Urban se nevzdává - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Urban se nevzdává

, Vadim Fojtík,
Urban se nevzdává
Zdroj: Euro.cz

Úředníci přišli na způsob, jak obelstít Brusel

Plán, jak přispět na restrukturalizaci Třineckých železáren ze státních peněz a nerozhněvat přitom Evropskou unii, připravili úředníci ministerstva průmyslu a obchodu. Dvoumiliardovou pomoc vysvětlují jako proplacení části prostředků investovaných ocelářskou firmou do výzkumu a v rámci ekologických a sociálních opatření. Peníze do Třince půjdou i jako kompenzace za nadhodnocení aktiv při prodeji společnosti Moravia Steel v roce 1996. Evropskou komisi budou o podpoře pouze informovat.

Poslední na řadě.

Třinecké železárny jsou poslední velkou společností z oboru, které stát finančně nepřispěl na restrukturalizaci. V minulosti přitom investovaly do řady oblastí, na něž by se mohla vztahovat státem legálně poskytovaná finanční pomoc do ocelářství. „Dodaly nám k tomu potřebné podklady a my jsme na toto téma zpracovali materiál, který se jejich požadavkem zabývá,“ uvedl pro týdeník EURO náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina.
Za zdařilý výtvor považuje materiál ministerstva zástupce jedné z konkurenčních ocelářských firem. „Pokud projde všemi schvalovacími procesy, Třinecké železárny dostanou od státu kolem dvou miliard. Ne však v rámci příspěvku na restrukturalizaci. Proti tomu nemůže Brusel nic namítat, protože vše bude v rámci pravidel,“ sdělil týdeníku EURO.
Jeho slova potvrzuje i zmíněný dokument ministerstva, jehož konečnou verzi má týdeník EURO k dispozici. „Jde o oblasti, kde Evropská komise připouští a akceptuje podporu proběhlých akcí a kde postačuje notifikace, pokud se Bruselu vše oznámí,“ je vysvětleno v materiálu.
Vedení Třineckých železáren se k celé záležitosti do doby, než padne rozhodnutí, nechce vyjadřovat. „Jde o proces, který probíhá, pokračuje v kontinuitě návštěvy ministra Urbana v Bruselu. Nezlobte se, ale je to velice citlivá záležitost,“ prohlásil předseda dozorčí rady Třineckých železáren Tomáš Chrenek.

Zaplacení zaměstnanci a něco navrch.

Třinecké Železárny v roce 1999 dokončily výstavbu zařízení na odsíření koksárenského plynu za více než 550 milionů korun, na další půl miliardy přišla modernizace ohřívačů větrů vysoké pece uskutečněná o rok později. V prvním případě počítají úředníci ministerstva průmyslu se zpětnou kompenzací ve výši 82 milionů, v dalším Třinečtí dostanou 195 milionů. Skóre za ekologická opatření činí 361 milionů korun.
Proplacením části nákladů na ekologii výčet možné státní finanční pomoci nekončí. V letech 1996 až 2002 investovaly železárny 417 milionů korun do výzkumu a vývoje. Z veřejných prostředků přitom dosud dostaly necelých 64 milionů. Nyní mají velkou šanci, že dostanou dalších asi 216 milionů.
Na účet společnosti se mají vrátit i některé prostředky, které firma investovala v rámci sociálních opatření, spojených především s ozdravnou kúrou a následným propouštěním několika tísícovek zaměstnanců. „Třinecké železárny začaly s restrukturalizací krátce po privatizaci v roce 1997. Tedy v době, kdy stát ještě neměl vytvořeny žádné speciální nástroje pro finanční pomoc hutnictví. To se týkalo také sociálně–zaměstnaneckých dopadů z restrukturalizace,“ píše se v materiálu ministerstva. Jen na doprovodný sociální program v letech 1997 až 2000 vynaložily železárny (bez odstupného pro zaměstnance) přes 90 milionů korun, téměř na další čtyři pak přišla firmu rekvalifikace propuštěných lidí. Celkem by mělo do železáren dotéct zpátky z nákladů na sociální opatření 862 milionů korun.
Ani tato částka rozsah podpory neuzavírá. Stát totiž hodlá firmě vrátit něco z 2,65 miliardy, jež mu za akcie oceláren zaplatil jejich současný vlastník, společnost Moravia Steel. „Z provedeného auditu Třineckých železáren firmou Ernst & Young v roce 1996 vyplývá nadhodnocení aktiv, a tím i ceny, za kterou Moravia Steel koupila akcie od státu, o 840 milionů korun,“ stojí v dokumentu. Přesně tolik by teď ocelárny měly dostat.
Konečný součet: ministerstvo průmyslu a obchodu počítá s tím, že firmě „vrátí“ 2,279 miliardy korun.

Úřad v akci.

„V rámci mezirezortního připomínkového řízení, se k připravovanému plánu musí vyjádřit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud s ním bude souhlasit a vláda materiál schválí, budeme Evropskou unii žádat o notifikaci a poté celý projekt realizujeme,“ popisuje další postup náměstek Pecina.
Antimonopolní úřad zřejmě nebude schvalovat připravovaný dokument jako celek, ale postupně posoudí, zda jednotlivé body odpovídají platným pravidlům. Konečná výše podpory tak může doznat některých změn. „Šéf antimonopolního úřadu je pomoci nakloněn,“ naznačil jeden z jeho blízkých spolupracovníků, že zamítavé stanovisko úřadu je nepravděpodobné. Pecina je však jiného názoru: „Očekávám, že některé položky se úřadu nebudou líbit a z možné státní pomoci je vyloučí.“
Vláda se bude materiálem zabývat zřejmě 8. října. Do konce listopadu má proběhnout celá transakce.

Agenturu čeká nákup.

Stát nepočítá s tím, že by Třineckým železárnám zaplatil peníze přímo ze svého rozpočtu. Transakce proběhne ve dvou fázích a v obou sehraje roli Česká konsolidační agentura (ČKA).
Železárny vlastní kolem jedenácti procent společnosti Ispat Nová Huť. Firma podíl koupila v době, kdy poradenská společnost Eurostrategy, doporučená Evropskou komisí jako odborník na ocelářství, navrhla sloučit velké české hutní společnosti do jednoho velkého podniku pod vedením právě Třineckých železáren. Z toho však nakonec sešlo. Železárny se poté snažily uspět v tendru na majoritní podíl v Nové huti, kde je však výhodnější nabídkou přebila nadnárodní LNM Holdings. Nyní má od nich ČKA za tržní hodnotu podíl odkoupit. Cenné papíry v hodnotě tisíce korun na akcii dohromady vynesou Třineckým zhruba miliardu korun.
Druhou fází vracení peněz státu do třinecké kasy je převedení dluhopisů železáren za miliardu korun (splatných v roce 2009) na ČKA za předem dohodnutou cenu. Ocelářská firma by tak podle představ ministerstva ušetřila sto milionů ročně.

Nejlepší období.

V současnosti prožívají Třinecké železárny jedno ze svých nejlepších období, s čímž souhlasí i Tomáš Chrenek. „Letošní rok za dobu, kterou pracuji v oboru hutnictví, tedy od roku 1985, považuji za absolutně nejlepší,“ tvrdí. Za prvních osm měsíců roku firma vydělala 435 milionů korun při tržbách 14,6 miliardy. Výhled do budoucna ale tolik optimismu nepřináší. „Příští rok je zřejmě nutné očekávat určitou recesi, i když ne tak výraznou jako třeba v roce 1996,“ dodává Chrenek. Na české ocelářství by totiž se zpožděním měla dopadnout recese v Evropské unii.
Ekonomové upozorňují, že státní pomoc není pro jednu z největších tuzemských firem z oboru životně důležitá. Společnost má prý své nejhorší období a rozsáhlou restrukturalizaci za sebou. Dodávají však, že by oproti českým konkurentům, kteří již dostali na přilepšenou několik miliard korun, byla do budoucna znevýhodněna.

Za co se vracejí peníze
Oblast Potencionální státní kompenzace (v mil. Kč)
Ekologie 361
Výzkum a vývoj 216
Sociální a regionální důsledky 862
Nadhodnocení prodejní ceny Třineckých železáren 840
Celkem 2279

Ohodnoťte tento článek
Diskuze