Vavříny pro podivnou dvojici - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Vavříny pro podivnou dvojici

, Peter Coy,
Vavříny pro podivnou dvojici
Zdroj: Euro.cz

O letošní Nobelovu cenu se dělí psycholog a tradicionalista

Daniel Kahneman není ekonom, a právě to je možná jeden z významných důvodů, proč se letos stal spoludržitelem Nobelovy ceny za ekonomii. Osmašedesátiletý Kahneman je kognitivní psycholog a toto vzdělání mu umožňuje sledovat, jak lidé jednají v reálném životě. Rozhodně ne tím ultra-racionálním způsobem, který předpokládají učebnice. Podle Kahnemana a jeho zesnulého dlouhodobého spolupracovníka Amose Tverského homo economicus jedná krátkozrace, přespříliš věří svým prediktivním schopnostem a zcela iracionálně si rád pojišťuje levné domácí spotřebiče. Zkrátka, chová se skoro jako váš natvrdlý švagr. Když Kahneman ukázal, jak špatně lidé vyhodnocují své vyhlídky, slovy nominačního výboru pro udílení Nobelovy ceny tím “vážně zpochybnil empirickou hodnotu jednoho ze základních kamenů tradiční ekonomické teorie“.
Je dobrým znamením a dokladem zdravé pokory, že ekonomové, nebo alespoň nominační výbor, jsou ochotni udělit nejvyšší ocenění obrazoborci zvenčí. Minulý rok byla cena udělena jiné skupině novátorů – Georgi A. Akerlofovi, A. Michaelu Spencovi a Josephu E. Stiglitzovi – kteří se zabývali nestabilitou trhů v situaci, kdy kupující a prodávající nemají stejný soubor informací.
Snad aby zachoval rovnováhu, udělil Stockholm druhou polovinu Nobelovy ceny za letošní rok neochvějnému zastánci volného trhu, pětasedmdesátiletému Vernonu L. Smithovi. Smith, ekonom z Univerzity George Masona ve virginském Fairfaxu, je průkopníkem využívání experimentů k ověřování ekonomické teorie. Ze svých experimentálních aukcí vyvodil, že při nákupu a prodeji se lidé chovají racionálně, tedy právě tak, jak to tvrdí klasická teorie. „Smith jako první sledoval fungování poptávky a nabídky v laboratorním prostředí,” vysvětluje Smithův pokračovatel Charles R. Plott z kalifornského Institute of Technology. Je jistě paradoxní, že Smith je takovým zastáncem racionality trhů, že v roce 1991 v článku v Journal of Political Economy obvinil právě Kahnemana a Tverského, že „dlouhodobě ignorují protichůdné interpretace a důkazy“.
V oblasti tak spletité, jako je ekonomie, je docela možné, že pravdu mají Kahneman i Smith, přestože jejich pohledy na lidské jednání jsou diametrálně odlišné. Plott tvrdí, že co se týče kolektivního chování lidí v tržních situacích, má pravdu Smith. Dodává však: „Pokud se poté podrobně zaměříte na to, jak se rozhodují jednotlivci, dostanete se do daleko spekulativnější oblasti a tu opanoval Kahneman.”
Práce obou mužů měla i praktické dopady. Výzkum Smithe, Plotta a dalších přispěl k navržení podoby aukcí na privatizaci veřejných sítí, radiových a televizních frekvencí a dalšího státního majetku, prodej vládních dluhopisů a obchod s elektřinou a zemním plynem. Je ale zřejmé, že aukce jako vědní obor ještě má své mouchy, jak dokazuje kolaps špatně konstruovaných kalifornských trhů s elektřinou.
Co se týče Kahnemanovy práce, ekonomové z jeho myšlenek vycházejí při rozvíjení tržních mechanismů, které napravují charakteristické lidské omyly stejně, jako brýle upravují krátkozrakost. Jeden ze slibných projektů se zaměřuje na zvyšování nízké úspory domácností ve Spojených státech, aby lidé v důchodovém věku nestrádali. Richard H. Thaler z Chicagské univerzity a Shlomo Benartzi z Kalifornské univerzity v Los Angeles vytvořili program nazvaný Zítra uspořím víc, v jehož rámci se lidé zavážou, že část z každého budoucího zvýšení platu půjde přímo na jejich spořicí účty. Jelikož se toto zvýšení tedy na výplatní pásce vůbec neprojeví, zaměstnanci vlastně nechybí. Ideální příklad využití Kahnemanovy teorie.
Kahnemanův kolega Alan B. Krueger z Princetonu si vzpomíná, že když na začátku devadesátých let společně přednášeli, Kahneman (který vyrostl a studoval převážně v Izraeli) se chlubil, že nikdy v životě nechodil na žádné hodiny ekonomie. Přesto se podle Kruegerových slov Kahnemanova práce ubírá „stejným směrem jako ekonomie”. Pan Smith by možná nesouhlasil, ale dívat se zvenčí je někdy velká výhoda.

DVA LAUREÁTI – DVA POHLEDY NA LIDSKOU PŘIROZENOST

Vernon L. Smith,

ekonom z Univerzity George Masona, razil využití experimentů při ověřování ekonomické teorie. Zjistil, že lidé obvykle při nákupu v experimentálních aukcích jednají racionálně. Smithova průlomová práce vedla k vytvoření nové podoby aukcí na privatizaci a obchod s elektřinou.

Daniel Kahneman,

kognitivní psycholog působící na Princetonu, na základě svých experimentů prokázal, že lidé často v běžných situacích jednají iracionálně. Ekonomové vycházejí z jeho práce při navrhování mechanismů, které by iracionalitu napravily a například přiměly lidi více šetřit.

Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc
BusinessWeek

Překlad: Kateřina Šnajdrová