Volejte bankéřům - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Volejte bankéřům

, Jan Žižka,
Volejte bankéřům
Zdroj: Euro.cz

Při pokusu o převrat ztratili všichni aktéři

Kdo sledoval páteční pokus o převrat v televizi Nova, byl možná více zvědavý na to, kdo zasedne v sobotním pořadu Volejte řediteli než na výsledky voleb. Kdo však viděl, jak se souboj mezi Alešem Rozehnalem a Vladimírem Železným pokusil využít k prosazení své vlády nad Novou další z akcionářů firmy CET 21 Petr Kršák, musel pomalu plakat i se smát nad tou tragikomedií.
Všechny tyto události bohužel nastavily nemilosrdné zrcadlo celé Nově. Množství různých lidí, kteří se prohlašují za právoplatné vládce televize, bezpočet různých výkladů akcionářských struktur CET 21 – tak vypadá dnešní nejúspěšnější komerční televize v Česku. Nejsledovanější televize má problémy s financováním a musí se upisovat tvrdým podmínkám věřitelů, jak o tom jako první před týdnem informoval týdeník EURO.
Ve skutečnosti v závěru minulého týdne na Nově prohráli všichni její šéfové. Aleš Rozehnal nedokázal přesvědčit, že chce zjednat nápravu v hospodaření televize a zabránit jejímu dalšímu „vysávání“. Naopak vzbudil podezření, že mu jde o vlastní mocenské ambice. Vladimír Železný zažil další konfrontaci s bývalými spojenci a navzdory mediálnímu obrazu, který mu uchovává pověst vůdčí osobnosti, jeho postavení na Nově dále slábne. Jiří Šmejc, který dobře ví, jak důležité je pro finančně podlomenou Novu získat dlouhodobé úvěrování u některých z předních bank, se svému cíli vzdálil. Nabudou snad bankéři po posledních událostech přesvědčení, že se Nova vyznačuje transparentní a důvěryhodnou strukturou? Jak odpoví na volání ředitelů z Novy?
Největší česká komerční televize už má dlouho problémy se sháněním významného zahraničního strategického partnera. V Česku a na Slovensku by se bezpochyby mnozí zájemci o vstup do Novy našli, ale to pro Šmejce či Železného určitě není to pravé ořechové. Řečeno trochu jinak: Nova láká tím, že by se z ní dalo něco vyždímat nebo jejím prostřednictvím získat politický vliv, ale jako partner pro rozvoj moderní televize vzbuzuje pochybnosti.
Asi nemá smysl nyní zkoumat, kdo to dnes s Novou „myslí opravdu dobře“. Takové soudy bývají většinou relativní a neúplné. Zodpovědnost za současný stav padá v té či oné míře na všechny, kteří delší dobu působili v řídících strukturách firem kolem Novy. Další vnitřní bitvy Nově věrohodnost nepřidají, ale konzervování současného stavu také ne.
Mezi nejšílenější stránky posledního pokusu o převrat na Nově je nutné zařadit skutečnost, že se vše odehrálo v době, kdy už lidé házeli své lístky do volebních uren, ať už šlo o shodu okolností, anebo o taktiku iniciátorů. Skutečnost, že se tak stalo, je ovšem hrozivá nejen pro Novu, ale pro celou zemi. Takových různých Nov je v české ekonomice ostatně stále dost.