VOUSATÉ URYCHLENÍ - Euro.cz

Přihlášení

VOUSATÉ URYCHLENÍ

, Blanka Růžičková Euronews a.s.,
VOUSATÉ URYCHLENÍ
Zdroj: Euro.cz

Představitelé Lukoilu zatím odjeli z Prahy s nepořízenou.

Akciová společnost Paramo byla dlouho zařazena mezi strategické podniky, v nichž si stát musí ponechat majoritu. Nyní figuruje v nejnovějším plánu urychlené privatizace státních podílů. Mezi kandidáty tohoto plánu, v němž kralují energetick é firmy a kolosy, jako jsou Telecom, Unipetrol nebo ČSA, mohla být její privatizace nejrychlejší. Přímý prodej však nejvyšší vládní představitelé zavrhli. Koncem září znovu odmítli nabídku ruského ropného koncernu Lukoil a rozhodli, že vyhlásí veřejnou soutěž.

Lukoil se o Paramo zajímá už dva roky. Minulý týden jeho šéfové znovu položili na stůl konkrétní nabídku. Po schůzce s premiérem Milošem Zemanem a ministrem průmyslu Miroslavem Grégrem přiznali, že chtěli původně oslavit zpečetěný obchod. „Řekli jsme, že to koupíme, ale když s tím souhlasí jen jedna strana, tak to nestačí, řekl šéf ruského koncernu Vagit Alekperov. Z rozhovorů s nejvyššími vládními představiteli vyplynulo, že kabinet v případě Parama zvolí mnohem čas ově náročnější veřejnou soutěž.

O tom, jak by měla vypadat, zatím nechce nikdo hovořit. Fond národního majetku, který dosud v Paramu drží jednasedmdesát procent akcií, tvrdí, že k dokončení privatizace nedostal mandát. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které vykonává akcionářská práva, říká, že štafetu nyní přebralo ministerstvo financí. Jeho mluvčí Libor Vacek potvrdil, že způsob privatizace skutečně navrhne tento úřad, dosud však nemá jasno, a proto se nemůž e k Paramu vyjádřit.

Plán na prodej tohoto podniku ve veřejné soutěži už jednou ztroskotal. Na jaře minulého roku s ním přišla Tošovského vláda, která ve svém omezeném funkčním období nakonec žádný tendr nevyhlásila. Tehdejší zástupci státu odhadovali, že by prodej jed nasedmdesátiprocentního balíku akcií Parama mohl vynést až miliardu korun.

Lukoil a Vagit Alekperov nyní nabízeli jednu a půl miliardy včetně investic. S výhledem toho, co by měla firma investovat v příštích pěti letech (přes sto milionů ročně), by tak za podíl zaplatili zhruba zmíněnou miliardu.

Kolik jich vlastně je?

I když si u Parama před rokem a půl údajně vyžádalo předběžné informace šest zájemců, skutečně vážný zájem později potvrdili jen tři. Vedle ruského ropného koncernu Lukoil to byl domácí petrochemický holding Unipetro l a firma Petrolina, kterou už před lety založili manažeři Parama. Ti vloni znovu potvrdili, že by chtěli do privatizace vstoupit, ale společně s dalším investorem. „Rozhodně bychom do privatizace nechtěli vstupovat s tím, že nám nezbudou peníze na investice, řekl tehdy dlouholetý šéf Parama Josef Doležal.

Veřejné soutěži se sice vloni postavila do cesty překážka v podobě předčasných voleb, i později však nová vláda hrnula Paramo před sebou jako neřešitelný problém. Spočíval v tom, zda se má podnik prodat zájemci, který nabídne nejvíc, nebo zda se má zvolit soutěž obsahující více podmínek. „Nebyla tam shoda o způsob prodeje, potvrdil mluvčí Fondu národního majetku Otakar Veverka. Spor mezi ministerstvem financí a ministerstvem průmyslu trvá dodnes.

Desetiprocentní konkurence.

Požadavek na omezující podmínky má chránit trh další domácí rafinérie, České rafinérské. Podle vyjádření mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Dagmar Plaché je i v zájmu státu, aby nový vlastník Parama zachoval tržní prostor tohoto domácího konkurenta. „Tím by měly být dodrženy povinnosti státu vůči zahraničním akcionářům České rafi nérské, uvedla.

Obavy o konkurenci ze strany Parama se však mnohým pozorovatelům jeví jako zástupný problém. Pardubická rafinérie minerálních olejů (odtud název Paramo) je podle objemu zpracovávané ropy v domácích podmínkách trpaslíkem. Vloni spotřebovala nec elých 800 tisíc tun této suroviny. Její „konkurent Česká rafinérská přes šest milionů tun.

Českou rafinérskou opravdu ohrožuje konkurence ze všech stran, přichází však ze zahraničí. Konkurenčními výrobci motorových paliv jsou pro ni bratislavský Slovnaft, německá rafinérie v Leuně či rakouský OMV. Pardubická rafinérie má jiný výrobní pro gram. Specializuje se na výrobu motorových olejů a asfaltů. Dodávkami motorových paliv ohrožuje Českou rafinérskou jen okrajově.

Autobenziny nevyrábí Paramo vůbec a u motorové nafty má nyní na trhu pouze desetiprocentní podíl. Vedení podniku se sice netají záměrem v budoucnu rozšířit výrobu i o benzin, ale poté by zřejmě domácí trh nezahltilo. Areál podniku umístěn ý nedaleko centra Pardubic nemá na rozšíření kapacity prakticky žádné možnosti.

Podnik má nyní zpracovaný záměr rozvoje do roku 2005. Představitelé podniku potvrdili, že jsou autobenziny jeho součástí, důvodem je ovšem snaha o lepší zhodnocení zpracovávané ropy, nikoli touha stát se významným producentem benzinů. Strategický p lán proto počítá zejména s investicemi do výroby asfaltů a olejů tak, aby i po roce 2005 vyhovovaly normám Evropské unie. „Teď jsme tyto požadavky splnili s předstihem jednoho roku, další zpřísnění norem se však připravuje vždy v pětiletých intervalec h, uvedl výrobní ředitel Parama Jindřich Bartoníček.

Kruh se zužuje.

Předseda představenstva Vladislav Raška se domnívá, že dosavadní odklad privatizace šance Parama nijak nezhoršil. Noví zájemci se sice podle něj zatím neobjevili, je to však proto, že vláda dosud nic nerozhodla. Raška věří, že se zájemci po vyhlášení soutěže objeví. Za nejschůdnější považuje prodej s jedním kritériem, totiž výší nabídnuté částky.

Paramo nemá žádné existenční potíže a předseda představenstva tvrdí, že jde o stabilizovaný podnik. Další odklady privatizace by se mu však nemusely vyplatit. Prodej menších rafinérií specializovaných na oleje chystá v příštích letech i Polsko a Maďarsko.

Kromě Lukoilu se stále o Paramo uchází i domácí petrochemická jednička, holding Unipetrol. Trvá i zájem vedení podniku, privatizace managementem je však zřejmě v dnešních podmínkách (po zkušenostech s podobnými experimenty ve Šk odě Plzeň nebo ve Vítkovicích) neprůchodná. Otázkou je i to, jak se v atmosféře zájmu o cizí a solventní investory vláda postaví k nabídce Unipetrolu. Ani v tomto polostátním podniku totiž dosud není privatizace vyřešená.

Chceme ho, ale nevíme.

Mluvčí Unipetrolu Tomáš Zikmund uvedl, že Paramo je pro jeho firmu zajímavou akvizicí, Unipetrol se však rozhodne, až bude znát podmínky soutěže. „Pokud bychom se jí mohli zúčastnit, musíme zvážit i to, jaká by byla návratnost takové akvizice.

Představitelé Lukoilu naopak po schůzce se Zemanem a Grégrem zcela jasně uvedli, že se soutěže zúčastní. Ruský koncern patří objemem zásob ropy mezi největší světové producenty. V České republice se zatím zabývá jen obchodem a vlastní tři benzinové pumpy. Zástupci firmy se přitom netají úmyslem získat v tuzemsku nejen další čerpadla ale i výrobní kapacity. „Své plány se snažíme ot evřeně deklarovat už dva a půl roku, zdůrazňuje zástupce Lukoilu Přemysl David. Firma se proto podle něj aktivně zapojila do přípravy barterových obchodů založených na dovozu ropy a uplatnění českých výrobků na ruském trhu. V nabídce na k oupi Parama znovu zdůraznila, že bude hledat možnosti, jak postupně a částečně uhradit pohledávky České republiky u Ruské federace. „I takto se snažíme, abychom byli považováni za seriózní a neopomenutelné partnery, potvrdil David.

Diskuze