Vede cestovní ruch a dopravní infrastruktura - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Vede cestovní ruch a dopravní infrastruktura

, Pavel Hanslíček,
Vede cestovní ruch a dopravní infrastruktura
Zdroj: Euro.cz

V letech 2007 až 2013 dojde k významnému nárůstu dotací z fondů EU

V pohraničí se občané sousedních států setkávají nejintenzivněji. To si uvědomuje i Evropská unie, která na přeshraniční projekty vyčlenila nemalé finanční prostředky. „Veřejné subjekty v česko-rakouském pohraničí mohly dosud rozvíjet spolupráci v rámci programů PHARE CBC a Interreg III A. Česko – Rakousko. Nyní se chystá navazující Operační program přeshraniční spolupráce Rakousko – Česko, ze kterého bude možné čerpat v období 2007 až 2013,“ vysvětluje Jan Havránek, generální ředitel společnosti Raven Consulting, jedné z vedoucích tuzemských poradenských firem v oblasti získávání prostředků z fondů EU.

EURO: Kde se spolupráce Čechů a Rakušanů rozvíjí nejvíce a kde naopak pokulhává?
HAVRÁNEK: Největší zájem o spolupráci byl v oblastech cestovního ruchu a budování dopravní infrastruktury. Šlo především o budování a rekonstrukci komunikací vedoucích k hraničním přechodům, budování samotných hraničních přechodů nebo o výstavbu cyklotras. Velký zájem byl rovněž o oblast lidských zdrojů a networking. Naopak s menší odezvou se setkaly programy Přeshraniční hospodářská spolupráce, konkrétně například Přeshraniční mezipodniková kooperace, konzultace a poradenství nebo Rozvoj a podpora podniků a infrastruktury pro podnikovou sféru v příhraničí. O tuto oblast nebyl velký zájem, protože na české straně nebyly na rozdíl od Rakouska podporovanými žadateli podnikatelské subjekty. Finance na rozvoj přeshraničních podnikatelských aktivit byly proto přesunuty do cestovního ruchu.

EURO: Můžete jmenovat konkrétní projekty?
HAVRÁNEK: Kupříkladu Přeshraniční informační centrum Hevlín, kde je příjemcem dotace obec Hevlín. Centrum bude poskytovat informace o obci a jejím okolí, třeba o termálních lázních v rakouském Laa či Znojmu. Krom toho bude informovat o turistických zajímavostech celého regionu soudržnosti Jihovýchod. Návštěvníci budou mít k dispozici mapy, brožury a publikace o obci a regionu, připojení k internetu a telefonní spojení. Dalším zajímavým projektem je Cyklostezka Frymburk – Lipno nad Vltavou. Zde je příjemcem dotace město Lipno nad Vltavou. V rámci projektu vznikne část cyklostezky, která se po svém dokončení stane významným prvkem místní dopravní turistické infrastruktury. Propojí hlavní regionálních střediska jižní části Lipenska a díky své návaznosti na další trasy bude mít výrazný vliv na rozvoj meziregionální a přeshraniční cykloturistiky. Dále bych rád zmínil projekt Rekonstrukce přístupové komunikace k hraničnímu přechodu Studánky/Weigetschlag-silnice II/161. Příjemcem dotace je Jihočeský kraj.

EURO: Dotace jsou omezeny jen na veřejný sektor?
HAVRÁNEK: Současný program Interreg III A i budoucí operační program jsou určeny pouze pro veřejný a neziskový sektor. O dotace mohou žádat kraje a svazky krajů, města a obce, svazky obcí, organizace zřizované krajem, městem či obcí – nejčastěji příspěvkové organizace, neziskové organizace – a obecně také další právnické osoby nekomerčního charakteru. Výjimkami jsou akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným vlastněné kraji nebo obcemi. Třeba v případě dotačního programu určeného na rozvíjení sektoru zdravotnických služeb v příhraničních oblastech Rakouska, Česka, Maďarska a Slovenska byla žadatelem Nemocnice České Budějovice, a. s , stoprocentně vlastněná Jihočeským krajem.

EURO: Jak jsou tyto projekty financovány?
HAVRÁNEK: Projekty v programu Interreg III A byly ze 75 procent financovány z Evropského fondu regionálního rozvoje, pěti procenty přispěl státní rozpočet. Zbytek hradil žadatel. V následujícím rozpočtovém období se počítá s navýšení spolufinancování EU na 85 procent, přičemž státní rozpočet by opět měl přispět pěti procenty. Žadatel doplatí deset procent z celkových uznatelných nákladů.

EURO: Kdo je v oblasti spolupráce aktivnější, Češi, nebo Rakušané?
HAVRÁNEK: Češi mohli během dvou let získat 11 milionů eur a Rakušané 28 milionů. Obě strany uvedené částky beze zbytku vyčerpaly, takže v rámci finančních možností byly obě dvě strany stejně aktivní.

EURO: Jaký má česko-rakouská spolupráce potenciál do budoucna? Vidíte nějaká omezení jejího dalšího rozvoje?
HAVRÁNEK: Vzhledem k předchozímu období dojde v letech 2007 až 2013 v výraznému 2,5násobnému nárůstu financí, které budou ročně k dispozici. Také míra spolufinancování EU se zvýší. Domníváme se, že zájem o přeshraniční spolupráci na různých úrovních proto poroste. Operační program Přeshraniční spolupráce ČR-Rakousko se bude zaměřovat na zlepšení dopravní dostupnosti přeshraničního regionu, ochranu životního prostředí, rozvoj přeshraniční infrastruktury i služeb cestovního ruchu, dále na vzdělávání a sociální integraci, spolupráci hospodářských subjektů, transfer technologií a přeshraniční spolupráci územních samospráv na obou stranách hranice. Možné riziko vidím ve schvalování projektů, popřípadě jejich administraci. Počítá se totiž s tím, že budou posuzovány na obou stranách hranice.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze