Vidím banku velikou, méně byrokratickou - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Vidím banku velikou, méně byrokratickou

, Aleš Mydlář,
Vidím banku velikou, méně byrokratickou
Zdroj: Euro.cz

Někdy bych rád dělal finančního ředitele v podniku, říká šéf spořitelny

Jack STACK (56) se narodil v jižním Bronxu v rodině irských přistěhovalců. Vystudoval matematiku a ekonomii na Ioana College a Harvard Graduate School of Business Administration se specializací na finance a management, kde získal titul MBA.V letech 1980 až 1995 působil v Chemical Bank, poté odešel do Chase Bank, ve které začal působil nejprve v pozici viceprezidenta pro oblast přímých finančních služeb, v letech 1998 a 1999 zastával funkci viceprezidenta odpovědného za marketing a klientské poradenství. Od května 2000 je předsedou představenstva a generálním ředitelem České spořitelny. Hraje tenis, rád běhá, lyžuje a k jeho zálibám patří i turistika po Praze a jejím okolí.

EURO: Česká spořitelna se v prvním čtvrtletí stala největší domácí bankou (posuzováno na základě celkových aktiv), když v tomto období zaznamenala jejich nárůst o 59 miliard korun, čímž předstihla ČSOB. Teď jste tedy absolutně největší bankou v Česku. Máte radost?
STACK: Určitě neběháme po Praze s vítěznými prapory, protože stále probíhají přesuny aktiv mezi Českou konsolidační agenturou a bankami, které způsobují větší výkyvy v bilančních sumách. Jsem navíc přesvědčen, že kdybyste mluvili s lidmi z ČSOB, řekli by, že jste opomněli zahrnout jejich slovenskou část. Současný vývoj ukazuje, že všechny tři velké banky jsou velice soutěživé a dostaly se na obdobnou startovní pozici, pokud se díváme do budoucnosti.

EURO: Ve skupině Erste Bank si spořitelna stojí více než dobře. Jen za první kvartál vytvořila přes 40 procent zisku celé skupiny. Nad průměrem skupiny je i ve výnosnosti vlastního kapitálu (ROE) a poměru nákladů a příjmů (C/I ratio). Váš akcionář si musí spořitelny nesmírně vážit.
STACK: Pokud byste dělal podobné srovnání v roce 2000, zjistil byste, že jsme přispěli nulou. Jsme svědky jakéhosi cyklického chování ve skupině Erste. Jsem přesvědčen, že nastanou roky, kdy nejvýkonnějším článkem bude třeba Maďarsko nebo Rakousko. V tom je právě síla Erste Bank Group. Když se jedné části nedaří, jiná výpadek vykompenzuje. Loni a letos jsme nahoře, ale to se může v budoucnu změnit. Současná situace je pouze jakýmsi statickým obrázkem. Věřím, že Česká spořitelna bude úspěšná i nadále, ale její současné mimořádné postavení se časem jistě změní.

EURO: Jaké dnes panují vztahy v Erste Bank Group?
STACK: Neustále se jeden od druhého něco učíme. Hledáme nejlepší cesty, jak dělat náš byznys. Když něco funguje v Rakousku, proč to nevyzkoušet i u nás, a naopak. Sdělujeme si například zkušenosti s kreditními kartami a prací s jednotlivými segmenty trhu. Ve skupině probíhají velké transfery znalostí všemi směry.

EURO: Mnoho bankéřů z institucí, které ve středoevropském regionu působí, hovoří o nutnosti zlepšit spolupráci mezi jednotlivými bankami v rámci skupiny. Jak má skupina Erste vyřešenou péči o klienty, kteří podnikají v různých zemích?
STACK: Snažíme se pro kolegy zajistit úvodní informace a historii klienta tak, aby náš místní klient, který má aktivity na Slovensku, byl nasměrován na správné lidi, kteří jej již budou znát a budou mít představu, jak se o něj starat. Zatím jsme však nevybudovali systém pro automatické přenosy dat, který by umožnil přístup do skupinových databází. Je to však pouze otázkou času.

EURO: Které faktory považujete za nejdůležitější vzhledem k současným dobrým finančním výsledkům České spořitelny?
STACK: Když se podíváte na současný stav pohledem spořitelny v roce 1999, kdy jsme byli ve ztrátě, uvidíte výrazné zlepšení zákaznického servisu. Stále jej ještě nemůžu nazvat perfektním, ale za ty čtyři roky jde o velký posun vpřed. Dále jsme investovali hodně času a zdrojů na vzdělávání a zvyšování profesionality našich zaměstnanců. Spořitelně se dnes již nemůže stát to, co se stalo o Vánocích roku 2000, kdy nám selhala bankomatová síť. Investovali jsme totiž i do technické infrastruktury. Musím podotknout, že spolu s tím, jak zlepšujeme své služby, se zvyšují i očekávání zákazníků, kteří jsou stále náročnější.

EURO: Získali jste ocenění Banka roku 2002, což je jistě pozitivní, avšak pouze „formální“ ocenění pokroku, který spořitelna udělala. Máte vy osobně nějakou neformální zpětnou vazbu se svými klienty? Mluví i oni o výrazném pokroku?
STACK: V České republice není obvyklé, že by za vámi jen tak někdo přišel a řekl: myslím si o tom tohle. Musím lidem sám volat a ptát se jich, jak si stojíme. Obecně říkají, že se zlepšujeme. Měl bych však dodat, že lidé také obecně říkají, že bychom mohli být ještě o hodně lepší. Ptají se, proč nám některé věci tak dlouho trvají, proč jsme tak byrokratičtí, proč jsme nezlepšili některé procesy. Jsme na tom o dost lépe, než jsme byli, ale čeká nás ještě velký kus cesty.

EURO: Řada bank včetně České spořitelny dnes vykazuje obrovské zisky, které jsou však často ovlivněny jednorázovými účetními operacemi typu rozpouštění opravných položek a rezerv. Můžete zhodnotit, jaký je růstový potenciál v oblasti samotného byznysu a které oblasti jsou, respektive budou největšími generátory růstu zisku?
STACK: Jde o několik věcí. Zaprvé myslím, že současné makroekonomické prostředí bankovnictví přeje. Ekonomika roste a do země přichází množství zahraničních investic. Pokud se podíváme na penetraci finančních produktů v ekonomice a srovnáme ji se západní Evropou, zjistíme, že místní trh je zatím nenasycen. Trh finančních produktů poroste rychleji než ekonomika samotná. Prostředí zkrátka pracuje v náš prospěch. Vezměme si konkrétně úvěry, kde spořitelna očekává růst patnáct procent. Na čele bude zejména oblast spotřebitelských úvěrů a úvěrů pro malé a střední podniky. Je známou věcí, že my i konkurenční banky mají ve své bilanci hodně vkladů a málo úvěrů. Zmínil bych i produkty z oblasti asset managementu a pojišťovnictví, které skupina ČS také nabízí. I na těchto trzích je velký růstový potenciál. Nesmím ale zapomenout ani na klientská depozita. Lidé více spoří a objem depozit roste. Pokud budeme dobře dělat svoji práci, můžeme vykazovat nárůst vkladů o čtyři až pět procent ročně.

EURO: Co oblast velké korporátní klientely, v té s růstem nepočítáte?
STACK: Očekáváme ho, ale spotřebitelský segment a malé a střední firmy (SME) porostou rychleji, protože stále nemají dostatek potřebných produktů. Velcí klienti jsou z tohoto pohledu velice dobře obsluhováni. Někdy si říkám, že bych byl rád finančním ředitelem nějaké velké české firmy. Měl bych bankéře, který má hodně vkladů a málo úvěrů, získal bych služby a prostředky za dobrou cenu…

EURO: Když je řeč o malých a středních podnicích, bankéři často říkají, že to je segment, který v Česku neumí nikdo pořádně obsluhovat. Co tedy děláme špatně a jinak než v zemích s nejvyspělejším bankovnictvím?
STACK: Ve vyspělých evropských zemích a ve Spojených státech jsou zaměstnanci lépe vytrénováni, aby pochopili a porozuměli potřebám jejich klienta. Je mnohem těžší odpovídajícím způsobem obsloužit malé a střední podniky než velké korporátní klienty. Ti většinou přijdou a řeknou: víme toho víc než vy a potřebujeme od vás tuto věc za tuto cenu. SME většinou nevědí, co mají chtít. Jsou dobří ve svém oboru, ale mají například problémy, jak financovat nový výrobek, kdy potřebuji krátkodobé úvěry, kdy úvěry na nemovitosti… V našich podmínkách má profesionalita bankéřů a znalosti na straně podnikatelů stále kam růst. Proto se občas stává, že i když obě skupiny chtějí to samé, vzájemně se minou.

EURO: Jinými slovy, banky by měly být více proaktivní ve vztahu s klienty.
STACK: Ano, proaktivní a profesionálnější. Bankéři potřebují pochopit, jak pracuje například hotelový průmysl a jak vypadají typické finanční výkazy firem v oboru. Měli bychom být aktivnější v klientském poradenství. K tomu je však třeba empiricky získaná zkušenost, z knihy se to nenaučíte.

EURO: Za první čtvrtletí roku 2003 jste meziročně zvýšili objem úvěrů klientům o 22 miliard korun. Jste s tímto růstem jako šéf banky spokojen?
STACK: Určitě ne. Jsme v situaci, kdy poměr úvěrů a vkladů dosahuje hodnoty 44 procent, zatímco typická banka v Evropské unii či ve Spojených státech má tento poměr okolo 60 procent. Chceme, aby naše úvěrové portfolio rostlo a zároveň – samozřejmě – aby byly úvěry spláceny. Musím konstatovat, že naše dosavadní zkušenosti ukazují, že na českých spotřebitelských a SME úvěrech jsou se splácením menší problémy než třeba ve Spojených státech.

EURO: Kde byste rád viděl Českou spořitelnu za takové tři roky?
STACK: Vidím banku, která má mnohem příznivější poměr mezi úvěry a vklady. Banka bude méně citlivá na úrokové prostředí v oblasti úvěrů. Současná nepříznivá situace ovlivňuje ziskovost banky. Bude méně byrokratická, než je teď, bude potřebovat méně papíru a bude nabízet nejlepší přístup k zákazníkům.

EURO: V bance stále pracuje množství lidí z Rakouska. Plánujete v dohledné době postupně tyto pracovníky nahrazovat českými, nebo hodláte i nadále udržovat určitý počet zahraničních manažerů v bance?
STACK: Nejprve bych rád řekl, že moji čeští kolegové trochu podceňují, jak moc se cizinci žijící v Česku nadchnou pro tuto zemi. Kdybych mohl, určitě bych šel v referendu o Evropské unii volit. Vaše otázka je hlavně o diverzitě. Myslím, že je skvělé, když máme možnost posílat české zaměstnance do Rakouska a rakouské sem. Tím dochází k přenosu zkušeností, což je velmi důležité. Ve spořitelně i nadále uvidíte rovnováhu, která tu panuje dnes. Nemáme žádné kvóty na lidi, jsme pouze přesvědčeni, že je prospěšné, když spolupracují lidé z různých oblastí. Podporujeme různorodost a to nejen národnostní. Rád bych viděl na vyšších manažerských pozicích více žen.

EURO: Slyšel jsem, že z představenstva banky má odejít Karel Jan Jeníček. Kromě toho má být zvolen poslední člen představenstva, které tak bude osmičlenné. Co je na tom pravdy?
STACK: Je to trochu jinak. Jedna z divizí, která je panu Jeníčkovi podřízena, se hodně rozrostla . Proto jsme ji zmenšili a některé její části rozdělili ostatním členům představenstva. Jinými slovy pan Jeníček v představenstvu zůstává. O rozšíření představenstva momentálně ještě nejsme připraveni mluvit (v informovaných kruzích se hovoří o tom, že novým členem představenstva by se neměl stát Pavel Kysilka, o němž se původně uvažovalo, ale člověk, který bude v bance nově zodpovídat za IT – pozn. red.)

EURO: Četl jsem výtah ze studie jedné konzultantské firmy, která došla k závěru, že český bankovní trh odpovídá oligopolnímu uspořádání a že banky vytvářejí „nadzisk“ v řádech miliard korun. Často lze zaslechnout stížnosti na růst poplatků v bankách, což lze přičíst právě zmíněnému oligopolu. Jaký je váš názor?
STACK: Je třeba se podívat jak na úvěrovou, tak na vkladovou stranu banky. Když si dnes půjčujete, dostáváte velice dobré sazby. Například úročení hypoték je rekordně nízké. Také je třeba si uvědomit, jak vzrostl klientský komfort za poslední tři roky. Máte nepřetržité telefonní bankovnictví, internetové bankovnictví a tak dále. Ano, poplatky opravdu vzrostly. Pokud ale chcete používat centrum telefonního bankovnictví, musí jej nejdříve někdo zaplatit a také někdo musí zaplatit lidi, kteří vás obsluhují. Z hlediska hodnoty ale nesmíme zapomenout na to, že se zvýšila kvalita služeb. Myslím si proto, že správně je podívat se na to, jakou hodnotu dostávám za své peníze. Česká republika je v tomto ohledu zdravě konkurenční trh. Existenci zmíněného oligopolu zkrátka nevěřím.

EURO: Zůstaňme ještě u poplatků. Jak si vysvětlujete fakt, že například banky ve Velké Británii nemají u běžných účtů poplatky skoro žádné?
STACK: To je sice pravda, ale zase zaplatíte vyšší úroky na úvěrových produktech. Pokud někdo provozuje v Británii malou firmu, bude platit obrovské poplatky, mnohem vyšší než v Česku. Jestliže vezmete jednu věc, vždycky budete schopni argumentovat, že v dané zemi jsou poplatky příliš vysoké. Pokud se podíváte na trh jako celek, zjistíte, že máme velice konkurenční prostředí, kde si každý vybírá, v jakém segmentu chce soutěžit.

EURO: Původně se očekávalo, že s nástupem přímého bankovnictví se poplatky budou minimalizovat. Banky čekaly od těchto kanálů výrazné úspory a v devadesátých letech bylo možné číst o futuristických vizích bank, které prakticky neprovozují pobočky a mají minimální náklady na obsluhu klientů. Tato očekávání se však nesplnila.
STACK: Protože mi je 56 let, dovolím si jít ještě dál než do poloviny devadesátých let. Pamatuji si, že v roce 1979 jsem četl analýzu poradenské firmy McKinsey, která tvrdila, že pobočky jsou mrtvé a že jejich počet během následujících dvaceti let klesne na polovinu. Materiál se týkal amerického trhu. Implementace přímých bankovních kanálů původně počítala s tím, že pobočky nebudou potřeba, což se ukázalo jako nesprávné. Lidé zkrátka rádi chodí do “fyzické” banky. Náš úkol je tato místa provozovat co nejefektivněji.

EURO: Nedojde přece jenom k nějaké viditelnější redukci pobočkových sítí bank?
STACK: Zavírání poboček neočekáváme. Ve Spojených státech se přímé bankovnictví používá ještě více než v Česku a za posledních deset let v nich počet poboček bank vzrostl. V budoucnu se zavírat nebudou, spíše se změní jejich podoba. Budou menší a půjde spíše o prodejní a servisní centra než o transakční místa. Spořitelna se snaží přesunout tyto jednoduché transakce na elektronické bankovní kanály. Použít někdy pozdě v noci telefonní centrum pro zaplacení složenek je přece mnohem lepší než jít během dne do pobočky.

EURO: Očekáváte po vstupu naší země do Evropské unie nějaké změny v konkurenčním prostředí na českém bankovním trhu?
STACK: Patřím k těm, kteří očekávají zvýšenou konkurenci, a to zejména v oblasti konkrétních produktů jako consumer finance. Tuto konkurenci naopak neočekávám v oblasti obecných bankovních služeb. Nemyslím, že by na trh vstupovaly další banky a začínaly tu od píky.

EURO: Začlenění do evropských struktur bude také provázeno novým přezkumem pomoci, kterou stát poskytl bankám, a to včetně České spořitelny. V této souvislosti se hovoří o tom, že při nejhorší teoretické variantě by banky část prostředků vracely. Jak moc se to týká spořitelny?
STACK: Se státními orgány plně spolupracujeme a poskytujeme veškeré požadované informace. V této záležitosti jsme nevydali žádné varování ve smyslu dopadu do hospodaření. Nepovažujeme totiž tuto hrozbu za pravděpodobnou. Pozice české vlády a bank je celkem jasná – vše probíhalo přímočaře a v souladu se zákonem. Očekáváme tak souhlas ze strany evropských orgánů i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

EURO: Překvapil mě obrovský portrét oštěpaře Jana Železného v dresu spořitelny, který jste v rámci kampaně okolo vstupu Česka do Evropské unie instalovali ve vstupní hale vaší centrály. Česká spořitelna se poměrně angažovala v iniciativě Ano pro Evropu. Můžete říct, kolik jste investovali?
STACK: Konkrétní číslo říct nemohu, protože nezveřejnění sumy, kterou jsme poskytli, je součástí dohody. Výsledky referenda mne nepřekvapily. Vždy jsem věřil tomu, že Češi vstup do Evropské unie široce podpoří. Přál bych si, aby už byl květen 2004. Na vstup České republiky do unie se opravdu těším.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze