Utahování šroubů. Strojírenský průmysl čeká po letech růstu pokles o dvě procenta - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Utahování šroubů. Strojírenský průmysl čeká po letech růstu pokles o dvě procenta

, Dalibor Dostál, Profit,
Utahování šroubů. Strojírenský průmysl čeká po letech růstu pokles o dvě procenta
Zdroj: Martin Pinkas

Vývoj posledních měsíců, kdy se objem nasmlouvaných zakázek ve strojírenském průmyslu dramaticky snížil, ukazuje, že se blíží pokles strojírenského průmyslu. Po několika tučných letech se tak české strojírenství připravuje na hubenější léta. Nejméně příští dva roky musí klíčový obor české ekonomiky počítat s poklesem. V letošním roce to bude v průměru o dvě procenta. V roce 2021 pak výkon strojírenské výroby klesne o dalších 0,7 procenta.

Poklesu se obávají zejména malé a střední firmy. V jejich případě může být dopad ekonomického ochlazení ještě výrazně vyšší než očekávaný průměr.

„Pro rok 2020 předpokládáme pokles tržeb ve výši 12 až 15 procent, tuto ztrátu budeme kompenzovat již rozpracovanými novými projekty,“ konstatuje Lubomír Stoklásek, generální ředitel společnosti Agrostroj Pelhřimov. „Očekáváme pokles obratu i ziskovosti minimálně o deset procent, snaha o udržení ziskovosti zvýší tlak na snížení cen od dodavatelů,“ dodává Tomáš Jahn, ředitel firmy Stasto Automation.

Na vině brexit i Trump

Na tuzemské strojírenství velmi tvrdě dopadne kombinace mezinárodních vlivů a tuzemského vývoje. „Nepříznivé vlivy, které již delší dobu působily na některé segmenty strojírenského průmyslu společně s aktuálním vývojem na zahraničních trzích, jako je zpomalení německé ekonomiky, brexit, celní válka mezi Čínou a USA a všeobecně růst nákladů většinou převyšující růst produktivity práce, se projevily do očekávání ředitelů strojírenských firem,“ říká Alena Burešová, ředitelka pro průmysl poradenské společnosti CEEC Research.

Strojírenství
Tvoří jeden z pilířů českého průmyslu a je také tradičně významným exportním odvětvím, 80 až 90 procent z jeho produkce se vyváží. Z hlediska celkových tržeb je třetím největším sektorem průmyslové výroby v Česku.

To potvrzují šéfové tuzemských firem. „V letošním roce očekáváme pokles tržeb a ziskovosti, a to z důvodů spojených s brexitem a neustálých celních válek mezi Čínou a USA, rostoucích cen energií a oceli, ale také kvůli nárůstu mezd a očekávaným inflačním tlakům od všech našich dodavatelů. Ziskovost naší firmy bychom rádi udrželi i přes desetiprocentní pokles tržeb. Půjdeme cestou zvyšování produktivity, hledání levnějších dodavatelů při zachování kvality,“ popisuje situaci typickou pro automobilový průmysl Petr Novák, generální ředitel a jednatel firmy Koyo Bearings Česká republika.

Na jedné straně podle odborníků dochází k určitému návratu k normálu, další vývoj však vzbuzuje obavy. „Po několikaleté velmi úspěšné růstové fázi, kdy firmy českého strojírenského průmyslu měly často převis zakázek nad svými kapacitami, nestíhaly plnit zakázky včas nebo nemohly přijímat zakázky nové, dochází ke stabilizaci a pro některé firmy k zásadnímu zhoršení situace. Tomu odpovídá i dramatické snížení nasmlouvaných zakázek. Oproti minulému pololetí, kdy byly strojírenské firmy zabezpečeny v průměru na deset měsíců dopředu, došlo k poklesu nasmlouvaných zakázek v průměru na měsíců sedm,“ dodává Alena Burešová.

Propad zpomalí digitalizace

Zmírnit negativní dopad očekávaného vývoje má podle šéfů firem především jeden recept – rostoucí digitalizace a automatizace. Právě ty by měly omezit růst nákladů související se zvyšováním mezd v posledních měsících.

„Pro zachování konkurenceschopnosti českého strojírenství budou investice do digitalizace, robotizace a nových technologií nutností. Získáme tak větší flexibilitu v reakcích na požadavky zákazníka, stabilní procesy a vyšší produktivitu. Základními pilíři úspěchu v továrnách budoucnosti nebudou pouze lidé a stroje, ale i data,“ říká Milan Šlachta, reprezentant Bosch Group v České republice a na Slovensku.


Český kapitál v úzkých. Zpomalení ekonomiky jako první postihne strojírenství

 Strojírenství - ilustrační foto


O to, kdo vytvoří digitální budoucnost českého strojírenství, v současnosti soutěží několik klíčových firem. „Digitalizace je to nejlepší řešení pro firmy všech velikostí, které si chtějí dlouhodobě udržet konkurenceschopnost a růst. Digitalizace se stává nedílnou součástí všech oblastí průmyslové výroby,“ říká Eduard Palíšek, generální ředitel společnosti Siemens Česká republika. Samotná firma přitom již digitalizovala své vlastní továrny ve Frenštátě pod Radhoštěm a v Mohelnici. „Digitální továrna není abstraktní pojem, ale realita,“ dodává Tomáš Duba, ředitel obchodního úseku Motion Control Operating Company Digital Industries firmy Siemens.

Digitalizace podle něj zasahuje do každé fáze životního cyklu stroje a výrobku. Od návrhu stroje nebo linky přes jeho optimalizaci, vyprojektování, uvedení do provozu a následný servis.

Mnoho českých výrobců již podle odborníků s digitalizací začalo, většinou však chybí páteřní systém, který by jednotlivá řešení propojil do jednoho celku a zajistil, aby spolu všechny dílčí systémy komunikovaly a spolupracovaly.

Roboty míří do malých firem

Součástí automatizace českého strojírenství je i větší zapojení robotů. „Vývoj robotiky mění svět podobně jako internet a informační technologie. Dnes jsou roboty v rámci Průmyslu 4.0 klíčovým prvkem, který novými metodami výroby poskytuje odpovědi na velké výzvy naší doby, jako jsou úbytek přírodních zdrojů, klimatické změny, následky zrychlujícího se růstu populace a stárnutí společnosti v průmyslových zemích. Inovace směřují k tomu, že roboty budou více kompaktní a mobilní, s nižšími nároky na materiál a energii, budou vzájemně propojené sítí se schopností vnímat a poznávat okolí.
Stanou se z nich každodenní průvodci člověka,“ říká Radek Velebil, prodejní manažer společnosti Kuka pro Česko a Slovensko.

Společnost při jejich inovacích využívá zkušenosti z mnoha instalovaných zařízení z různých oblastí průmyslu. Konstruktéři přicházejí s celou řadou zlepšení od umístění motorů přes snížení počtu komponent až po zjednodušení údržby. Výhodou je také zjednodušená instalace a rychlé zaškolení.

Tato technika byla ještě před několika lety vyhrazená především pro velké firmy. Dodavatelé technologií se však stále více začínají zaměřovat na menší firmy. „Reakcí na Průmysl 4.0, který se již dostává i do středních a malých firem, přicházíme s roboty a manipulátory, které směle konkurují profi robotům v základních aplikacích – cenou, jednoduchostí a stabilitou,“ konstatuje Dagmar Smrčinová, marketingová a projektová ředitelka centra Eurazio.

Mladé strojírenství netáhne

Dalšímu zlepšování práce robotů pomáhá strojové učení a umělá inteligence. V tomto oboru patří ke špičce němečtí výzkumníci. Ti vyvíjejí technologie, které umožňují dosáhnout v této oblasti výrazné zlevnění a tím i jejich zpřístupnění menším firmám.

„Flexibilní neuronové sítě vyžadují velmi mnoho dat, která jsou spojena s velkou technickou náročností a vyžadují rychlé výkonné počítače. My naopak vyjdeme s malým množstvím dat. Pokud se pracuje s malým množstvím dat, je technická náročnost relativně triviální. Aktuálně stačí laptopy,“ upozorňuje Theo Steininger, astrofyzik, který vyvíjí technologie pro automatizaci strojírenství.


Česko za sto let: máme na to, stát se silnou a technologicky vyspělou zemí


Tlak na robotizaci a automatizaci není v Česku nutný pouze kvůli omezení dopadů růstu mezd. Řeší i mnohem vážnější problém – chybějící zaměstnance. Právě nedostatečná nabídka zaměstnanců na trhu práce je v současné době jedním z hlavních omezujících faktorů rozvoje strojírenského oboru. Společnosti jsou kvůli nedostatku pracovních sil na hranici výrobních možností a omezují příjem nových zakázek.

„Projevuje se především nedostatek mladých, perspektivních, odborně zdatných pracovníků. Tento jev souvisí s nedostatečným zájmem o technické obory od učiliště až po vysoké školy. Kromě toho také stárne a odchází do důchodu generace, která má zkušenosti a odborně je proto na vysoké úrovni,“ říká Bohdan Kožusznik ze společnosti Moravia Steel. Podle něj se navíc problematika nedostatku kvalifikované pracovní síly projevuje ve strojírenství ještě výrazněji než v jiných oborech. Mnohdy náročnou, zodpovědnou a manuální práci ve strojírenských firmách totiž především mladá generace nepovažuje za zajímavou a dostatečně atraktivní. Mladí dnes nacházejí méně náročné a finančně výhodnější zdroje obživy v jiných oborech.

Špatně nastavené školství

Jednou z příčin tohoto stavu je podle odborníků situace v tuzemském školství. Problémem je nedostatek středně vzdělaných a vyučených techniků, příliš vysoký podíl absolventů humanitních oborů vysokých škol, demografický vývoj, který komplikuje obsazování učebních oborů a tříd průmyslových škol.

„Nedostatek mladých lidí v oboru trápí i nás. O odborné vzdělání na učilištích je čím dál tím menší zájem a stávající zaměstnanci, kteří půjdou za pár let do důchodu, tak nemají komu řemeslo předat,“ podotýká Michal Pešek, zakladatel rodinné firmy Pešek Machinery.

Stejné potíže řeší i větší podniky. „Třinecké železárny pouze v rámci generační obměny potřebují přes tři sta nových zaměstnanců ročně. Část z nich pokrýváme absolventy naší střední odborné školy, jichž ročně vychází přibližně 120. Pokles zájmu o technické obory bude v České republice dle mého názoru trvat ještě dlouho,“ uvedl Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy Třineckých železáren.

Kvůli tomu chybějí podnikům desítky pracovníků. „V součtu s lidmi, které budeme potřebovat v rámci generační obměny, budeme do deseti let muset přijmout zhruba 400 zaměstnanců, z toho 350 techniků. To je počet odpovídající více než třetině současného počtu zaměstnanců. Přitom 87 procent všech zaměstnanců musí nebo by mělo mít technické vzdělání,“ vypočetl Ladislav Botura, personální ředitel Vítkovice Heavy Machinery. Podle něj firmě nyní chybí zhruba 100 zaměstnanců, převážně obráběčů.

Kam politici nedohlédli

Podle firem i škol chybí strukturovaná finanční podpora technických oborů, včetně větších prostředků z průmyslové sféry, i celospolečenská podpora prestiže průmyslu a technických povolání. Zejména u „generace Y a Z“, která komunikuje digitálně, uvažuje globálně a jedná individuálně, nezávisle a sebevědomě, schází větší povědomí o průmyslu jako příležitosti pro dlouhodobé uplatnění.

„Oblast propagace technických oborů k podchycení zájmu mládeže o učení a studia je dlouhodobě totálně podceněna a zanedbána. Je s podivem, jak naši čelní politici v minulosti absolutně ignorovali skutečnost, že téměř 40 procent HDP v ČR se tvoří v průmyslové sféře, ale učňovské školství i odborné střední a vysoké školství pro průmyslové obory bylo ponecháno na okraji zájmu politických struktur,“ shrnuje František Kulovaný, předseda představenstva Baest Machinery Holding.

Vezměte krajům pravomoci!
Podniky navrhují, aby kraje měly povinnost vypisovat učební obory v souladu se svými ekonomickými potřebami a aby s firmami více komunikovaly při skladbě učebních programů.

„Technické obory naprosto ztrácejí konkurenceschopnost. A pokud se v horizontu dvou až tří let nezmění systém vzdělávání, pak dle mého názoru bude mít Česká republika, která je vázána na kooperace se zahraničními partnery, vážné problémy. Což bude mít dopad i na příjmy do státního rozpočtu,“ varuje Lubomír Stoklásek, generální ředitel společnosti Agrostroj Pelhřimov.

S tím souhlasí i vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Vzdělávací systém musí pružně reagovat na čtvrtou průmyslovou revoluci. Tedy na období kontinuálních změn spojených s moderními informačními a komunikačními technologiemi. Proto ve spolupráci s ministerstvem školství zavádíme předmět technika do škol, proto v součinnosti se zaměstnavateli a jejich profesními organizacemi řešíme duální vzdělávání, proto vzniknou mistrovské zkoušky. To vše v souladu s Inovační strategií 2019 až 2030, z které vychází připravovaná Národní hospodářská strategie,“ konstatuje Karel Havlíček.

„Dnešní nedostatek nových, mladých, odborně připravených pracovníků v průmyslu je alarmující. Je snaha tento nedostatek řešit dovozem pracovní síly z východních zemí, kde však je v současnosti dispoziční kapacita vyčerpána a jsou nabízeni jen pracovníci nízké úrovně odborné způsobilosti,“ dodává František Kulovaný.

Firmy trápí také nesoulad mezi nutnými inovacemi a kvalitou vzdělávání. „Můžeme náš region postavit na principu cirkulární ekonomiky. Bez odborně zdatných lidí, kteří by kreativně přemýšleli o budoucnosti, to ale nepůjde,“ konstatoval generální ředitel Cylinders Holding a prezident Národního strojírenského klastru Jan Světlík.

Čekání na duální vzdělávání

Strojírenské podniky proto po státu požadují zavedení takzvaného duálního vzdělávání. Tento systém úspěšně funguje například v Německu, Rakousku a Nizozemsku. Je založený na tom, že minimálně padesátiprocentní podíl výuky tvoří praxe přímo v podnicích.

„Rozhodně je nutné celoplošné zavedení duálního vzdělávání. Propojení akademické a průmyslové sféry zajistí, že si student může daný studijní obor vyzkoušet v praxi, čímž si uvědomí, jakým směrem se chce v budoucnu rozvíjet,“ navrhuje Petr Novák. V Česku proběhl pilotní projekt duálního vzdělávání v letech 2012 až 2015, od té doby ale podniky na jeho plošné zavedení dál čekají.

Dalším řešením by podle něj bylo rozšíření předmětu svět techniky, který pilotně začíná na základních školách, ale také investice do moderní techniky v dílnách základních i středních škol. „A v neposlední řadě možnost technického vzdělávání pro výchovné poradce na základních školách, aby sami věděli, co je to technika, a mohli tak lépe směřovat absolventy na střední školy. Nemluvě o zavedení povinné maturity z matematiky,“ nabízí řešení Petr Novák.

Ředitelé strojírenských firem kritizují nastavení stávajícího školního systému, kdy vypisování učebních oborů v kraji je zcela v kompetenci příslušných krajských zastupitelů, což bohužel vede k tomu, že jsou často preferovány humanitní obory nebo obory populárnější.

Článek vyšel v magazínu Profit

Přečtěte si také:

Nástup krize přesně předpovědět nelze, dá se na ní ale vydělat, říká Jan Urban

Recese: už je tady zase

Hutní skanzen na prodej. Insolvenční správce zkouší zpeněžit ztrátový podnik Pilsen Steel

Jak se zbavit cejchu montovny Evropy? Česko musí podporovat vědu a inovace, říká Babiš

Ohodnoťte tento článek
Diskuze