Velmi slušný poločas

11. října 2010, 18:59 - Pavel Hanslíček
11. října 2010, 18:59

Čeští příjemci eurodotací nyní dostávají na účty až osm miliard měsíčně

Téměř sedmadvacet miliard eur, tedy hodně přes 650 miliard korun. Tolik může Česká republika v letech 2007 až 2013 získat ze strukturálních fondů Evropské unie a Fondu soudržnosti. „Jsme přibližně v polovině sedmiletého programovacího období a máme schváleny projekty za 380 miliard korun. To je velmi slušné, uvědomíme-li si, že samo čerpání začalo téměř s ročním zpožděním,“ objasnil současnou pozici České republiky 1. náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun, s nímž týdeník EURO hovořil o čerpání prostředků z evropských fondů koordinovaném právě ministerstvem pro místní rozvoj (MMR).

EURO: Novináři rádi píší o tom, jak Česko nezvládá čerpat evropské dotace, je to pravda? BRAUN: Roční zpoždění zapříčiněné dlouhým vyjednáváním s Evropskou komisí jsme v podstatě dohnali. Bezprostředně nám ztráta evropských prostředků nehrozí. Mezi jednotlivými operačními programy sice existují rozdíly a u pomalejších sledujeme rizika, ale nastavené tempo čerpání je dostatečné. Jen pro srovnání: v minulém období 2004 až 2006 se také říkalo, že to nestihneme a nakonec jsme využili přes 99 procent poskytnutých peněz. A ve srovnání s mnohými zeměmi je taková míra čerpání a vyhnutí se korekcím ze strany Evropské komise zcela unikátní. A ještě jedno číslo – dosud byly podány žádosti na projekty za 920 miliard korun, zatímco celková alokace včetně požadovaných národních prostředků činí přibližně 770 miliard korun (EU pokrývá dotační programy z 85 procent, což je výše zmíněných 650 miliard korun, zbytek tvoří národní zdroje – pozn. red.).

EURO: To mluvíte ale jen o zájmu o čerpání, jak se naopak daří prostředky vyplácet? BRAUN: K prvnímu říjnu jsme proplatili přibližně 160 miliard korun, tedy asi pětinu celkové alokace. Musíme si uvědomit, že schvalování projektů a ani jejich proplácení neběží lineárně. V posledním období se nám převody peněz podařilo zrychlit a nyní se proplácí na účty příjemců sedm až osm miliard korun měsíčně. A aby to nebyla jen abstraktní čísla, za peníze ze současného období bylo již opraveno 800 kilometrů silnic a 70 kilometrů železnic, vzniklo přes 200 kilometrů cyklostezek. Peníze navíc nejdou jen do infrastruktury, ale třeba i do technologií.

EURO: Jak je rozděleno čerpání z evropských fondů mezi jednotlivé sektory? BRAUN: Více než polovina prostředků jde na velké infrastrukturní projekty, zejména v oblasti dopravy. Dalšími významnými položkami jsou výzkum a vývoj a aktivity zaměřené na zvýšení zaměstnanosti. Asi pětina prostředků je určena na přímou podporu podnikatelů, peníze ale směřují i do kultury a cestovního ruchu, obnovy měst a venkova a ochrany životního prostředí.

EURO: Které oblasti čerpají nejlépe? BRAUN: Nejdříve je třeba vyjasnit, co vlastně znamená lépe čerpat. Na to jsou tři pohledy: rychlost čerpání, jeho správnost a dopady poskytnutých dotací. Z toho prvního hlediska o něco hůře čerpají například programy zaměřené na investice do lidských zdrojů než třeba infrastrukturní programy. To je ale dáno jejich charakterem a nyní roste dynamika čerpání i v těchto sofistikovanějších oblastech. Druhým pohledem na čerpání je zmíněná správnost – samo čerpání končí dlouho po ukončení projektu a musíme dbát na to, aby nedošlo k chybám a peníze nebylo třeba vracet. A poslední hledisko představují dlouhodobé dopady, každá investice přináší kromě přínosů i nové náklady. Je otázka, může-li si malá obec s rozpočtem dva miliony korun dovolit vybudovat něco za 40 milionů korun jen proto, že se jí naskytla příležitost, a pak zjistit, že údržbu ze svého rozpočtu prostě neutáhne.

EURO: Evropské dotace jsou kritizovány kvůli složitosti, máte odhad, kolik spolkne jejich administrace? BRAUN: Kvantifikovat tyto náklady je obtížné – často nelze přesně říci, které náklady jsou spojeny jen s dotačními programy EU. Podle studie Evropské komise tvoří administrativní náklady tři až čtyři procenta celkového objemu vyplacených evropských dotací. Pokud jde o složitost procesů, MMR nyní posílá do vlády legislativní balíček, který administraci programů zjednoduší. Dnes musí například projekty nad 100 milionů korun schvalovat jak úřad rozhodující o poskytnutí evropské dotace, tak ministerstvo financí. My chceme hranici posunout na 200 milionů, v pásmu mezi 100 a 200 miliony se totiž nachází hodně projektů, a jejich schvalování se tak významně zrychlí.

EURO: Další výtkou evropským dotačním programům bývá to, že jejich příjemci musejí dlouho čekat na platby… BRAUN: Zrychlení systému proplácení bylo určitě jednou z našich priorit. Tam kde byla dříve prodleva i několik měsíců, platí nyní úřady u většiny programů v řádu dnů od podání žádosti o platbu. Větší zpoždění by bylo porušením platných metodik. Financující banky proto mají větší jistotu ohledně termínu, kdy příjemce obdrží od úřadu peníze.

EURO: Hovořilo se o omezení spolufinancování regionálních programů ze státního rozpočtu. Už tušíte, jak přesně bude toto omezení vypadat? BRAUN: Především jde o omezení u patnácti procent, které musí k evropským penězům přijít z národních zdrojů. V Česku byla pravidla v roce 2007 nastavena tak, že polovinu ze zmíněných patnácti procent hradí u regionálních programů státní rozpočet. Letos v srpnu ale přišlo ministerstvo financí s návrhem, že už nebude přispívat na regionální programy vůbec nic. Nakonec se ale podařilo dosáhnout kompromisu a našlo se 650 milionů korun pro letošek a 1,1 miliardy na příští rok. Ty pokryjí již rozběhlé projekty, u kterých kraje počítaly s příspěvkem od státu.

EURO: Jak vypadá celková bilance čerpání evropských dotací pro Česko, bude to pro nás výhodné? BRAUN: Česká republika může ze všech zemí EU využít nejvíce prostředků na osobu. V letech 2007 až 2013 máme možnost investovat zmíněných 770 miliard korun, zatímco do bruselské kasy jsme od vstupu do EU v roce 2004 odvedli 200 miliard korun.

EURO: Pomalu se dostáváme k tomu, co nastane po roce 2013. Alokace prostředků na další období bude zřejmě nižší než pro to současné. Tušíte o kolik? BRAUN: Debata naplno vypukne až v červnu příštího roku, kdy Evropská komise přijde s návrhem finanční perspektivy na období let 2014 až 2020. Tento dokument významně ovlivní dva faktory – „řecká“ krize a úsporná opatření dotýkající se čistých plátců do unijního rozpočtu, jako je Německo. Ke snížení objemu prostředků pro Česko velmi pravděpodobně dojde, nyní se ještě neví o kolik, ale z našich neformálních jednání vyplývá, že propad nemusí být až tak veliký.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
3 věci, na které není dobré zapomínat před odjezdem na služební cestu
Daňové přiznání za rok 2017: Změny u daňového zvýhodnění na děti a daňového bonusu
Bez potřebné doby pojištění vám důchod nedají
Auta
Retro: Kolik stála nová auta v listopadu 1989 a o kolik…
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce rozsvítí tyto kontrolky?
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Technologie
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Procesory ARM proráží už i v superpočítačích. Na ThunderX2 s jádry Vulcan sází sám Cray
Parádní akce: Samsung Galaxy S7 za 8200 Kč a S7 Edge za 10 600 Kč
Mlácení dělníků, smrt v kantýně aneb Jak se dělá iPhone X
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít