slovenské HVB a UniBanky.
Budoucí spolupráce Kunerta s Grundem, pravděpodobně v roli nadřízený – podřízený, bude jen návratem do jejich mládí, k počátku bankéřské kariéry. Společně pracovali v polovině osmdesátých letech v londýnské Živnostenské banky.
Ještě před sloučením obou tuzemských bank by měly být rozděleny role: Živnostenská banka se soustředí na retail a HVB Bank na korporátní sféru. Jak se bude nová banka jmenovat, je zatím ve hvězdách a pravděpodobně to nevědí ani největší šéfové v Miláně, Mnichově a Vídni. Možnost, že v Česku zůstane zachován tradiční název Živnostenská banka, vyvracejí především zkušenosti z Velké Británie, která jako jediná evropská země zakusila globální bankovní fúze. Tradiční názvy bank při nich většinou vzaly za své.

Vydělají prodávající.

Permanentní fúze je zřejmě osudem zaměstnanců Bank Austria Creditanstalt a jejích východoevropských dceřiných společností. Každá z nich bance ubrala na nějaký čas sílu reagovat na měnící se svět, vždy zhruba dva roky trvalo, než našla novou dynamiku, než fúzi strávila. Na trzích, na kterých již dnes skupiny UniCredito a HVB úspěšně působí, bude znamenat sloučení posílení a úspory. Na druhé straně ale právě nyní vznikají příležitosti k akvizicím v Rumunsku, na Ukrajině a v zemích dále na východ. Je možné, že banka UniCredito bude nyní natolik zahlcená prací na konsolidaci vznikající skupiny, že se na tendry v těchto zemích nepřipraví dobře a nákupy se podaří spíše konkurenčním skupinám. Například Raiffeisenbank nyní vyjednává o koupi ukrajinské bank Aval. Vzhledem k tomu, že sloučená skupina svůj zájem o východní Evropu prezentuje ještě hlasitěji než dříve, je jasné, kdo na fúzi vydělá. Budou to vlády východoevropských států: za své ústavy nyní dostanou určitě více, souboj o prodávaná aktiva se zintenzivní. Škoda, že neexistuje podobná jistota, že na transakci vydělají také čeští klienti.

Co říkají konkurenti

Andreas Treichl, Erste Bank
Vedoucí pozice skupiny Erste Bank v Česku a na Slovensku a velmi silná pozice v Maďarsku nebude spojením těchto dvou institucí nijak ovlivněna. HVB ani UCI nehrají významnu roli v segmentu privátních klientů v žádné z uvedených zemí. Silné pozice obou bank v Polsku a Bulharsku budou fúzí ještě více posíleny, což nás ale nijak neovlivní, nebot v těchto zemích nejsme zastoupeni. V Chorvatsku vznikne sloučením lídra trhu Zagrebacke banky (UCI) a Splitske banky (HVB) dominantni banka. Vycházíme z toho, že tamní antimonopolní úřady budou vyvíjet nátlak, aby UniCredito-HVB aspoň části prodaly, což by pro nás mohlo být zajímavé.

Alexis Juan, Komerční banka
Tato otázka je vysloveně spekulativní a fakticky není k čemu se vyjadřovat. Na českém trhu nám konkuruje několik desítek bank už dnes, to znamená, že se stabilně pohybujeme ve vysoce konkurenčním prostředí, které pro nás tedy není ničím novým.

Pavel Kavánek, ČSOB
Fúze je důležitá na evropské úrovni, až druhořadý vliv bude mít na trhy ČR a Slovenska, kde působíme. Konkurenci na těchto trzích určitě ještě zintenzivní. Do jaké míry to bude, záleží na tom, jak rychle nová skupina sloučení stráví.