Vaši DNA, prosím - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Vaši DNA, prosím

, Tomáš Hořejší,
Vaši DNA, prosím
Zdroj: Euro.cz

Vlády členských zemí unie chtějí zřídit online databázi genetických vzorků

Vládci zemí Evropské unie jsou zřejmě v euforii boje proti organizovanému zločinu a terorismu rozhodnuti poskytovat svým policejním sborům další a další pravomoci. Naposledy se jejich diplomatičtí zástupci v Bruselu shodli na propojení národních databází DNA v jeden velký nadnárodní online registr. Policie se těší na zvyšující se „míru objasněnosti“, ochránci lidských práv ale bijí na poplach. Nebezpečí je zřejmě reálné, před možným zneužitím totiž nyní varuje dokonce i Evropský ochránce osobních dat Peter Hustinx.

Britové vedou.

O celoevropské databázi DNA zatím na veřejnost proniklo jen velmi málo. Ví se jen to, že velvyslanci členských zemí Evropské unie se ve čtvrtek 16. března shodli na nutnosti vytvořit systém „přímého a plně automatického propojení“ jednotlivých národních databází DNA. Zároveň rozhodli také o zřízení mezinárodní pracovní skupiny, která se bude zabývat problematikou výměny informací při vyšetřování trestné činnosti. A zadali jí hned i první úkol: do konce června má připravit právě návrh technického řešení propojení registrů DNA.
Dá se ale s velkou jistotou očekávat, že objednané „nejčistší“ technické řešení z dílny expertů politickou oponenturou neprojde. Každý stát unie má totiž pro odběr a uchovávání profilů DNA jinou legislativu a jeho občané odlišnou míru pochopení pro předávání citlivých informací politikům a policistům.
Plán Bruselu v obecných rysech patrně počítá s tím, že jednotlivé národní registry otisků kyseliny deoxyribonukleové budou propojeny do jediného, všem přístupného online registru. V případě schválení tak vznikne soubor bezmála tří milionů genetických vzorků, na jejichž základě se dají spolehlivě identifikovat například pachatelé trestných činů. Policejní experti pokládají otisk DNA při identifikaci za přesnější, než otisky prstů.
Jako první začal v roce 1987 s testy DNA britský Scotland Yard. Národní databáze DNA vznikla na ostrovech o osm let později, momentálně obsahuje 2,7 milionu genetických vzorků. Většina členských zemí Evropské unie (kromě Polska, Malty, Irska a Lucemburska) postupně následovala příkladu Londýna a v průběhu devadesátých let minulého století si zřídila vlastní národní genetické databáze. Česko si ji založilo a začalo plnit vzorky na přelomu let 2001 a 2002. Nyní je v registru na deset tisíc genetických profilů.
Evropští policejní experti vycítili v posledních letech příležitost k posílení svých pravomocí a začali prosazovat myšlenku, že v rámci efektivnějšího boje proti zločinu by bylo vhodné již existující registry propojit. Tento postoj posléze v zápalu boje proti teroristům a mafiánům převzaly i jednotlivé vlády členských zemí a dokonce i na vládách nezávislá Evropská komise.

Možná už brzy.

Při propojování databází pro policejní účely ale zdaleka nepůjde jen o databáze profilů DNA. Materiál Evropské komise „o výměně informací při vyšetřování trestných činů dle zásady dostupnosti“ počítá s tím, že po kyselině deoxyribonukleové mají přijít na řadu i další biometrická data, například otisky prstů, a následně i informace o držitelích střelných zbraních, data z registrů vlastníků automobilů a evidence občanů… Online zpřístupněny mají být také „telefonní čísla a jiné údaje týkající se komunikace“.
Na základě návrhu komise musejí „členské státy zajistit, aby ekvivalentní příslušné orgány a Europol měly online přístup k informacím obsaženým v elektronických databázích, pokud tyto orgány potřebují dané informace k plnění svých zákonných povinností v oblasti prevence, odhalování nebo vyšetřování trestných činů“. Nejsou-li požadované informace dostupné okamžitě, tedy online, ukládá dokument, že „určený národní orgán musí odpovědět do dvanácti hodin od obdržení žádosti“.
Česko by s propojením databází – alespoň z technického hlediska – nemělo mít žádné problémy. Většina evropských policejních sborů, včetně toho českého, totiž databázi DNA provozuje na zařízení CODIS, které jim zdarma poskytla americká FBI. „Když dostaneme pokyn, splníme ho,“ řekl týdeníku EURO ředitel Kriminalistického ústavu Jan Hlaváček.
Většina členských zemí Evropské unie by ráda měla celoevropskou databázi co nejdříve. „Návrh je opravdu těsně před dokončením. Bude ale záležet na rakouském předsednictví,“ tvrdí Ivo Malecha z odboru mezinárodní policejní spolupráce policejního prezidia.

Bublan chce víc.

Při vytváření jednotné evropské databáze DNA stojí ale před experty a politiky jeden zásadní problém: Čí genetické otisky by v ní vlastně měly být? Všech lidí, o které se kdy zajímala policie? Takže i obviněných? Nebo jen všech odsouzených?
Potíž je v tom, že jednotlivé státy unie mají pro pořizování a archivovaní vzorků DNA velmi odlišné právní normy. Ve Velké Británii umožňuje zákon z roku 2004 policii odebrat vzorek každému zadrženému. Je lhostejné, zda bude posléze odsouzen, nebo bude propuštěn jako nevinný. Jeho vzorek prostě v registru zůstane jednou provždy. Britská policie navíc může odebrat vzorky vlasů a slin i bez souhlasu podezřelého, třeba násilím. Takový přístup je ale v rámci Evropské unie zcela výjimečný. Například francouzské zákony umožňují ukládat do databáze pouze vzorky pachatelů násilné sexuální trestné činnost.
Česko je na tom podobně jako Francie, policie potřebujesouhlas vyšetřovaného. Při odmítnutí odběru DNA riskuje podezřelý maximálně padesátitisícovou pokutu. Zřejmě právě proto inspiroval britský přístup českého ministra vnitra Františka Bublana, který chce podobnou výsadu získat i pro tuzemskou policii. Násilné odebírání genetických vzorků hodlá legalizovat novelou trestního řádu.
„Pokud budou policisté oprávněni odebrat vzorek DNA i přes nesouhlas podezřelého nebo obviněného, může být takto získán spolehlivý a přímý důkaz, na jehož základě bude pachatel trestného činu usvědčen,“ obhajuje svůj záměr Bublan. Tvrdí, že nevinní se nemusejí ničeho bát, test DNA jim prý naopak může pomoci se „vyvinit“.
„Naši oponenti tvrdí, že násilný odběr vzorku DNA je brutální,“ řekl týdeníku EURO vedoucí bezpečnostně-právního oddělení ministerstva vnitra Karel Bačkovský. „Ale to je naprostý nesmysl. V podstatě jde o ohrnutí spodního rtu a setření slin,“ dodal.

Je to na poslancích.

Proti záměrům ministerstva vnitra se ale postavil například (nyní už bývalý) předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Karel Neuwirt. „Zpracování tak citlivých údajů je v zásadě bez souhlasu fyzické osoby předpisy Evropské unie zakázáno. Pokud k němu má dojít bez souhlasu, jak návrh zákona očekává, a to dokonce proti vůli subjektu údajů, měl by být tento postup umožněn jen v naprosto výjimečných případech,“ protestoval.
Návrh zatím neprošel, česká národní databáze se plní jen dobrovolně odevzdanými genetickými vzorky osob vyšetřovaných pro závažnější trestné činy (s trestem nad osm let). Ä samozřejmě vzorky nalezenými na místě činu. To se ale může brzy změnit. Sněmovními výbory totiž v tichosti prochází novela trestního řádu a zákona o policii, která umožní odběr vzorku DNA i bez souhlasu dané osoby.
„Nám nejde o rozšiřování právních důvodů pro získání vzorku DNA. I nadále platí, že chceme DNA odebírat, jen když ji potřebujeme jako důkaz,“ tvrdí vedoucí bezpečnostně-právního oddělení ministerstva vnitra Bačkovský. Dodává však, že policie potřebuje účinný nástroj, jak vzorek DNA získat i v případě odporu. „Poučený pachatel si zatím v podstatě může výbrat: buď zaplatí pokutu, nebo bude usvědčen,“ říká Bačkovský.
Návrh by umožňoval policii odebírat DNA všem obviněným. Podezřelým – před vznesením obvinění – pouze se souhlasem státního zástupce a za asistence zdravotnického personálu. Vnitro chce navíc „zpětně“ odebrat DNA i vytypovaným skupinám vězňů. Z bezpečnostních analýz totiž vyplývá, že loni spáchali recidivisté více než polovinu ze všech trestných činů.

Hustinx se zlobí.

Propojených databází s takovým množstvím citlivých osobních dat ale bude možné velmi snadno zneužít, tvrdí odpůrci pro Evropu navrhovaného řešení. Souhlasí s tím i uznávaný Evropský ochránce osobních dat Peter Hustinx.
„Přesnost těchto dat je přeceňována,“ prohlásil před týdnem v reakci na projednávaný návrh. „Evropská komise argumentuje ve svém návrhu tím, že jde daleko více o technickou než právní či politickou otázku. To ale není pravdivé a vede to pouze k obcházení zásadních témat,“ pokračoval Hustinx. „Faktem je, že propojené systémy – pokud vytvářejí nové cesty k osobním datům – zvyšují riziko pro občany. Proto je nezbytně nutné se celou věcí pečlivě zabývat a nemluvit o ní jako o nějaké technikálii,“ dodal.
Hustinx navíc řekl, že „rozhodně nedoporučuje“, aby se biometrická data typu vzorků DNA používala jako základní a klíčová data pro propojené databáze, na jejichž základě by se v nich dalo vyhledávat.

Jak se DNA testuje?
Na místě činu odebírají kriminalisté takzvané biologické stopy: krev, sliny, kousky kůže nebo vlasy. Forenzní genetickou analýzou získají profil DNA (jde v podstatě o řadu čísel) možného pachatele a porovnávají ho s profily podezřelých. Těm většinou odebírají DNA z ústní sliznice. Otisk DNA pořizují vědci přečtením krátkých úseků DNA, které leží mimo geny. Nenesou tedy žádné genetické údaje, ale jejich jedinečná kombinace umožňuje spolehlivou identifikace jejich „majitele“. S výjimkou jednovaječných dvojčat (jejich DNA je identická) je pravděpodobnost výskytu dvou shodných vzorků jedna ku pěti stům miliard.

František Bublan
Člověk si ani neuvědomuje, jaké stopy zanechává

EURO: Co říkáte návrhu propojit v Evrtopské unii online národní databáze DNA?
BUBLAN: To je zatím v návrhu, že. Vždy se to musí sladit s národní legislativou, jde o osobní, velmi citlivé údaje. Případná žádost musí být podložena odůvodněním. Nějaká zahraniční policie se může dotazovat na nějakou osobu, jestli náhodou nemáme její vzorek DNA. Za určitých podmínek by ho bylo možné poskytnout. Nebo naopak by se mohla dotazovat, zda ke vzorku DNA, který má, nemáme příslušnou osobu… Je to velmi diskutabilní, ale umím si představit, že při vyšetřování to pomůže.

EURO: Vynálezce metody identifikace na základě DNA Alec Jeffreys navrhoval zanést do registru vzorky všech občanů. Byl byste pro?
BUBLAN: (smích) No tak… Zase by to pomohlo třeba při vyviňování, velmi rychle, ne? Takže to může mít i pozitivní účinek.

EURO: Měly by to udělat všechny státy Evropské unie?
BUBLAN: Taková diskuse je zcela předčasná, ale třeba k tomu jednou dojde. Už dnes jsme identifikováni pomocí mobilů a všeho možného, člověk si ani neuvědomuje, jaké stopy zanechává.

EURO: Ze vzorku DNA se ale dají vyčíst genetické vlohy, nemoci…
BUBLAN: Nemoci a genetické vady se prý dají vyčíst i ze zornice. Pokud půjdeme v biometrii ještě kousek dál a zornice se stane dalším identifikačním prvkem, tak by mohl nastat problém.

EURO: Vy byste se nebál odevzdat svou DNA do národní databáze?
BUBLAN: Ne. Byl jsem se tam podívat a byl jsem ubezpečen, že vše je zabezpečeno dobře. Vzorky jsou vedeny odděleně, nepoznáte, komu patří. Ke ztotožnění musíte mít další práva.

EURO: A k evropské databázi budete mít důvěru?
BUBLAN: Myslím, že k propojení i se jmény nikdy nedojde. Ostatní státy na to nepůjdou. Já jednání sleduji, vidím, jak jsou někteří opatrní, jak si chrání osobní data svých občanů. Ale sdílení inforamcí, to je něco jiného.

EURO: Návrh zní: propojit online. Jak si to technicky představujete?
BUBLAN: Někde budou styčné body. Nebude to tak, že by se mohl napojit kdokoli z nějakého policejního oddělení. Styčný bod bude mít oprávnění a může se dotázat. Ale nikdy to není, že by všichni věděli o všem. Každý dotaz by byl zaznamenán, dalo by se to zpětně dohledat.

Ohodnoťte tento článek
Diskuze