V kosmonautice ujíždí Evropě vlak. Do výzkumu vesmíru investuje Brusel miliardu eur - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

V kosmonautice ujíždí Evropě vlak. Do výzkumu vesmíru investuje Brusel miliardu eur

,

Nedávný úspěch americké firmy SpaceX, jež jako historicky první soukromá společnost na světě dopravila lidskou posádku k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), či zdařilý pokus Číny o přistání její družice na odvrácené straně Měsíce jasně ukázaly, které mocnosti aktuálně udávají tempo na poli výzkumu vesmíru. Evropa stojí v současnosti opodál, ovšem podle jejího komisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona se to do budoucna změní. Pomoci tomu má investice v celkové výši jedné miliardy eur (zhruba 27 miliard korun) i příští unijní rozpočet na období let 2021 až 2027.

Po značnou část druhé poloviny dvacátého století spolu o pomyslnou vesmírnou nadvládu soupeřily výhradně Spojené státy americké a Sovětský svaz. Na přelomu tisíciletí se ale v oblasti kosmického výzkumu začaly čím dál více angažovat i jiné země v čele s Japonskem, Čínou, Kanadou či Indií.

Také Evropa si postupem času uvědomila, že je potřeba zbavit se její dlouholeté závislosti na USA, respektive Rusku – ať už co se týče komunikačních technologií, či schopnosti vynášet do vesmíru družice a další satelity pomocí vlastních raketových nosičů. To se jí nakonec díky navigačnímu systému Galileo a raketám rodiny Ariane podařilo, ovšem jak ukazují nedávné události, ve srovnání se světovou konkurencí začíná opět poněkud ztrácet.

Mohou za to především úspěchy společnosti SpaceX vlastněné miliardářem a filantropem Elonem Muskem. Ta nejen že v rámci své květnové mise již navždy přepsala dějiny kosmonautiky, ale zároveň významně pokročila i na poli opětovně použitelných, a tím pádem ekonomicky efektivnějších raketových nosičů, což je oblast, na níž je v posledních letech ze strany všech zainteresovaných subjektů kladen čím dál větší význam.

Lidé, kteří mají na starém kontinentu záležitosti týkající se kosmického výzkumu a kosmu jako takového na starosti, si tuto skutečnost, zdá se, uvědomují a hodlají učinit opatření, jež to mají napravit.

„Vesmír je jednou ze silných stránek Evropy a my sami si zajistíme prostředky k tomu, abychom zrychlili,“ řekl v rozhovoru pro agenturu Reuters eurokomisař Breton.

Ve stopách Muskovy SpaceX

Jednou z prvních věcí, jež mají v tomto ohledu dostat evropské země zpět do sedla, je podepsaní miliardové dohody mezi EU a soukromou francouzskou společností Arianespace, která ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) stojí za již zmíněnými raketami typu Ariane. Na jejich vývoji usilovně pracuje od sedmdesátých let minulého století, přičemž její nejnovější přírůstek – Ariane 6 – má podle aktuálních plánů spatřit světlo světa již příští rok. A přestože ještě není zcela dokončena, v kuloárech se už mluví o její následovnici.

„SpaceX změnila standardy pro lety (nosných) rakety, takže Ariane 6 je jen dalším nezbytným krokem, nikoliv posledním: musíme začít přemýšlet o Ariane 7,“ objasnil Breton.

K povzbuzení aktuálně podfinancovaného kosmického sektoru má přispět rovněž Evropský vesmírný fond disponující finanční kapacitou další miliardy eur, o nějž se sám pětašedesátiletý Francouz hodlá zasadit. Jeho smyslem je přilákat soukromé firmy i nově vzniklé startupy, které by do odvětví mohly přinést vítanou konkurenci a čerstvé nápady. Pomoci by taktéž měl chystaný rozpočet Evropské unie na období let 2021 – 2027, z něhož by ideálně mohlo být k dispozici až 16 miliard eur (přibližně 432 miliard korun).

Starlink na evropský způsob

Vývoj znovupoužitelných nosných raket není jedinou oblastí zájmu, na níž by se podle Bretona měla ESA a ostatní vesmírné agentury působící v Evropě soustředit. Také na poli vysokorychlostního internetu totiž Evropa ve srovnání s USA poněkud zaostává. Zatímco satelitní konstelace Starlink Muskovy SpaceX, která tuto službu bude nabízet, je již zčásti vybudována, v případě evropských zemí se o ní zatím vedou pouhé diskuze.

Poněkud pozitivněji to naopak vypadá s navigačním systémem Galileo, který je zdejší obdobou amerického GPS. Nová generace satelitů, které budou „nejmodernější svého druhu“, by měla být do vesmíru vyslána oproti původním plánům s tříletým předstihem, tedy již v roce 2024. Družice jsou navrženy tak, aby spolu dokázaly vzájemně komunikovat a poskytovaly přesnější signál než jejichž předchůdkyně.

V kosmonautice ujíždí Evropě vlak. Do výzkumu vesmíru investuje Brusel miliardu eur
3 (60%) 2 hlasování
Zdroj: www.reuters.com
Diskuze