Velký a malý. Půlstoletí po Radegastu spustil Prazdroj nový minipivovar - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Velký a malý. Půlstoletí po Radegastu spustil Prazdroj nový minipivovar

,
Velký a malý. Půlstoletí po Radegastu spustil Prazdroj nový minipivovar
Zdroj: Prazdroj.cz

Třetího prosince 1970 uvařili v Nošovicích první várku Beskydské 10°, čímž začala historie pivovaru Radegast. Přesně padesát let poté vstupuje skupina Plzeňský Prazdroj do craftového byznysu.

Může životní výzva na člověka čekat až po padesátce? Může, jak dokazuje příběh sládka Jaromíra Franzla. Po druhé světové válce prošel několika pivovary včetně toho hanušovického, jarošovského či Ostravaru, než se v roce 1970, ve svých dvaapadesáti letech, stal technickým a výrobním náměstkem ředitele ve zbrusu novém pivovaru v Nošovicích.

Právě pod Franzlovým dohledem se přesně před padesáti letech vyrobila první várka Beskydské desítky. „Do konce roku 1970 bylo vyrobeno necelých 15 tisíc hektolitrů piva,“ popisuje publikace 50 let pivovaru v Nošovicích. Prvního milionu hektolitrů uvařeného piva dosáhli Nošovičtí už 4. srpna 1972.

Hořké výčepní a ležák se v regionu zaměřeném na těžký průmysl stalo hitem. „Již na počátku 70. let se vytvořila první desítka restaurací, hospod a pivnic s pravidelnou a vysokou výtočí piva Radegast. Prvenství dlouhá léta nekompromisně držela Lučina Havířov, kde se ročně vypilo 7 až 8,5 tisíce hektolitrů Radegastu,“ zmiňuje výroční publikace dnes už neexistující a kdysi vyhlášený podnik v hornickém městě.

Nyní se celkový roční výstav nošovického pivovaru pohybuje kolem dvou milionu hektolitrů. A teprve letošní vývoj, kdy došlo k několikaměsíčnímu uzavření hospod, způsobil, že baleného Radegastu v lahvích a plechovkách se prodá víc než toho čepovaného.

Plzeňský Proud

A zatímco dnes v nošovickém pivovaru, který je od června 2000 součástí skupiny Plzeňský Prazdroj, slaví půlstoletí existence, rodina se rozrostla o další podnik. Je jím experimentální minipivovar Proud. Ten zahájil výrobu už před několika týdny v budově bývalé elektrárny přímo v areálu plzeňského pivovaru.

Stojí za ním sládková Lenka Straková a ředitel Michal Škoda. Tedy tváře Plzeňského Prazdroje, které se už dřív sešly u programu Volba sládků. Proud chce každoročně vystavit několik tisíc hektolitrů, jeho stálou nabídku tvoří pět nefiltrovaných a nepasterizovaných piv. Jsou to svrchně kvašená TheMže 10° (Pale Ale 10°), Soutock 13° (žitný India Pale Ale), tmavý Cotel 14° (Stout), Proovan (pasterizované nealko pivo inspirované stylem Hazy IPA) a spodně kvašený ležák Ventill 11°.

„Šli jsme napříč pivními styly, tak aby naše nabídka byla co nejpestřejší. Hodně jsme přitom dbali na pitelnost, v základním sortimentu proto nemáme piva s vysokým obsahem alkoholu,“ popisuje Lenka Straková. Doplňuje, že stálou nabídku budou zpestřovat menší várky. „Stávající nabídku doplní menší várky. Chceme hodně experimentovat, zkoušet a používat třeba různé koření nebo ovoce, některá piva budou zrát ve speciálních dubových sudech po whisky nebo jiných destilátech,“ upřesňuje.

Jak vyplývá z dostupných informací, celková suma, jíž Plzeňský Prazdroj, respektive jeho japonští vlastníci z koncernu Asahi, vložili do rozjetí Proudu, se pohybuje v řádech desítek milionů. Filozofie nové craftové značky stojí na tom, že nemá kanibalizovat výrobky sesterských pivovarů ze skupiny, proto zamíří především na výčepy specializovaných barů a ochutnávkových hospod.

Proud chce také rozšířit spolupráci s dalšími českými minipivovary. Ostatně nejde o nic nového, Plzeňský Prazdroj už má za sebou několik kooperací s malými pivovarníky. „Chceme z našeho minipivovaru udělat místo pro setkávání s českými i zahraničních sládky, akademiky, pivními experty i milovníky pivních speciálů. Diskuse se mají stát podnětem k vytváření nových pivních receptur a zkoušení různých výrobních postupů,“ nastiňuje Michal Škoda.