V HITLEROVĚ DUCHU PROTI HITLEROVI - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

V HITLEROVĚ DUCHU PROTI HITLEROVI

, Jaroslav Plesl,
V HITLEROVĚ DUCHU PROTI HITLEROVI
Zdroj: Euro.cz

Francouzská justice usiluje o mezinárodní cenzuru internetu

Je libo zachovalou vlajku Hitlerjugend? Necelý metr dlouhý kus černé látky trojúhelníkového tvaru s červenobílým kosočtvercem, v jehož středu se skví hákový kříž, je k mání ve veřejné dražbě zatím za šest set dolarů. Historicky cenný kousek potěší každého sběratele se zálibou v nacistických památkách. Stačí se připojit na aukční stránky internetového portálu Yahoo! a stihnout uzávěrku dražby, která začala minulou středu a potrvá přesně týden. „Dražitelé ze zahraničí jsou vítáni! stojí na internetové stránce, kterou lze nalézt na adrese http://page.auctions.yahoo.com/auction/6846524.
Jsou lidé, kterým vlajka Hitlerjugend pod vánočním stromečkem jistě udělá radost. Na dárky podobného typu se však Evropané koukají trochu jinak než Američané. Nejnověji se o tom přesvědčila právě americká společnost Yahoo!, jejíž francouzská pobočka se před časem ocitla před soudem kvůli tomu, že prostřednictvím stránek ve francouzštině umožňuje uživatelům připojení do virtuálních aukčních síní, kde se draží mimo jiné předměty z éry nacistického Německa.
Minulé pondělí si právníci Yahoo! vyslechli rozsudek: soud nařídil společnosti zablokovat pro francouzské uživatele přístup na americké aukční stránky s nacistickými pamětními předměty. Soudce Jean–Jacques Gomez dal Ameri–čanům tři měsíce na to, aby nainstalovali na francouzské stránky Yahoo! filtrovací systém na bázi klíčových slov. Pokud tak firma z kalifornské Santa Clary neučiní do devadesáti dnů, bude muset za každý den prodlení zaplatit pokutu stanovenou soudcem na patnáct tisíc eur.

Pod prvním dodatkem.
„Rozsudek je nebezpečným precedentem pro země, které se snaží uplatnit restriktivní opatření směřující k potlačení svobody projevu mimo jejich vlastní území, řekl týdeníku EURO James Dempsey z washingtonského Centra pro demokracii a technologie. Soudí, že francouzský rozsudek může mít celosvětově katastrofální následky pro uplatňovaní svobody slova. „Miliony lidí, malých firem a neziskových organizací jsou dnes internetovými vydavateli. Když budou moci být kdykoli pohnáni k zodpovědnosti kvůli porušování různých národních zákonů, které se neustále mění, bude to mít zdrcující efekt na svobodu slova a internetové podnikání, říká Dempsey, který se vlivem informačních technologií na demokratické systémy zabývá už od osmdesátých let.
Není divu, že se Dempsey zlobí. Američané totiž nemají rádi cenzuru. První dodatek americké ústavy umožňuje velice široký výklad pojmu ochrana projevu. Vejde se pod něj nejen nacistická a komunistická propaganda, ale také šíření nenávisti rasové i proti homosexuálům. Pokud se ovšem terčem výhrůžek stanou konkrétní lidé, jde všechna tolerance stranou. Před třemi lety se o tom přesvědčil Richard Machado, čerstvě naturalizovaný Američan ze Salvadoru. Z počítačové pracovny na půdě Kalifornské univerzity v Irvine rozeslal Machado šedesát e–mailů na adresy studentů asijského původu. „Jak vidíte, nenávidím Asiaty, vás nevyjímaje. Všechny vás dostanu a zabiju. Svoji kariéru postavím na tom, že si vás všechny osobně najdu a zabiju, napsal Machado ve svém e–mailu.
Jak později oznámila CNN, Machado byl vypátrán, zatčen a postaven před soud. „Když někomu hrozíte zabitím a člověk, kterému vyhrožujete, bere vaše slova vážně, tak vás ústava nechrání, říká profesor Eugene Volokh z právnické fakulty Kalifornské univerzity v Los Angeles.

První cenzura.
Krása internetu spočívá mimo jiné v tom, že je možné se k němu připojit téměř z kteréhokoli místa na
světě. Za neotřesitelný byl také dlouho vydáván fakt, že internet vlastně není možné cenzurovat. Jako příklad byly dávány neúspěšné snahy čínských komunistických úřadů. Rozsudek francouzského soudu je historicky prvním pokusem o mezinárodní cenzuru internetu.
Soudce Gomez v odůvodnění uvedl, že je možné zablokovat až devadesáti procentům francouzských uživatelů přístup na inkriminované internetové stránky. Technické řešení, s nímž má Yahoo! na základě rozsudku přijít, posoudí tříčlenný mezinárodní panel. Jeho dřívější nález uvádí, že je možné až sedmdesát procent uživatelů odblokovat podle označení jejich poskytovatele internetového připojení (ISP), dalších dvacet procent pak podle sledování klíčových slov zadávaných do hledače na stránkách Yahoo!.
List The Wall Street Journal dal široký prostor argumentaci advokáta Yahoo! Grega Wrenna, který s rozsudkem samozřejmě nesouhlasí. „Kdykoli bude na stránce připomínající oběti holocaustu zmíněno slovo Hitler, bude stránka automaticky zavřena, uvedl Wrenn. Tvrdí, že není možné vůbec mluvit o efektivním rozsudku, protože fakticky není možné jej naplnit.
Další americký list The New York Times ovšem připomněl soudcovu poznámku, že Yahoo! dokáže identifikovat francouzské uživatele natolik dobře, že na jimi navštěvované stránky umí umístit reklamu ve francouzštině.

Dostaly strach.
Yahoo! se zatím odmítá smířit s tím, že francouzskou bitvu prohrála. Její advokáti připravují odvolání a právní zástupce Wrenn tvrdí, že o celé věci musí v konečné instanci rozhodnout americký soud. Podle jeho výkladu totiž francouzský soud vydal opatření směřující proti operaci spravované na počítačích umístěných v USA.
Právní experti odhadují, že spor bude pokračovat dlouhé měsíce a možná roky. Další americké firmy se rozsudku zjevně zalekly, zvláště když se dozvěděly, že příště by se předmětem žaloby mohly stát i jejich francouzské operace. „Boj teprve začal, uvedl po vynesení rozsudku Marc Knobel z francouzské antirasistické organizace Licra, která proces proti Yahoo! iniciovala. Za cíl další žaloby označil internetový obchodní dům Amazon.com, který údajně také umožňuje dražit nacistické historické předměty. „To musí být nějaký omyl, uvedla mluvčí Amazon.com Patty Smithová a dodala, že její firma monitoruje své aukční stránky a vyřazuje všechny nacistické předměty.
Knobel se před novináři pochlubil také svým dalším úspěchem. Uvedl, že virtuální aukční síň eBay zhruba před dvěma týdny zavedla filtrovací systém, který francouzským uživatelům zabraňuje v přístupu na stránky s nacistickou tematikou.

Technicky nemožné
Obě strany sporu mají na technickou realizaci rozdílný názor. Pařížská justice se domnívá, že vyhledávací server může použít kombinaci zakázaných internetových adres, klíčových slov a programů požadujících od uživatelů potvrzení národnosti, aby byli Francouzi vyřazeni. Představitelé samotného Yahoo! argumentují, že takový mechanismus je přinejmenším chybný. Existuje totiž množství možností, jak mohou návštěvníci internetu zamaskovat svou identitu. Samozřejmě není možné uhlídat, zda obyvatelé země galského kohouta zodpoví zmíněný dotaz pravdivě. „Technicky je velmi složité, až nemožné, zajistit, aby se francouzským uživatelům nezobrazovaly závadné stránky na Yahoo!. Jednoznačná a spolehlivá identifikace uživatele neexistuje, potvrzuje technický ředitel českého portálu Atlas Michal Bláha. Rozsudek tak působí jako vynucený výsledek rigidity francouzských právních norem, ale efektivně nesplnitelný požadavek.
Jednoduché není ani znepřístupnit stránky s problematickým obsahem. „Odfiltrovat lze to, co se dá jasně popsat. Slova jako Nazi, Heil Hitler a podobně i v nějaké konotaci. Ale filtr nemá umělou inteligenci, takže neodhalí slova jako N*A*Z*I nebo například Vlastenecká republikánská nacionální fronta, upozorňuje Jiří Hlavenka z vydavatelství Computer Press. Dodává, že pokud zaměstnanci portálu objeví konfliktní stránku, mohou ji sami vymazat z vlastní databáze. „Provozovatel nacistického serveru si ale změní adresu, a tak to může jít stále dokola.

Milan Štoček