V Německu se plýtvá víc - Euro.cz

Přihlášení

V Německu se plýtvá víc

, Josef Michl,
V Německu se plýtvá víc
Zdroj: Euro.cz

Pojištění placené státem je nutné valorizovat, říká ministryně zdravotnictví

Marie Součková (49), vystudovala fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy a poté pracovala jako sekundární lékařka na chirurgii, ortopedii a jako ambulantní specialistka v oboru ortopedie. Od roku 1992 provozovala soukromou lékařskou praxi v ortopedicko-rehabilitačně rekondičním centru v Chlumci. Od doby studií jezdila na dětské tábory jako zdravotnice, lékařka, vedoucí tábora. Nyní se specializuje na děti tělesně handicapované.
V roce 1995 vstoupila do ČSSD. V letech 1998 až 1999 byla předsedkyní okresního výboru ČSSD, od roku 1999 do roku 2001 předsedkyní severočeského krajského výkonného výboru ČSSD. V únoru 2001 ji krajská konference sesadila z funkce a nahradila nynějším náměstkem hejtmana Ústeckého kraje Jaroslavem Foldynou. V dubnu 2001 byla Marie Součková zvolena místopředsedkyní ČSSD poté, co ji ke kandidatuře vyzval Vladimír Špidla. Je přesvědčena, že má-li se funkce vykonávat zodpovědně, není dobré sedět na více židlích. Proto nekandidovala do Poslanecké sněmovny. V červenci 2002 byla jmenována ministryní zdravotnictví.
Je rozvedená, má dospělého syna a dceru. Hovoří německy a rusky, pasivní znalosti má v angličtině.

EURO: Teze střednědobé resortní politiky ministerstva zdravotnictví do roku 2006 jsou spíše přednáškou o tom, na co se v českém zdravotnictví nesmí zapomenout. Můžete srovnat do několika bodů nejdůležitější úkoly a přibližné termíny jejich splnění?
SOUČKOVÁ: Teze jsou vždycky jenom teze, protože nic nejde bez peněz. To znamená, že musíme dopracovat tuto politiku v souvislosti s nastartovanou fiskální reformou. Musí být jasně řečeno, kolika procenty se na financování zdravotnictví bude podílet stát, kolika procenty občan. Zatím se podílíme 13,5 procenta ze mzdy, a to je tabu. Nepočítá se s tím, že by tato procentuální účast zdravotního pojištění měla být zvyšována. Jinou věcí jsou platby, které za pojištěnce hradí stát. To se týká pěti milionů šesti set tisíc občanů. Nemohu se smířit s principem nastaveným ve fiskální reformě, že by se tyto platby nevalorizovaly s ohledem na růst mezd, důchodů, sociálních dávek. Pak jsou zde osoby samostatně výdělečně činné a další otázky, o kterých musíme vést zásadní diskusi.

EURO: Jaké otázky?
SOUČKOVÁ: Například spoluúčast pacienta na úhradě nákladů na stravování a služby při pobytu v nemocnici.

EURO: Počítáte s tím, že by si pacienti připláceli?
SOUČKOVÁ: Až budeme mít specifikovaný standard, bude v rámci zdravotního pojištění, a to, co bude nad jeho rámec, se musí nějakým způsobem doplatit. Takže připouštíme i to, že budeme hovořit o spoluúčasti na stravném. A je otázka, kolik to bude. Musíme o tom diskutovat napříč politickým spektrem.

EURO: Kdy by se měl k tezím vyjádřit Parlament?
SOUČKOVÁ: Nevím, kdy to přijde do schůze Parlamentu. Myslím si, že to může být i na dubnové schůzi.

EURO: Pak se budou teze rozpracovávat…
SOUČKOVÁ: Ano, pak bude ministerstvo teze rozpracovávat a mezitím – doufám – bude přijata reforma veřejných financí. V souladu s ní budeme tyto otázky rozpracovávat.

EURO: A nebude-li přijata?
SOUČKOVÁ: Já tuto eventualitu nepřipouštím.

EURO: Jaká je úroveň zdravotní péče v Česku v mezinárodním srovnání?
SOUČKOVÁ: Patříme mezi nejvyspělejší země v rámci Evropy. Z hlediska kojenecké úmrtnosti zaujímáme čtvrté místo, jsme před Francii, před Nizozemskem. Musím říci, že se u nás prodlužuje střední délka života, máme programy pro veškeré věkové skupiny, i pro handicapované. Snažíme se o jejich plnou integritu do společnosti a využití jejich pracovních schopností.

EURO: To je výsledek posledních čtrnácti let, nebo se pro to vytvářely předpoklady už předtím?
SOUČKOVÁ: Řekla bych, že i před rokem 1989 bylo naše zdravotnictví na velmi době úrovni, jen v něm nebyl princip rovnosti. Objevovala speciální zařízení jen pro vyvolené. Nerovnost byla i v přístupu k lékům. Mnozí lidé měli za hranicemi příbuzné, kteří jim posílali léky, a ty byly kontrolovány a úředně se rozhodovalo, zda budou vydány. To byla hrozná doba.

EURO: Dnes je ta rovnost větší?
SOUČKOVÁ: Samozřejmě. Dnes se nerozlišuje, zda jde o podnikatele, politika. Člověk lék dostane na základě své choroby a potřebnosti.

EURO: Finanční ohledy nehrají roli?
SOUČKOVÁ: Hrají roli pouze v tom, jde-li opravdu o osobu sociálně velmi slabou. Tam existují výjimky, ale výjimky se udělují na základě zdravotního stavu. Ve všech skupinách léků máme ty, které jsou plně hrazeny, a pak ty, které jsou s doplatkem. V každé skupině existuje lék, který je plně hrazen z pojištění.

EURO: Sociálně slabší člověk má tedy stejné možnosti se dobře vyléčit jako ten bohatší?
SOUČKOVÁ: Ano. Je tady princip rovnosti, protože naše zdravotnictví je založeno na principu solidarity majetného s nemajetným, zdravého s nemocným a také mladého se starým.

EURO: Takže existují-li léky, na které se připlácí, je to vlastně balast, protože léky, které hradí pojišťovna, jsou stejně dobré.
SOUČKOVÁ: Každý lék je hrazen pojišťovnou, ale v různé míře.

EURO: Snese srovnání s Evropou i náš systém zdravotnictví, nejenom péče sama?
SOUČKOVÁ: Ano. Myslím, že financí, které jdou do zdravotnictví, není málo. Ale vzhledem k tomu, že naše síť zdravotnických zařízení je přebujelá, spotřebuje daleko víc peněz, než kdyby byla optimální. A čím máte větší přebujelost, tím se procento kvality snižuje a zvyšují se výdaje. Například v Německu čerpá zdravotnictví oproti nám výdaje zhruba čtyřnásobné a stejně není o nic lepší. Jde do něj spousta peněz, ale výsledky jsou zhruba stejné a v něčem jsme třeba lepší.

EURO: Takže nehospodárnost je v německém zdravotnictví vyšší než u nás?
SOUČKOVÁ: Ano.

EURO: Lékaři někdy tvrdí, že při současné úrovni financí, které jdou do zdravotnictví, nebude nadále možné zabezpečit takovou úroveň péče, jaká je dnes. Myslíte si to také?
SOUČKOVÁ: Na část otázky už jsem odpověděla tím, že máme přebujelou síť zdravotnických zařízení. Druhou věcí je, zda budeme skutečně uplatňovat principy kvality a certifikace. To nám pomůže k efektivitě. Další věcí je, že po stanovení standardů můžeme specifikovat nadstandardy. Na standardizaci už pracujeme. Nejenom prostřednictvím systému DRG (Diagnoses Related Groups – pozn. EURO), což je standardizační systém pro akutní péči, ale vypracovávají se také vzorce pro péči chronickou a následnou péči. Dále budou standardy ambulantní a farmakologické. Věci, které budou nad, budou uhrazovány buď v hotovosti, nebo komerčním připojištěním, u sociálně slabších to může být například nějakou dávkou.

EURO: Jenže DRG se zavádí už pět let a pořád ještě není.
SOUČKOVÁ: Tak vidíte! Přišla jsem do funkce 15. července 2002 a hned jsem startovala DRG projekt a v roce 2004 už budeme republiku překlápět na tento systém.

EURO: Nicméně pět let, během nichž se kolem standardů jen přešlapovalo, je dost, nemyslíte?
SOUČKOVÁ: Já to nebyla. Vidíte, že jsem přišla a že jsem toho udělala dost. Myslím, že hodně.

EURO: Například?
SOUČKOVÁ: Podařilo se především zintenzivnit práce na legislativních normách. Na zákonech o zdravotní péči, zdravotnickém zařízení, o lékařských a nelékařských povoláních. Další jsou v různých stadiích projednávání a posunou nás o velký kus dál.

EURO: Jsou čeští lékaři opravdu na takové špičkové úrovni, jak sami o sobě tvrdí?
SOUČKOVÁ: Opravdu jsou. Budete se divit, ale máme velmi schopné týmy a už v současné době jezdí mnoho profesorů nebo primářů operovat za hranice. Ale já si říkám, proč by naopak nejezdili občané Evropské unie k nám a my jim tady nejen poskytovali péči, kterou budou potřebovat, ale byli bychom i centrem, které bude učit lékaře z unie praktikám a technologickým operativním i experimentálním postupům. V některých oborech jsme totiž jedineční.

EURO: Čím to je, že jsme tak dobří?
SOUČKOVÁ: Máme kvalitní školství. Univerzita Karlova i ostatní univerzity v republice patří mezi renomované. Právě zákon, který je v Parlamentu, bude umožňovat našim lékařům i ostatním zdravotníkům plnou kompatibilitu s právem Evropské unie z hlediska způsobilosti k výkonům. To je podstatné. Opustíme léta v Česku zavedený dvouatestační systém a zavedeme jednoatestační s tím, že výuka po absolvování lékařské fakulty bude delší. Nicméně po první atestaci už člověk bude moci jít do praxe a být třeba samostatným specialistou. Nebude muset čekat, až bude mít deset let praxe, protože náplň vzdělávání bude taková, že bude odpovídat náplni druhé atestace. Souvisí to s přizpůsobováním se systémům Evropské unie a s možnostmi, aby naši lékaři mohli vykonávat praxi v zahraničí a zahraniční zase u nás. Jako příklad uvedu kauzu dětští lékaři. Prý se ruší! Nikdy jsme nic takového neřekli. Od roku 1992 každý absolvuje lékařskou fakultu jako všeobecný lékař. Potom se z nabídky rozhoduje, zda se vydá cestou chirurgických, nebo interních oborů, anebo se stane praktickým lékařem – pro děti a dorost, nebo pro dospělé. A protože v zemích unie je obor rodinný lékař, který v Česku není, tak zde nemohu tuto normu nezavést. Musím tuto nabídku mít, i kdyby byli jen jeden nebo dva žadatelé.

EURO: Nebojíte se, že naši skvělí doktoři i zdravotní sestry budou houfně opouštět republiku za lepším bydlem v zahraničí?
SOUČKOVÁ: Nechci a nemohu bránit zdravotnickým pracovníkům, aby hledali uplatnění v zahraničí. Nicméně chci, aby naše země měla dostatek odborných i technických kapacit k tomu, aby byla naše zařízení vyhledávána pacienty z Evropské unie. V tom máme velký potenciál. Jako jediná země bývalého komunistického bloku máme centrum plicních transplantací, dobrý zvuk má naše dětské lékařství, a tak by se dalo dlouho pokračovat.

EURO: Nemůže se stát, že ekonomicky zajímaví zahraniční pacienti vytlačí z některých zdravotnických zařízení obyčejné české pacienty „na pokladnu“?
SOUČKOVÁ: Zdravotní péče bude vždy poskytována bez rozdílu každému, kdo ji bude potřebovat. Pacienti ze zahraničí budou mnohdy využívat propojení systému zdravotního a sociálního zabezpečení a jejich „ekonomická zajímavost“ je spíše jen slovní hříčkou.

EURO: Považujete za šťastný nynější model organizace zdravotní péče, kdy bývalé státní okresní nemocnice přešly do kompetence krajů?
SOUČKOVÁ: Je správné, aby o poskytování zdravotní péče rozhodovaly kraje, které jsou blíže k občanovi. Ministerstvo je samozřejmě nadále garantem kvality péče, a chci, aby jeho významná role byla v preventivních programech.

EURO: Můžete se spolehnout na to, že také kraje budou optimalizovat svá zdravotnická zařízení?
SOUČKOVÁ: Kraje postupně dokončují své zdravotní plány, shodli jsme se na datu 30. června 2003 jako termínu uzavření hospodářských auditů a na dalším jednání. Je však na krajích, jak budou reflektovat potřeby občanů a jaké postupy zvolí. Mohou počítat s naší plnou spoluprací.

EURO: Je problém zadlužení bývalých okresních nemocnic tak vážný, že by mohl ohrozit existenci některých z nich?
SOUČKOVÁ: Jak už jsem říkala, v červnu mají být uzavřeny audity hospodaření a pak se bude jednat také o ekonomických záležitostech. Řešení vyplyne z těchto analýz a také z dosavadní praxe hospodaření převedených zařízení.

EURO: Lékaři se čas od času dopouštějí chyb. Kolik takových případů se registruje za rok?
SOUČKOVÁ: To jsou spíše otázky, kterými se zaobírají krajské úřady, pojišťovny, lékařská komora. Ve většině případů se neprokáže pochybení. Nezávislé soudy si stanoví posudkové lékaře a odborníky, kteří zváží, zda bylo vše podniknuto tak, jak mělo být. Licence pro soukromou sféru uděluje lékařská komora a ta má také v kompetenci tuto licenci případně odebírat.

EURO: Jde o to, zda malý počet zjištěných pochybení vyjadřuje reálný stav nebo to třeba nevyplývá z nízkého právního vědomí a sebevědomí pacientů.
SOUČKOVÁ: Já si myslím, že naši pacienti mají velmi vysoké právní povědomí a využívají svých možností. Řekla bych, že ještě ve větší míře, než je obvyklé.

EURO: Obvyklé kde?
SOUČKOVÁ: Myslím, že v poslední době se daleko více než v minulosti objevují v této oblasti soudní spory a jednání.

EURO: Vztah lékař – pacient je v Česku v pořádku?
SOUČKOVÁ: Myslím, že se na to moc nepamatovalo a mrzí mne, že Parlament nepřijal některé zákonné normy, které stanovovaly práva pacienta a lékaře a systémy vedoucí k nastavení těchto vztahů.

EURO: Jaké normy například?
SOUČKOVÁ: Právě do zákona o zdravotní péči dáváme, jaká jsou práva i povinnosti pacienta. Osobně musím říci, že pacient má právo, aby byl plně informován o svém zdravotním stavu, o principech onemocnění, možnostech léčby.
Zavádí se to tím způsobem, že do nových zákonných norem dáváme registr o vzdělávání lékařů i ostatních zdravotnických pracovníků, kde si bude moci pacient zjistit, zda se lékař vzdělává či nevzdělává. Pak je tu princip povinného celoživotního vzdělávání pro lékaře.

EURO: Takže i každý praktický lékař se celoživotně vzdělává?
SOUČKOVÁ: Ano i praktický lékař. Nyní to dáváme do zákonných norem. I v současné době praktičtí lékaři procházejí různými semináři, kursy, seznamují se s novými poznatky. Vždyť na to máme doškolovací ústavy. A místa jsou stále zaplněna.

EURO: Za cestu k větší hospodárnosti, ale současně i efektivnosti zdravotního systému považují někteří odborníci finanční zainteresovanost pacientů například prostřednictvím osobních účtů. Počítá se v koncepci zdravotnické politiky s něčím takovým?
SOUČKOVÁ: To je otázka transparentnosti, tento princip je možný, ale musíme nastavit ten principiální systém transparentnosti služeb.

EURO: A potom by bylo možné zavést osobní účty?
SOUČKOVÁ: Samozřejmě. Nejde všechno udělat naráz nebo chaoticky. První věcí je zamezit zneužívání zdravotní péče, což předpokládá síťově propojit systémy nemocniční, ambulantní i lékárenské. A mít identifikátor, jehož prostřednictvím bude mít lékař na kterémkoli místě v republice přístup k datům o veškerých vyšetřeních. Čili nebude důvod dělat některá vyšetření duplicitně.

EURO: Počítá se s rozšířením komerčního zdravotního pojištění?
SOUČKOVÁ: Záleží na tom, jak se o této otázce dohodneme v Parlamentu. Myslím si, že toto téma chce diskusi. A jestliže už v současné době máme v nemocnicích některá vybavení, na která si klient připlácí, je otázkou, zda to bude platit „cash“ nebo se na to připojistí.

EURO: Principiálně nejste proti tomu?
SOUČKOVÁ: Principiálně si myslím, že o tom lze uvažovat.

EURO: Podporovala byste zvýšení zdravotního pojištění pro samostatně výdělečně činné osoby?
SOUČKOVÁ: V rámci reformy fiskální politiky se musejí udělat i dílčí kroky v oblasti zdravotního pojištění. Toto je jeden z nich.

EURO: Myslíte si, že budete mít příležitost své záměry uskutečnit?
SOUČKOVÁ: Myslím, že slabou pozici ve vládě nemám. Pokud se podíváte na návrhy zákonů, které jsem předložila vládě, tak prošly, a ze zákonů předložených Parlamentu je velká většina už v Senátu.