Vrávorající koruna. Exportéři se zajišťují proti prudkým výkyvům české měny - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Vrávorající koruna. Exportéři se zajišťují proti prudkým výkyvům české měny

,

Nevýhodou malé otevřené ekonomiky s vlastní měnou je, že v krizových dobách ztrácí půdu pod nohama. Zmítá se podle nálad mezinárodních investorů a spekulantů. Poté, co vláda kvůli koronavirové pandemii zavřela hranice a ochromila provoz podstatné části ekonomiky, zažila česká měna silný propad. Ze své nejsilnější letošní pozice spadla o dvanáct procent až k 28 korunám za jedno euro. Koruna přitom oslabila nejvíc ze středoevropských měn.

Pro exportéry je samozřejmě slabá koruna lákavá. Do zahraničí mohou prodávat levněji nebo inkasovat v domácí měně vyšší zisky. Firmy si proto výhodný kurz fixují i do budoucna. „Kurz vůči euru se propadl o více než dvě koruny, což probudilo zájem firem o kurzové zajištění. Objem zajišťovacích transakcí našich korporátních klientů se tak v březnu meziměsíčně zčtyřnásobil. Meziročně byl nárůst zhruba trojnásobný,“ řekl týdeníku Euro manažer obchodů treasury pro firemní klienty České spořitelny Tomáš Picek.

Podobnou bonanzu zažívají nejen banky, ale i další obchodníci s devizami jako Akcenta či SAB Finance. Zajištěním firmy řeší i vysokou nejistotu ohledně dalšího vývoje a nestabilitu kurzu, která jim znemožňuje naplánovat cash flow.

Dvacet procent v eurech

Zhruba polovina exportérů má korunu pro svůj vývoz už zajištěnou z dřívějška a současné oslabení jim krátkodobě nijak nepomůže.

Využít slabou korunu ale mohou na další měsíce či roky. „Uvědomují si, že po zklidnění situace bude koruna vůči euru opět silnější a možnost směny s využitím současných kurzů mít nemusí, protože úrokový diferenciál ovlivňující forwardové body rapidně klesl,“ říká Radomír Lapčík, majitel SAB Finance. S tím, jak Česká národní banka v březnu snížila svou základní sazbu, zmenšuje se i „mezera“ vůči sazbám Evropské centrální banky (které jsou negativní), od nichž se úrokový diferenciál odvíjí.

Firmy se však snaží pojistit proti výkyvům kurzu i přirozeně tím, že přijímají i posílají platby přímo v eurech bez směny na koruny. „Eura se používají zejména v sektoru nemovitostí a velká část plateb za dodávky i například v automobilovém průmyslu,“ říká Viktor Zeisel, specialista tržních rizik v Komerční bance. Podíl těchto plateb je v celé ekonomice asi dvacet procent, a dokud firmy nebudou v eurech vyplácet například i mzdy, tak se asi moc nezmění.

Větším problémem pro firmy je dnes spíše výpadek zakázek, kdy neinkasují tolik eur, kolik předpokládaly. Nemohou tak často dostát nasmlouvaným kontraktům z eur na koruny. Banky to řeší většinou odkladem, ale podle průzkumu týdeníku Euro zatím žádná firma u velkých bank nepropadla v eurových inkasech úplně na nulu. „Lze říct, že historicky dohodnuté obchody platí, ale s ohledem na extrémní situaci v souvislosti s dopady nemoci covid-19 umožňujeme posunutí současných splatností do budoucna, abychom pomohli zmírnit tlak na naše klienty v nejexponovanější době,“ říká například Jan Poulík z finančních trhů ČSOB.

Optimismus v marasmu

Firmy tak mnohem netrpělivěji vyhlížejí „návrat k normálu“, kdy by koruna začala zase přirozeně posilovat. Ale v případě, že by pandemie eskalovala nebo se vrátila, případně kvůli dluhovým problémům jižního křídla znovu hrozil rozpad eurozóny, může koruna opět oslabit k 28 korunám za euro. V tu chvíli už by zřejmě do hry vstoupila ČNB a na podporu koruny začala prodávat své devizové rezervy, které nakoupila během kurzového závazku.

Dnes všichni – včetně ministerstva financí – počítají spíše s optimističtějšími scénáři, kdy nedojde k řetězení negativních dopadů v ekonomice. Počítají s tím, že nezkrachuje příliš aerolinek, takže o zakázky nepřijdou výrobci letadel a nezkrachují leasingové společnosti, které financují pronájem letadel, a také s tím, že nebudou příliš bity ani banky, které peníze leasingovkám půjčily. Stát tak v tuzemsku ani moc nespěchá s tím, aby zdravým firmám v první fázi pandemie přes banky zajistil potřebnou likviditu.

Banky dnes už nechtějí úvěrovat například hotely a velkou důvěru nemají ani v automobilový průmysl, odkud přicházejí ty nejhorší zprávy. Index německého institutu Ifo, který měří náladu v odvětví, se v dubnu propadl na minus 85,4 bodu z březnových minus 13,2 bodu. Zaznamenal tak nejprudší pokles za celou dobu své existence od sjednocení Německa. Ani jinde není situace lepší. Prodeje aut se v Itálii v březnu propadly meziročně o 97,55 procenta, ve Velké Británii v dubnu o 97 procent (na úroveň roku 1946).

Českou ekonomiku, v níž automotive tvoří desetinu HDP, čekají divoké časy. Stejně divoká pak bude zřejmě i volatilita české koruny.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze