VOLIČI BEZ PRÁCE? TAK TO TEDY NE! - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

VOLIČI BEZ PRÁCE? TAK TO TEDY NE!

, Blanka Růžičková Euronews a.s.,
VOLIČI BEZ PRÁCE? TAK TO TEDY NE!
Zdroj: Euro.cz

Šéf ČEZ narazil na politické zájmy ministra Grégra

Rezignaci na post generálního ředitele a předsedy představenstva elektrárenské společnosti ČEZ sice Milan Černý původně zdůvodnil špatným zdravotním stavem, později však přiznal, že ho zlomily spory s Mosteckou uhelnou (MUS). Podle informací z několika nezávislých zdrojů odstoupil Černý 10. prosince po intervenci ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra.

V ministrově obvodu.

Letos na podzim vedení ČEZ rozhodlo, že od Nového roku už nebude spolupracovat s dodavateli, jejichž smluvní podmínky považuje za nevýhodné. Návrh nových podmínek pro další spolupráci však Mostecká uhelná označila za nepřípustný diktát monopolního odběratele. Právě na její žádost se případem od října zabývá Úřad pro hospodářskou soutěž. Šetření dosud neskončilo, verdikt by měl být vynesen až v polovině ledna. Pokud úřad prokáže společnosti ČEZ zneužití m onopolního postavení, elektrárenský podnik se vystaví hrozbě pokuty ve výši 1,5 až šest miliard korun.

Ve snaze prosadit své zájmy se Mostecká uhelná podle informací týdeníku EURO spojila s ministrem průmyslu a obchodu Miroslavem Grégrem (ČSSD). Ten se prý nechal přesvědčit, že požadavky ČEZ mosteckou společnost zlikvidují a nutil Černého, aby ve sporu s MUS ustoupil. „ČEZ je polostátní společnost a jako taková si musí uvědomit, že nemůže na severu Čech vytvořit problém, se kterým si pak vláda nebude vědět rady, komentoval tento požadavek místopředseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny a Grégrův stranický kolega Josef Hojdar.

Případ má i další ryze politický rozměr. Mostecká uhelná zaměstnává devět tisíc lidí a ministr Grégr byl zvolen poslancem právě v severních Čechách. A Grégrovu rozhovoru s Černým skutečně předcházelo jednání na Mostecku. Horníci Dolu Kohinoor, který chtěla Mostecká uhelná kvůli nízké rentabilitě uzavřít, odmítli na protest proti ukončení těžby vyfárat z podzemí. Požadovali, aby vláda rozhodnutí uhelné firmy zvrátila. Grégr slíbil pomoc a 7. prosince se dohodl s š éfem Mostecké uhelné Antonínem Koláčkem, který od radikální varianty útlumu dolu následně upustil.

Normální obchodní jednání?

Mostečtí loni vytěžili osmnáct milionů tun uhlí a s odbytem neměli výraznější problémy. Na letošek si naplánovali těžbu asi šestnácti milionů tun. Jenže elektrárenská společnost ČEZ začala radikálně snižovat odběry hnědého uhlí, v případě MUS až o čtyřicet procent z původně dohodnutých devíti milionů tun. Objem prodaného uhlí tak ve skutečnosti poklesne zhruba na třináct milionů tun.

V létě začala válka mezi oběma společnostmi kulminovat. Vlastník uhelné firmy Appian Group se nechal slyšet, že ČEZ na MUS tlačí, aby změnila základní parametry smlouvy do roku 2001. Tedy nejen aby snížila dohodnuté množství, ale aby šla zároveň dolů s cenou. To však uhelná společnost odmítla. Nakonec se Mostečtí obrátili na antimonopolní úřad s již zmíněnou stížností. „Postup ČEZ podle názoru MUS nelze kvalifikovat jako legitimní cenovou soutěž, která by byla orientována na to, aby na jejím konci stálo snížení cen konečného produktu – elektrické energie pro odběratele, uvádí se ve stížnosti zaslané antimonopolnímu úřadu. Podle vyjádření MUS tím lze dovodit, že ČEZ využívá své dominantní postavení ve vlastní prospěch.

ČEZ je zatím hlavním odběratelem Mostecké uhelné, ve svých elektrárnách v Mělníku, Chvaleticích, Počeradech a Poříčí loni společnost spotřebovala zhruba polovinu uhlí z MUS. Další třetinu produkce z Mostu odebírají nezávislí výrobci energie, dvanáct procent se prodá jako tříděné uhlí maloodběratelům a zbytek se vyváží do Německa, na Slovensko a do Maďarska.

Hranicí rentability je pro Mosteckou uhelnou šest milionů tun vytěženého a prodaného uhlí. Pokud by nezávislí výrobci i nadále odebírali tolik jako doposud (šest milionů tun v loňském roce), nebyly by dodávky firmě ČEZ pro MUS životně důl ežité. Ostatně v celém sporu obě strany mávají jediným argumentem: cenou. A nyní po rezignaci Černého už obě strany přiznávají, že se nakonec dohodnou.

Žádná sláva.

Milan Černý se v jednáních s MUS podle svých slov dostal do slepé uličky. Nebyl to však ani zdaleka jediný problém, který mu mohl zlomit vaz. ČEZ totiž vypověděla i další smlouvy a šlápla vedle i v případě Elektráren Opatovice. Ztratila tak jednoho z dodavatelů elektřiny, který okamžitě uzavřel novou smlouvu s místní distribuční společností, Východočeskou energetikou (EURO 49/1999). ČEZ tak v regionu uvolnila místo konkurenci a navíc přišla o poplatky za přenos opatovické elektřiny (energie už nebude proudit přes vysokonapěťovou síť ČEZ).

Ani letošní hospodářské výsledky ČEZ nejsou zrovna ohromující. Firma očekává zisk pod úrovní jedné miliardy korun, zatímco ještě loni vydělala více než sedm miliard a o rok dřív přes tři miliardy korun. Zhoršení společnost zdůvodňuje snížením spotřeby elektřiny a finančními vlivy, hlavně vývojem kursu koruny. Nižší než loni byl v průběhu roku 1999 ovšem i provozní zisk (5,3 miliardy za první pololetí oproti 6,2 miliardy za stejné období 1998), do něhož se tyto vlivy nepromítají.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze