VKLAD VERSUS LISTY - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

VKLAD VERSUS LISTY

, Ondřej Lér,
VKLAD VERSUS LISTY
Zdroj: Euro.cz

P e n ě ž n í     r e n t a

O větší částce peněz, která by pravidelně připlývala na účet, aniž by člověk musel hnout prstem, sní kdekdo. Někteří z těchto snílků by se přitom k vytouženému cíli možná mohli propracovat snadněji, než si myslí.

Základem peněžní renty, to jest víceméně pravidelného bezpracného důchodu, je obvykle nějaký jednorázově či postupně vytvořený majetek nebo životní pojistka, která vzniká spořením. Pomineme-li dědictví, majetkové restituce, různé výhry a podobné případy, slovo „bezpracný až tak přesné v této souvislosti není, protože na počátku jsme určitou práci vynaložili. Uvedeným slovem se chce jenom zdůraznit, že renta nevzniká bezprostředně jako výsledek průběžné práce nebo podnikání, nýbrž jako výnos z již existujících hodnot.

Obyčejná cesta

Z hlediska plynoucího důchodu je jedno, zda ho získáváme z kapitálu, půdy, domu či jiného majetku. Podstatné je, aby renta byla stabilní, dlouhodobá a samozřejmě co největší. Možností je celá řada, my se ale teď podíváme podrobněji na bankovní vklad a hypoteční zástavní listy.

Bankovnímu vkladu rozumí asi každý. Jeho prostřednictvím se dostaneme k rentě tak, že nashromáždíme peníze, uložíme je a budeme pobírat úroky buď jako hlavní zdroj příjmů, anebo prostě na přilepšenou k platu či důchodu. Na kapitál, v tomto případě na výchozí vklad, by správný rentiér neměl bez vážných důvodů sahat. Pokud to situace umožňuje, měl by dokonce postupovat tak, že nebude utrácet všechny úroky, nýbrž bude jejich část ke kapitálu naopak ještě přidávat, aby si vylepšoval výchozí pozici pro budoucí léta, která mohou přinést různá nepříjemná překvapení.

Problém je, že úrokové sazby z větších a dlouhodobějších vkladů v posledních několika měsících značně klesly. Ještě loni v létě nebyl žádnou velkou výjimkou hrubý výnos kolem třinácti procent, nyní však jde o čísla podstatně menší. Banky mají v zásadě dva druhy úrokových sazeb – pevné, které se nemění po celou sjednanou dobu vkladu anebo pro stanovené období, a pohyblivé, které reagují na aktuální vývoj na peněžním trhu. Pro účely renty se hodí spíše pevné sazby, těžko zodpověditelnou otázkou ovšem je, jaký časový horizont z dané nabídky zvolit. Například Československá obchodní banka nabízí z milionového vkladu na jeden rok 7,55 procenta a u vkladu na maximální čtyři roky 7,95 procenta ročně. Stejný vklad v Komerční bance vynese při uložení na rok 7,30 a při maximálních pěti letech 7,50 procenta ročně. Jestliže při vkladu na několik let aktuální sazby peněžního trhu vzrostou, bude klient v nevýhodě, a naopak. Odhadnout, co se bude dít za dvanáct nebo více měsíců, je ale v nynějších podmínkách téměř nemožné. Kompromisem proto může být vklad na rok a potom jeho obnovení.

Zůstaňme pro jednoduchost v Československé obchodní bance a uvažujme o roční rentě 120 000 korun, aby nám vyšlo deset tisíc na měsíc. Jak veliký vklad budeme potřebovat? Nejdříve připomeňme, že úroky z vkladů se zdaňují přímo v bance patnácti procenty, z čehož vyplývá, že námi uvažovanou sazbu 7,55 procenta musíme vydělit stovkou a pak vynásobit 85, anebo ji rovnou vynásobit číslem 0,85. Tak se dostaneme ke skutečné, to jest čisté sazbě 6,42 procenta. A protože chceme získat na úrocích čistého 120 000 korun, můžeme si potřebný vklad vypočítat jako 120 000 děleno 6,42, což nám dá přibližně 18 698,87, a dále násobit stem. Pro požadovanou roční rentu bychom tedy potřebovali za uvedených podmínek asi 1 869 887 korun (drobné nepřesnosti jsou dány zaokrouhlováním). Pro kontrolu můžeme počítat i jinak: 1 869 887 krát 0,0755 (roční úrok 7,55 procenta) krát 0,85 (minus patnáct procent daň) se zhruba rovná 120 000.

Silnější zbraň

Proč ale dávat peníze do banky, když můžeme použít další snadno dostupný, jednoduchý a v nynějších podmínkách mnohem výhodnější nástroj, jako jsou například hypoteční zástavní listy vydané Českomoravskou hypoteční bankou 8. února (IV. emise). Hypoteční zástavní listy jsou obecně považovány za velmi bezpečné, protože peníze, které banka při jejich prodeji získá, se půjčují dál klientům jen při velmi solidním zajištění, a to především nemovitostmi. Listy z uvedené emise mají splatnost pět let, nominální hodnotu deset tisíc korun a roční výnos 8,9 procenta. Tento výnos se přitom nezdaňuje. Jeden list tak přinese za rok 890 a za pět let 4450 korun. Po ukončení splatnosti banka proplatí majiteli listu nominální hodnotu. Protože se s těmito cennými papíry obchoduje na burze nebo na přepážkách Investiční a Poštovní banky, do jejíž skupiny Českomoravská hypoteční banka patří, lze je v případě nutnosti prodat i před vypršením doby splatnosti, někdy i za vyšší než nominální cenu.

Z uvedených čísel si můžeme snadno spočítat, že k zajištění renty 120 000 korun ročně je třeba nakoupit zhruba 135 listů po 10 000 Kč. Celková investice by tak činila 1,35 milionu korun. To je o přibližně půl milionu méně, než kolik bychom museli dát dohromady při dnešních úrokových sazbách v případě bankovního vkladu.

Na obou cestách se nicméně budeme muset utkat s inflací, která bude naši rentu i výchozí kapitál okusovat ze všech stran. I z tohoto důvodu je pak lepší kousek roční renty neutratit a přidat ho ke kapitálu. Vytřít inflaci zrak samozřejmě lze, ale to bychom se museli pustit do riskantních obchodů, na jejichž konci se v tom nejhorším případě můžeme docela klidně ocitnout i zcela bez peněz.