Uprostřed čínského podnikatelského snu

14. října 2015, 10:29 - Petr Švihel
14. října 2015, 10:29

Z malé kavárny na pekingském předměstí se David Vichra dostal do středu tamního jogurtového byznysu.

Touha zažít novou a ještě větší výzvu dovedla Davida Vichru do Čeng-čou, osmimilionového hlavního města nejchudší čínské provincie Che-nan. V roce 2011 se chytil příležitosti. Jeho spolupracovník z Číny mu nabídl možnost bydlet u něj v bytě celý rok zdarma. Pro Davida to bylo dostatečně lákavé. V Čeng¬čou se zapsal na kurz základů čínštiny na jeden rok a každý den trávil pár hodin i na místní univerzitě, kde se snažil přivyknout místnímu chování a zvykům.

Po roce intenzivního vzdělávání uměl, jak sám říká, pár slov čínsky. Země ho ale přitahovala stále víc. „I díky nabídce od firmy Nokia jsem se po roce v osmimilionovém městě přestěhoval do města třikrát většího,“ líčí David přesun do Pekingu. „Krásné na tom bylo to, že bez jakýchkoli znalostí IT jsem skončil v Nokii jen díky češtině,“ dodává.

Skvělé pracovní podmínky i finanční ohodnocení atakující platy ve Velké Británii ho udržely v branži následující tři roky. Osobně měl ale k oboru lokalizace mobilních telefonů daleko. A rostla v něm myšlenka na další výzvu: postavit se na vlastní nohy.

Špatný šálek kávy

Naskočil na čínskou módní vlnu otevírání kaváren a také si jednu otevřel. Kvůli vysokým nájmům musel stále ještě rozjíždějící podnik podporovat penězi, které si vydělal prací na přestavbách ambasád.

„Otevření kavárny byla v podstatě šílenost, koníček a nezkušenost v jednom. Pokud to zkrátím, tak po roce stresů s financemi, protože jsem platil 30 tisíc korun za pronájem 20 metrů čtverečních zcela mimo známé centrum Pekingu, jsem dospěl k rozhodnutí, že tímhle směrem to nepůjde, a pokud ano, tak velmi těžko,“ shrnuje kavárenské začátky David Vichra.

Jak sám popisuje, dostal během jednoho roku obrovskou lekci. A mimoděk zjistil, že v kavárně prodává více jogurtu, který si začal vyrábět, než kávy. Dokonce si vytvořil stále rostoucí skupinu zákazníků, kteří k němu na jogurty chodili. Proto se po roce nevzdal a provedl další restart. Zrušil kavárnu a našel si místo pro centrální kuchyni, kde začal produkovat pouze jogurty.

Stylem pokus omyl

Své jogurty dělal David v kavárně od jejího založení. Potřeboval na něco své zákazníky nalákat. Pražil vlastní kávu, nabízel i vietnamskou kávu, která mu pasovala k místnímu stylu. Přesto svůj boj s konkurencí prohrával. „Přemýšlel jsem, co jiného a originálního nabídnout. Věděl jsem, že je jednoduché vyrobit jogurt,“ popisuje David Vichra.

S každou vyrobenou várkou pomalu přicházel na ideální recepturu. Objevil správnou teplotu i nádoby – staly se jimi keramické džbány. Prodeje se mu každý měsíc zvyšovaly i díky tomu, že jogurty nedoslazoval. Tamní jsou přitom velmi sladké. Další alternativou byly pro obyvatele Pekingu velmi drahé dovážené jogurty řeckého typu.

Byznys díky spokojeným zákazníkům

První měsíc prodal jogurty v objemu stovek korun, další v objemu tisíce korun a po roce fungování prodává měsíčně jogurty za stovky tisíc, které už je schopen využívat k investicím.

„V podstatě jsem byl do jogurtového byznysu vhozen spokojenými zákazníky,“ shrnuje David Vichra s tím, že aktuálně se snaží vše zlegalizovat. Může to znít překvapivě. Čínská realita je ale taková, že většina začínajících firem nemá žádné licence. Boj s byrokracií je únavný a na úřadech je nutností trpělivost a profesionální čínština. Proto má David pomocníka, který řeší veškeré papírování.

„V těchto dnech se nám podařilo získat licenci pro distribuci mléčných výrobku, kterou jsme si museli zařídit v jiné provincii, jelikož v Pekingu to nelze,“ říká český podnikatel v Číně.

Pro jeho rozvoz jogurtů je to zásadní zpráva, protože má dobré vztahy s více než padesáti místními supermarkety a tato licence podnikatele opravňuje k širšímu prodeji jeho výrobku. David Vichra také podepsal smlouvu s místním výrobcem, který bude vyrábět jogurt podle jeho receptu a pod jeho jménem. V dalších měsících má před sebou český podnikatel další výzvu. S jogurty chce vstoupit i do známého řetězce Seven Eleven. Znamená to ale boj s konkurencí, která dokáže pro území Pekingu vyrobit každý den více než 60 tisíc jogurtů.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kdo vlastní naše pojišťovny?
5 věcí, které si pamatujte o dokumentárním akreditivu
Zdraží plyn v topné sezóně? Jaké faktory ovlivní jeho cenu?
Všude stejně: jak moc riskujete, když používáte univerzální hesla a pořád stejný PIN?
Kdy je vhodná doba pro přezutí a výměnu pneumatik
Auta
Retro: Ford Mustang přežil i zlé časy. A dnes je to úplný…
VW Arteon je sice moderní, ale výkonem na starší Passat CC ztrácí. ABT má řešení
Kvíz: Znáte tyto přezdívky modelů aut nebo jiných dopravních prostředků?
Galerie: Kdo je konkurencí pro šestiválcový Stinger GT? Nová Kia mnoho soupeřů nemá
Nové Audi A7 Sportback už je jen hybrid. A zatím bez dieselu
Technologie
Velký přehled: Kdo vlastní naše pojišťovny?
GeForce GTX 1070 Ti už se objevují na fotografiích, prosáklo skóre v 3DMarku
Cnews FM: Microsoft vydal Windows 10 Fall Creators Update [podcast]
Vyšel Total Commander 9.10. Co je nového?
Philips začíná upgradovat své televizory na Android 7.0, na rozdíl od Sony ale ne všechny
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít